Příliš velká šance

Sotva někdo z nás aspoň jednou nepřemýšlel, jak by se zachoval, pokud by se dostal do podobného maléru jako hlavní hrdina. Jeho psychologická studie a především způsob, jak se ve zkratové situaci zachoval je přímo děsivá a na ní stojí celý film, který je tím spíše filmem psychologickým, než detektivkou. Každopádně velice slušný film, kterým se táhne jak červená nit vtíravá písnička a výborný výkon Jana Kanyzy, možná jeden z jeho nejlepších. Pro mne má ještě jeden nostalgický význam. Točí se v exteriérech údolí Kačáku a v unhošťské restauraci Obecnice, kde si Kanyza kupuje cigarety jsem vypil nejednu číši a zapěl si z plných plic. V hospodě, před kterou odstaví auto, v Malých Kyšicích jsem těchto číší vypil ještě mnohem víc!! :-) (30.04.2010)

Keď sa vám v živote príliš darí - obzvlášť v prednovembrovom Československu - a nie ste ani príslušníkom strany a vlády a ani iným privilegovaným jedincom, je katastrofa na dosah ruky. Úspešný vyskumník sa to navyše snažil uhrať na "makiaveliho", bohužiaľ neustály rozpor s niečím čomu sa vraví svedomie sa stále hlásil o slovo. Nakoniec gordický uzol rozťal otcovsky sa tváriaci vyšetrovateľ a ja s ním plne môžem súhlasiť v tom, že som takisto čakal až sa výskumný pracovník zlomí, uzná svoje zlyhanie a sám sa udá. No ale také veci sa dejú iba v rozprávkach a nie v psychologických filmoch s atmosférou, ktorá by sa - nebyť príšernej Hapkovej pesničky - dala aj krájať. Takže za 4 rozbité okuliare. (22.3.2021) (22.03.2021)

Nezajímavě vyhlížející film, snad proto, že smrdí typickou béčkovostí kriminálek své doby. Ale vůbec není špatný, naopak. A hlavně to není "kriminálka" (leda že bychom lpěli na etymologii). Jeho námět (viník tragické nehody se snaží zakrýt svou vinu) je silný a velmi přesvědčivě provedený, včetně osobního pozadí hlavní postavy. Psychologická soustředěnost na vzniklý problém je vynikající. Konstrukce filmu je trojúhelníková, ana sestává ze stran: hrdinovy osobní kvality a možnosti, obludná tragičnost a neomluvitelnost jeho viny, blbá náhoda, jíž k tomu došlo. Následná panická spirála bezohlednosti při snaze o dokonalé zametení stop - dobrý. Cudná milostná scéna - dobrý. Název - dobrý. Kanyza - dobrý. Lapidární závěr - dobrý. (26.02.2011)

Tento film jsem poprvé viděl někdy v dětství a pamatuji si, že mě zaujal. Asi ve mně opravdu zanechal dojem, protože zápletku (někdo srazí autem kluka a chce to ututlat) a drobné střípky jsem nezapomněl. Bohužel jsem zapomněl, jak se film jmenuje a kdo tam hraje. Až před nedávnem jsem náhodou na tento film narazil a po přečtení synopse jsem poznal, že je to ono. Tak jsem tedy po cca 15 letech film zhlédl znovu a musím konstatovat, že to, co jsem si po dlouhá léta z letmých vzpomínek sestavoval v hlavě, bylo lepší než film samotný. Příliš velká šance má totiž poměrně dlouhý a pomalý rozjezd. Kluka Kanyza srazí až po 20 minutách, kdy zbývá už jen něco málo přes hodinu do konce filmu. Pak už to není špatné, líbil se mi psychologický rozměr filmu a postupný rozklad Kanyzovy postavy. Jeho herecký výkon je ostatně nejlepší stránkou filmu. Konec je bohužel předvídatelný. A představoval bych si více interakcí mezi Kanyzou a policejním vyšetřovatelem (něco ve stylu Columba). Škoda, mohlo to být lepší. Pro mě spíš Příliš promarněná šance. P. S. Hapkova italská píseň je úděsná. Nechápu, že ji jsem si z dětství nepamatoval :) (20.08.2018)

„Víte, jen v jednom jsem se zmýlil. Čekal jsem, že...“ ...a to by byl vlastně spoiler, doříct to. Já jsem taky ve výsledku čekal cosi jiného. Nicméně československé kriminálky, nakolik bývají mnoha rozhleděnými filmovými fanoušky označované za neobjevné, tendenční a nanejvýš průměrné, měly pro mě vždycky zvláštní kouzlo silného napětí a psychologie... a tuto noc jsem si potvrdil, že tohle kouzlo pro mě vůbec stále nevyprchalo a funguje na mě pořád. Příliš velkou šanci jsem viděl poprvé a navzdory tomu, že nejde o horror, musím říct, že jsem se už dlouho u žádného filmu tolik nebál.... až to bylo silně nepříjemné, sledovat počínání hlavního tragického hrdiny, který vlivem jedné tragické události takto sešel z cesty... v atmosféře vytvořené tmou, neustálým napětím, kolem pustým lesem, psychologickým dusnem, svítící baterkou, temnou Hapkovou hudbu... brrr, už jen ten děsivý vnitřní prožitek při pohledu na TU reálnou hrůzu a krutou pravdu na zadním sedadle před nemocnicí, nakolik totálně převrátí psychiku hlavní postavy a odkloní člověka od původně férového uvažování směrem k sériově protizákonnému jednání. Zajímavé je i srovnání, jak čestně se pan doktor snaží řešit morální dilema ve své vědecké profesi, kdy mu přijde nefér okamžitě převzít výskum po jiném člověku, který na něm dělal spoustu let, a nakolik jiná tvář z něj vzejde po vhození do existenciální situace s podílem viny. Souhlasím s honajzem starším, že v tom filmu snad není zbytečné scény, nakolik se rozjezd zdá zdlouhavější a nijak objevný. Závěrečnou scénu, která zároveň posunula dlouhodobě ponurou atmosféru do poetičnosti, asi hned tak nevytěsním z paměti. Rád jsem si taky po čase připomněl Radovana Lukavského, výborného herce ve vedlejší postavě kriminalisty. Utkví i neotřelá titulní píseň zpívaná Petrem Hapkou v italštině! [90%] (23.04.2023)