Příliš velká šance

Odloučený biolog nejdřív sbalí na hlas Clooneyho stopařku a na chatě do ní vypustí nektar lásky. Pak v šeru a s alkoholem v krvi přejede poloslepé dítě, mrtvé tělo schová a aby toho nebylo málo, ještě načapá hlasy Františka a Homera, jak mu bílí chatu. No řekněme si na rovinu, že kdyby v rámci autostop-seznamky udržel libido na uzdě a pod vycpanou hlavou srnce si na chatě pomohl od tenze svižnou pravačkou, všechno by bylo v pořádku.. Lehce psychologická krimi o tom, jak trpaslík Kanyza přes noc vyrostl a jak některá svědomí odmítají hryzat a jen tak výhrůžně cvakají zuby. Bylo jasné, že nějaká chyba v komplikovaném krycím plánu přijde a vyšetřovatel Lukavský si ji vychutnal po columbovsku.. P.S.: Nevím, jaká za to byla trestní sazba, ale já bych ho nechal v cele nepřetržitě poslouchat tu Hapkovu italskou odrhovačku. Pár dnů by bylo jako doživotí.. (15.03.2018)

Dobrý, promyšlený, slušně zrežírovaný, zahraný...jo, rozhodně se na to dalo koukat a řekl bych, že i víc než to. Komunistický vyšetřovatel ztvárněný Lukavským byl jistě na vkus pamětníků té doby nepřijatelně noblesní, ale taky tady jednal s vědeckou kapacitou, která byla navíc po celou dobu v pozici poškozeného, takže tím se to do jisté míry vysvětluje. Jestli mi něco nesedělo, tak ta pastička, do které se doktor Kanyza/ Gabriel chytil. V reálu by byla dost průhledná. Ale těžko říct, třeba bych si šel taky pro brejle. Bylo by ovšem kam jít. V takové situaci (vezu kluka do nemocnice, po cestě mi umře) bych se nerozhodl jinak, nebylo mu pomoci a za ty panáky by každýho šoféra pověsili za koule. Takže tahle konstrukce pro mě byla naprosto věrohodná. (11.08.2016)

Nezajímavě vyhlížející film, snad proto, že smrdí typickou béčkovostí kriminálek své doby. Ale vůbec není špatný, naopak. A hlavně to není "kriminálka" (leda že bychom lpěli na etymologii). Jeho námět (viník tragické nehody se snaží zakrýt svou vinu) je silný a velmi přesvědčivě provedený, včetně osobního pozadí hlavní postavy. Psychologická soustředěnost na vzniklý problém je vynikající. Konstrukce filmu je trojúhelníková, ana sestává ze stran: hrdinovy osobní kvality a možnosti, obludná tragičnost a neomluvitelnost jeho viny, blbá náhoda, jíž k tomu došlo. Následná panická spirála bezohlednosti při snaze o dokonalé zametení stop - dobrý. Cudná milostná scéna - dobrý. Název - dobrý. Kanyza - dobrý. Lapidární závěr - dobrý. (26.02.2011)

Tento film jsem poprvé viděl někdy v dětství a pamatuji si, že mě zaujal. Asi ve mně opravdu zanechal dojem, protože zápletku (někdo srazí autem kluka a chce to ututlat) a drobné střípky jsem nezapomněl. Bohužel jsem zapomněl, jak se film jmenuje a kdo tam hraje. Až před nedávnem jsem náhodou na tento film narazil a po přečtení synopse jsem poznal, že je to ono. Tak jsem tedy po cca 15 letech film zhlédl znovu a musím konstatovat, že to, co jsem si po dlouhá léta z letmých vzpomínek sestavoval v hlavě, bylo lepší než film samotný. Příliš velká šance má totiž poměrně dlouhý a pomalý rozjezd. Kluka Kanyza srazí až po 20 minutách, kdy zbývá už jen něco málo přes hodinu do konce filmu. Pak už to není špatné, líbil se mi psychologický rozměr filmu a postupný rozklad Kanyzovy postavy. Jeho herecký výkon je ostatně nejlepší stránkou filmu. Konec je bohužel předvídatelný. A představoval bych si více interakcí mezi Kanyzou a policejním vyšetřovatelem (něco ve stylu Columba). Škoda, mohlo to být lepší. Pro mě spíš Příliš promarněná šance. P. S. Hapkova italská píseň je úděsná. Nechápu, že ji jsem si z dětství nepamatoval :) (20.08.2018)

Nadprůměrný psychologický film, kterému k vysokému stupni hodnověrnosti pomáhají i důvěrně známé reálie osmdesátých let. Kdo by chtěl ve filmu hledat kriminální příběh, bude asi zklamán jeho čitelností a jasným vývojem, ale není tomu tak v devadesáti procentech všech kriminálních případů? Veškerá pozornost je pak nasměřována k vnitřnímu vývoji hlavní postavy, která se zmítá ve víru nejrůznějších pocitů viny, povinnosti a strachu, a u které nám rozhodně není jasné, zda v nich utone či nikoliv. (20.12.2004)