Městečko

Ve filmu lze rozeznat, s některými začátečnickými chybami, výrazný autorský rukopis, což je vlastnost režisérů mezinárodního formátu. Jen doufám, že malé České prostředí neznechutilo Jana Krause natolik, že by už nikdy nic nenatočil (narozdíl od některých jiných, které těch několik málo bezvýznamných kritiků nijak otrávit nemohlo... ). Zcela zasloužená nominace na cenu mezinárodní kritiky FIPRESCI . (21.01.2006)

Mozaika, která dokonale ukazuje polistopadový obraz naší společnosti. Kraus se zde snaží ukázat pomocí malých epizodek, které jsou velice trefné a nad kterými se člověk musí chtíc nechtíc smát, nešvary české společnosti. To že jsou zde obsazené samé neznámě tváře je obrovská výhoda a dodává to snímku na autentičnosti. Ostatně každý, kdo někdy chvíli pobýval na vesnici určitě v těchto postavičkách pozná známé vesnické typy, se kterými se někdy setkal. Bravo pane Krausi, tleskám zrcadlu, které jste nastolil české společnosti, což je dost možná důvod, proč má k tomuto filmu tolik lidí výhrady. (16.12.2009)

Kamerou se možná chtěl Jan Kraus postavit vedle Larse von Triera. Myslím si také, že zpracování celkově bylo takové netradiční. A to neříkám, že špatné. Co ale Janu Krausovi neodpustím, je ta jeho neustálá kritika naší bezprostřední polistopadové (transformační) historie. On totiž poměrně dost nemá rád Václava Klause a Václav Klaus je symbolem naší ekonomické transformace. Logicky tedy nebude Krausův film o tom, jak jsme všichni šťastní, že už nemáme socialismus. A ani bych to po něm nechtěl. Jenže mi vadí, že svými názory chce být po bitvě generálem (ostatně jako většina kritiků polistopadových změn). A svým filmem nám dává jasně najevo (a nutí! nás), že se vlastně všichni máme velice špatně, že žijeme v opojném klamu a na filmových postavách nám ukazuje, jak se léčí ze svého optimismu. (31.03.2015)

Myslím, že to odsoudivé hodnocení Krausova Městečka je jedna velká mýlka a možná i uražená ješitnost českého diváka. Já v něm vidím pokus nejenom reflektovat složitou dobu porevolučního hurákapitalismu (stejně jako třeba v Dědictví Věry Chytilové), ale především postihnout složitou českou povahu a snahu vyjádřit se jaksi k otázce české identity. Je to vlastně pokračování stejné genetické řady fenoménu Papouškova triptychu o rodině Homolkovic, jen ne tak prvoplánovitě okázalé, ale spíše symbolické a metaforické, ale ještě navíc nejenom v osobnostní, ale i v politické rovině. Oproti Papouškovo snímkům (založeným na sociologickém rozboru pozorování vztahů v sociologické skupině - rodině) je Městečko spíše jakýmsi politologickým komentářem - pozorování lidí na maloměstě, kterak se starají o svou polis a o správu věcí veřejných (proto chápu nadšení amerických recenzentů z tohoto filmu, jejich paradigma bývá také většinou politologické, tedy blízké optice tohoto snímku). A my, obyvatelé městeček v Česku, v něm nedopadáme zrovna nejlépe... Podobné filmy: Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Mistři, Hoří, má panenko, Ecce homo Homolka, Hogo fogo Homolka (30.04.2007)

Z tohohle filmu jsem ale hodně... hodně rozpačitý. Bylo tam sice mnoho věcí a postřehů k zamyšlení docela surově podaných divákovi, ovšem rejža" Kraus mi připadal, jako by chtěl vypilovat Formana poloviny 60.let, ale takhle? Možná, že až se na to po nějaké době podívám znovu... možná nebudu negativně nakloněn a třeba "dorostu" a pochopím režisérův záměr... a možná o tom moc přemýšlím... zatím je to ale za hodně slabé dvě**. (01.04.2004)