Tichý týden v domě

Věcička tak radikální, že místy diváka fyzicky atakuje a ve snových pasážích si rozhodně nedělá hlavu s uvnímatelností scény, která hlavně ze začátku místy přechází až do čiré abstrakce – změti kmitajících barevných fleků. Paradoxně (ve zvukové stopě samé ruchy a titulní ticho) to u mě navozovalo hudební asociace – po pár záběrech mi přišlo, že bych se klidně mohl dívat na nějaký Waitsův klip a že by to bylo zajímavé spojení, o chvíli později se mi zas připomněli The Swans tím, jak mě na to blikání bolelo koukat a zároveň mě to fascinovalo. Poselství? Tak určitě, stačí mrknout na letopočet. (30.09.2013)

Veľmi podarený experiment. Chlapík sa z taškou plnou náradia dostane do jedného domu a počas celého týždňa (každý jeden deň) z ručnou vŕtačkou spraví do steny dieru a z vedľajšej izby sleduje surrealistické scénky a pohyby všemožných nástrojov a predmetov. Každý deň si vyvŕta ďalšiu dieru do inej izby a sleduje čo sa tam deje. V posledný deň, v nedeľu, s hrôzou ujde. (08.12.2015)

Poté, co Švankmajer opakovaně předváděl mistrovství v synchronizaci střihu a hudby, přišel s něčím nečekaným – s tichem. Ať už hlavní hrdina nakoukne do kterékoli místnosti, znamená to, že následující fantastické děje budou provázeny absencí zvuku. Příběh samotný je dostatečně švihlý, je v něm pár prvotřídních nápadů, ale na dvacet minut mi to přišlo málo (70%). (22.03.2009)

Jestliže je tohle ten bájný, tajemnými legendami o vilných pannách a vesmírných chobotničkách opředený filmový surrealizmus, byl bych nucen ho prohlásit za blbost nehodnou pohledu, jenže v tomhle případě to naštěstí bude jednodušší, ono se to prostě a jednoduše nepovedlo. Krátké rámcové výjevy mají tu výhodu, že je-li jedna pokoněna, je možno reputaci v dalších výjevech vylepšit, to se bohužel nestalo, všechny tyhle pasáže jsou nudné jako prasklá kostka na chodníku (a to i z hlediska animačního). Rámec samotný je docela zajímavý, bohužel ho ale zase zabíjí zcela zbytečná a odpudivá vele.třesavkovitá kamera. (14.07.2014)

Ťažko stráviteľný Švankmajerov príspevok do vlastného surrealistického panoptika. Najviac ma film zaujal prácou s kontrastom, ako na vizuálnej, tak na zvukovej úrovni. Možno by sme podrobným rozborom jednotlivých dní prišli na veľmi zaujímavé veci, možno na nič, čo môže byť ale tiež veľa. Žeby sa nám v mysli objavila aj skratka štb? Neviem. (05.12.2016)