Dark Blue World
Dark Blue World
Dark Blue World
Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Ondřej Vetchý, Kryštof Hádek, Tara Fitzgerald, Charles Dance, Oldřich Kaiser, David Novotný, Linda Rybová, Jaromír Dulava, Lukáš Kantor, Radim Fiala (více)Obsahy(1)
Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (727)
Tak jo, po 8 letech jsem se konečně podívala na DVD, po x reprízách v televizi a na plátně ... a definitivně říkám, že tenhle film mám ráda a že zraje jako víno :) A nic tam není špatně. Navíc zajímavý bonus pro fandy BBC Narnie, jako WAAF Jane se tu objevila Sophie Wilcox a to mi taky udělalo velkou radost. ()
Tmavomodrý svět byl snímek, který stál Jana Svěráka hodně sil, dá se říci, že kvůli němu obětoval nabídky ze zámoří, které přišly po zisku Oscara, a tohle drama se mělo stát výkladní skříní jeho tvorby. Dlouho se mi ten film vyhýbal a nebo já jemu, protože jsem tak nějak instinktivně tušil, že to nebude můj šálek čaje. Dnes můžu říct, že výkladní skříní Svěrákovy tvorby opravdu zůstává Obecná škola, případně pěkně emočně nazdobený Kolja, ale Tmavomodrý svět na to, kolik energie a úsilí do něj režisér vložil a jak nákladný projekt to byl, se dá považovat spíš za neúspěch. Nikoliv katastrofu, protože na to je Svěrák příliš zkušený a kvalitní tvůrce a na jeho projektu se podílelo tolik dobrých herců, že není možné označit Tmavomodrý svět za nějaký omyl. Mám ale pocit, že tady se přisypávají hvězdičky do jisté míry za téma a z pocitu povinnosti než za skutečné emoce, které film vyvolává. Svěrák kdysi prohlásil, že k určitým žánrům nemá předpoklady, nikdy by třeba nedokázal natočit horor, jakkoliv kvalitní scénář by měl k dispozici, a proto se nemůže nikdy stát režisérem točícím na objednávku. Bohužel k těm žánrům, ke kterým nemá vztah, může klidně přiřadit i válečný film. Mnohem spíš než válečný snímek je totiž Tmavomodrý svět milostný příběh zasazený do kulis 2. světové války. Bojové scény mě míjely a pokud bych měl srovnávat s žánrovými souputníky, pak Nebeští jezdci nebo Memphiská kráska nechávají Tmavomodrý svět daleko za sebou. Nefunguje to prostě tak, jak by mělo. Celkový dojem: 60 %. ()
Ja to proste žeriem. Jemný, idylický a pohodový svěrákovský rukopis cítiť aj počas serióznych, vážnych a hlbokocitových scén. Neraz vtipné hlášky s vysielačkou, či konflikty s angličtinou odľahčujú hustú atmosféru vojny. O to viac som však čakal dramatickejší koniec, keďže by sa dal vypointovať oveľa lepšie. Je vidno aj spoluprácu so zahraničím, najmä zábery súbojov vo vzduchu mali priam hollywoodsky nádych a spracovanie bolo predetailované na úplnú spokojnosť. 80%. ()
Reklama zbytečně a mylně mluvila o velkolepé podívané. Nic takového by ovšem divák neměl očekávat (na velkolepé scény ať si zajde na Pearl Harbor), jde v podstatě o komorní příběh o přátelství a lásce, o hrdinství a zradě. A jako takový je ten příběh skvěle odvyprávěn a zahrán (skvělí jsou všichni). Za výborný nápad považuji zarámování příběhu o letcích scénami z mírovské věznice - ať si dnes lidé připomenou jací byli komunisti svině. ()
Možná se měl Jan Svěrák lépe rozhodnout, jestli chce točit poctu pilotům nebo romantický film a možná si pro tenhle film mohl zkusit najít jiného scénáristu. Z perzekuovaných válečných pilotů dělá film obyčejné žánrové figury, což má za následek, že jako žánrový funguje film mnohem lépe než jako tematický (Svěrák scénárista prostě neumí skutečné drama). Ve světě měl film smůlu hlavně proto, že se celou dobu "táhnul v tom smradu z Pearl Harboru", což mrzí o to víc, jakým unikátním (a těžko opakovatelným) projektem v rámci české kinematografie Tmavomodrý svět je. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (104)
- Ve scéně, kdy piloti doprovází anglické bombardéry, jsou místo anglických bombardérů použity americké bombardéry B-25 Mitchell, které nejen že RAF začalo používat až v roce 1943, ale navíc nemají Mitchelli ani označení Královského letectva. (liebgott)
-
Výběr z poznámek v "deníčku" režiséra speciálních efektů Miloše J. Kohouta, zveřejněném v časopisu Cinema:
- 6. dubna 1997: Schůzka s Honzou Svěrákem v klubu Mišmaš. Nedávno přiletěl se států s Oscarem a je při chuti. Chvilku se coural kolem kaše a pak mi prozradil, že dostal nápad na film o československých pilotech v Británii. Bylo zvláštní, jak to do toho podniku hezky zapadalo - dokonce tam měli takovou tu londýnskou červenou budku.
- 17. června: Sešli jsme se s Honzou v kavárničce u Malostranského náměstí. Bylo nádherné počasí, v nedalekém kostele nádherně zpíval sbor a my jsme se v té kýčovité kulise předběžně dohodli na spolupráci. Honza mi už dřív přinesl scénář a teď se ptal, jestli jsem v něm našel něco, co se nedá natočit. Samozřejmě, že nenašel - když člověk logicky myslí, dá se natočit všechno.
- 29. února 1998: Dneska jsem náhodou viděl pár záběrů z jednoho cizího filmu, který se teď u nás točí, a to je neuvěřitelný, co s tím provádějí. Měli herce na modré klíčovací ploše, ale protože to přeexponovali, modrá je teď příliš světlá a kluci od počítačů se nemají čeho chytit. Tihle "odborníci" za kamerou mě fascinují - myslí si, že jejich chyby jdou opravit v počítači. Nejdou! Natáčení trikových scén musí být dopředu pečlivě promyšlené a dokonale zrealizované, jinak je člověk v háji.
- 19. ledna 2000: Byli jsme se podívat v jednom pražském studiu, které se Honzovi nabízí na postprodukci. Chlubili se, že za sebou mají zkušenosti s triky pro Američany. Na místě se pak ukázalo, že šlo o béčkové videofilmy. Byli hrozně sebejistí, a když nám pouštěli svoji práci, nadýmali se pýchou. Řekl jsem jim: "Pěkný... takovej lepší Playstation." Ztuhli a jak prý to myslím. Tak jsem vstal a přesně jim ukázal, kde mají jaké chyby... Pak jsem jim řekl, že takhle se triky dělat nedaj, a odešli jsme se rovnou dohodnout do UPP."
- 22. února: Začínám vyrábět první scénu - jakoby autentický záběr fotokulometu z křídla letadla. Musí být hotový už v dubnu, ještě předtím, než Honza začne točit. Ten záběr si totiž sám zahraje, protože bude v jedné scéně s herci promítán na plátno.
- 4. dubna: Udělali jsme projekci toho záběru z křídla a spousta lidí vůbec nepoznala, že je to trik - mysleli si, že je to skutečný archivní záběr! Kam ten svět spěje, když už ani sami filmaři nepoznají podvod...
- 2. května: Navrhl jsem Honzovi, že si pro scénu, ve které vybuchuje vlak s cisternou benzinu, postavíme model 3:1 - a fakt ze železa. S tím by se dalo nádherně pracovat - po výbuchu by se to doopravdy zvedlo ze země (to benzinové výbuchy dělají). No paráda by to byla! Honza se na mě tak zvláštně podíval - v očích se mu odrážely ty peníze, co by to stálo - a klidně zašeptal: "Hollywoode, na to zapomeň!"
- 7. června: Dneska jsme točili záběr, ve kterém z pohledu pilota proletíme plameny, když vybouchne cisterna s benzinem. Ty plameny by se daly udělat naživo v počítači, ale vždycky je lepší udělat naživo všechno, co se jenom dá. Takže jsem sedl s kameramanem do vrtulníku, že proletíme těsně nad výbuchem. Poprvé se to nepovedlo - když to bouchlo, byli jsme ještě moc daleko. On se totiž Honza strašně bál, že nás zabije, a nechal to odpálit moc brzy. Šel jsem k pyrotechnikům a řekl jim: "Až Honza řekne 'pal', ignorujte to. Spusťte to, až když uslyšíte anglický 'fire'." Takže jsme odstartovali znovu, já zařval 'fajr!' a dvěstěkilometrovou rychlostí jsme vletěli přímo do ohně. Nádhernej záběr!
- 7. července: U té dnešní scény nouzového přistání se mi líbí, že lidi nebudou vůbec tušit, kde je podvod. Už včera jsem si totiž předtočil podklady - trávu, mraky na obloze, kouře, kupky sena, plašící se koně a podobně. Někdy koncem roku to všechno proženeme počítačem a budeme si s tím hrát jako se skládačkou. Vsadím se, že nikdo nepozná, že od Spitfiru létají falešné drny, natož pak že kupky sena jsou ve skutečnosti malinkaté a není to ani seno, ale kvůli perspektivě tenká stébla ze starých slamníků.
- 12. srpna: Herci měli padla už před měsícem, ale já jsem teprve včera skončil s trikovejma dotáčkama. Kameraman Martin Šácha málem skončil taky. Byli jsme na Moravě a točili v osmi tisících metrech ze dvou letadel. Točím, točím, rozhlédnu se a koukám, že je nikde nevidím. Zeptám se svého pilota a ten ani netuší, kam se poděli. Martin mi pak říkal, že nás volali vysílačkou, ale my nic neslyšeli, a když jsme vysílali sami, nedostali jsme žádnou odpověď. Teprve po přistání jsme se dozvěděli, že Martinovi v těch osmi tisících metrech chcípnul motor. Šli dolů klouzavým letem a začali se připravovat na nouzák - jako Vojtíšek ve filmu. Naštěstí jim motor ve dvou tisících metrech znovu naskočil. To člověka zamrazí... teprve zpětně si uvědomuju, jaké to muselo tenkrát být. Asi bych byl jako stíhací pilot věčně podělaný strachy.
- 11. listopadu: Už od září jsem v UPP a děláme na počítačích. Je to v podstatě mravenčí práce. Dáváme záběry dohromady jako skládačky - přidáváme mraky, kouře, dráhy střel, množíme letadla. Někdy je potřeba upravit i záběr, ve kterém sice není trik, ale naopak je tak perfektní, že vypadá uměle. To ho pak rozostříme nebo roztřeseme."
- 9. února 2001: Zdánlivě nekonečná práce se blíží ke konci. Finální verze záběrů si každý týden vypalujeme na film a kontrolujeme je s Honzou v kině. Ani na sebekvalitnějším monitoru totiž nelze odhalit některé nedokonalosti, na plátně je ale vidět každá sebemenší chybička. Když je Honza spokojený, podepíše UPP předávací protokol, pokud se nám něco nelíbí, předělávám záběr v počítači tak dlouho, dokud není dokonalý. (...) Ještě se nám nestalo, že bychom se pohádali. Máme totiž dokonalou režii - když se neshodujeme, hodíme si korunou. (NIRO)
- Natáčení začalo 27. března 2000 na nádraží v Kácově a skončilo 20. srpna (tedy po 102 natáčeních dnech) snímáním mraků přes kabinu letadla. (NIRO)
Související novinky
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)
Krev a mlíko za tvrdou měnu
Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)
Reklama