Dark Blue World
Dark Blue World
Dark Blue World
Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Ondřej Vetchý, Kryštof Hádek, Tara Fitzgerald, Charles Dance, Oldřich Kaiser, David Novotný, Linda Rybová, Jaromír Dulava, Lukáš Kantor, Radim Fiala (více)Obsahy(1)
Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (727)
Jan Sverák sa kedysi sťažoval, že štúdio Sony sa nepostaralo o distribúciu jeho filmu v Amerike tak, ako si predstavoval. Že vraj za to môže Pearl Harbour a jeho zlá povesť. Preto si myslel, že on svojim konkurenčným filmom za morom uspeje. Možno by uspel, ale podľa mňa sa jedná síce o menší, ale predsa len vykalkulovaný projekt, ako Bayov veľkofilm. Je to celé také naleštené, dialógy a dejové (vzťahové) zvraty sú klišé, čo sa asi aj dalo očakávať. Treba sa zmieriť s tým, že nie zo všetkého musia byť zahraniční distribútori hotoví, podobných talianskych, francúzskych, nemeckých alebo španielskych vojnových filmov museli už vidieť mnoho. Tmavomodrý svet je rovnako ako ony určený hlavne pre domáci trh. ()
Manipulace a hra na city mi přišly zcela v mezích snesitelnosti, nakonec doba, v níž se Tmavomodrý svět odehrává, mi hraje na city dost a dost sama o sobě, takže by mě spíš překvapil opak. Co mě překvapilo, bylo celkové utlumené vyznění snímku, který byl ve své podstatě komorním lidským příběhem, což není u válečných filmů právě zvykem, a snad i velikost prostoru věnovaného milostné linii, v níž to mému sluchu občas zaskřípalo. Ale ne proto, že by se mi nezdála uvěřitelná (daleko spíš proto, že míchání lásky a války mi nikdy moc nesedělo). Spousta z nás se přesvědčila, že láska dokáže být zákeřná a nevděčná bestie, která si přichází a odchází, jak se jí zachce, a při příchodu i odchodu dělá rámus a nepořádek. A že jsou chvíle, kdy všechny ty rozumné argumenty typu "to přece nesmím," "je to můj kamarád, to mu nemůžu provést" a "tohle nemůže dobře dopadnout" nemají nejmenší šanci, ať už si je opakujete sami nebo vás s jejich pomocí někdo v dobrém úmyslu chránit vás před následky seřvává. Byla jsem už v takové situaci seřvávající i seřvávanou a z výsledků vyplývá, že všechnu tu snahu by člověk raději měl vynaložit na věci, kde má větší šanci na úspěch - kupříkladu přesvědčování našich politiků, aby byli poctiví a pracovití. Láska nesouvisí s tím, jaký je o vás zájem, takže flankerovi.27 se omlouvám, ale to, že takhle může někdo těžko vyvádět kvůli jedné ženské, když má možnost vyřádit se jinde, pro mě není relevantní argument, ale spíš důkaz platnosti tvrzení, že podle sebe soudím tebe. Nechci tu poučovat, takže v téhle věci dodávám už jen to, že odedávna vyvádějí muži kvůli ženám a ženy kvůli mužům (a muži kvůli mužům a ženy kvůli ženám) psí kusy a okolí se nad tím může pohoršovat a nechápat, ale to je asi tak všechno, co může dělat. Pořád mi zmíněné psí kusy připadají přijatelnější než ty, které vyvádějí některé režimy, neváhající perzekuovat lidi, jejichž zločinem bylo, že bojovali za svou zem. I kdybych nepokládala Tmavomodrý svět za dobrý film, patřilo by mu mé uznání za to, že neváhal promluvit o jedné velmi, velmi ostudné epizodě našich dějin. Ale jsem ráda, že ho mohu ocenit za to, že promlouval decentně a s půvabem, dojemně (mě ty smutné kokršpanělí oči dojaly a nestydím se za to), se skvělou původní i Ježkovou hudbou a s pomocí skvělých herců. Pokud bych měla někoho z nich vyzdvihnout, byl by to Oldřich Kaiser, protože v žádné ze svých rolí mě tak nedostal. S tím svým pohledem chlapa, který došel pěšky do pekla, prošel všemi jeho stupni a zase se vrátil zpátky, byl až nepříjemně přesvědčivý. ()
No, "Kolju" i "Obecnou školu" mám sice radši, ale rozhodně nepovažuji "Tmavomodrý svět" za propadák - z mého hlediska oscarový souboj s tématicky podobným "Pearl Harborem" na celé čáře vyhrál. Co mu chybělo na rozpočtu a tedy na bombastických efektech, to hravě dohnal větší hloubkou, milým humorem, sympatickými herci... zkrátka tou českou duší, co z toho dýchala a oslovila mě víc, než parádní audio-vizuální stránka roztahaného amerického velkofilmu. Přesto není "Tmavomodrý svět" bezchybný, ústřední motiv milostného trojúhelníku mě příliš nebral, vlastně mi spíše vadil - to je má největší výtka. Napoprvé trochu zklamání, napodruhé jsem kvality filmu docenila. 75% ()
Tenhle film jsem videla kdysi davno jako mala, ted po sedmi letech se na nej divam znovu a nachazim v nem mnohem vic jak predtim. Je to takovy cesky, osobnejsi Pearl Harbor. Nejakou tu sentimentalitu tu mame, letecke sceny opravdu stoji za to, akorat si to nehraje na zadny "blockbuster". Vsechny hrdinske ciny jsou prirozene, lidske. A Oldrich Kaiser vsem ukazal, ze umi hrat. A jak. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (104)
- Shánění zahraničního koproducenta nebyla právě procházka růžovou zahradou. Jan Svěrák to komentoval: "Nejdřív jsme oslovili Američany a Angličany. Přečetli si scénář a řekli, že do takového projektu nemusejí investovat, protože si ho pak mohou - když se povede - klidně koupit. Což byla z jejich hlediska čistá pravda. Jediní, kdo byli ochotní do Tmavomodrého světa vstoupit, byli Němci. Pouze naše bývalé protivníky film o Češích v Anglii doopravdy zajímal. Možná je zaujala i figura esesáckého doktora v mírovské věznici, kterou chtěli Angličané vyškrtnout." (NIRO)
- Roztržené obočí Machatého (Oldřich Kaiser) bylo vyrobeno z plastu, gumy a želatiny. Hans Assman, který mu jej coby doktor Blaschke měl sešívat, se ovšem obával, aby náhodou kolegovi neublížil a nepropíchnul mu s maskou i obočí skutečné. Uvažovalo se, že by jej v detailních záběrech zastoupil umělecký maskér Zdeněk Klika, ten měl ale oproti Assmanovi příliš štíhlé prsty. Situaci vyřešila náhoda, protože natáčení právě navštívil kamarád Ondřeje Vetchého (František Sláma), skutečný lékař. Nikomu nevadilo, že není chirurg, nýbrž gynekolog... (NIRO)
- Ondřej Vetchý (František Sláma) tvrdil, že výstroj s výzbrojou, ktorú mal na sebe, keď bol vo vode, vážili takmer 90 kilogramov a takmer sa v nej utopil. (Raccoon.city)
Související novinky
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)
Krev a mlíko za tvrdou měnu
Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)
Janu Svěrákovi výhra Oscara za Kolju prakticky otevřela dveře do Hollywoodu, které ovšem prakticky nezvládl využít a dodnes například zpět jeden z nejznámějších českých režisérů lituje, že odmítl nabídku na režii Pravidel moštárny. Ve spolupráci s producentem Ericem Abrahamem si přesto Svěrák jeden svůj velkofilm natočil. Jeho Tmavomodrý svět sice v zahraničí mohl snadno zastínit Pearl Harbor Michaela Baye, který též mimo přítomnosti válečných pilotů sázel na milostný trojúhelník, přesto je Tmavomodrý svět dodnes jedním z největších porevolučních českých filmů, který mohl v roce 2001 fungovat jako důkaz, že jsou české ručičky schopné realizovat filmy světových kvalit. S odstupem času a menším vystřízlivěním je tak snadné si Tmavomodrého světa vážit ještě o poznání více. Dodnes jeden z podkladů pro označení Zdeňka Svěráka za jednoho z naších největších scenáristů zvládá fungovat jako pocta naším hrdinským pilotům, reflexe nad odporným zacházením s válečnými hrdiny i ukázku toho, jak pevné přátelské pouto může rozdělit jedna žena spojující dvě rozdílná mužská srdce. Jde o jasný příklad filmu, který by v hollywoodských podmínkách byl předurčen k tomu byl globálním megahitem, důkazem může být právě zmíněný tematicky podobný Pearl Harbor. Tmavomodrý svět ovšem není opepřen neotesanosti neodpojitelně spojenou s tvorbou Michaela Baye, ze Svěrákova přístupu. I přes globální vystrkující růžky je z Tmavomodrého světa pořád cítit především občanská úcta ke kořenům, jde přesně o tu kapitolu z historie, která je zmapovaná s ideálním odstupem i přímostí, výsledkem je po sledování jistě zasloužený obdiv skutečným hrdinům i tvůrcům, kteří jejich odkaz zvládli přetavit ve filmové zlato. Jde o tvorbu toho Jana Svěráka v jeho nejlepší formě, tedy v období, kdy ho po Koljovi neupouštěla touha po snaze o maximální možný perfekcionizmus, zároveň šlo po Koljovi o další ukázku poměrně šikovného kalkulu, který shazoval jen tehdy nejvyšší rozpočet v dějinách české kinematografie celkově vystaven na tehdejších 230 milionů korun. Výsledkem byl film téměř předurčen k finančnímu neúspěchu, zároveň ovšem film, na kterém byly výrazné náklady rozhodně vidět a i díky poutavé kameře Vladimíra Smutného i soundtracku Ondřeje Soukupa v jeho nejvyšší formě vznikl jednoduše ideální kříženec velkofilmového spektáklu i českého filmu s dostatečným přesahem. Samotný scénář možná nebyl revoluční, protože tu válečné filmy křížené s romantickým trojúhelníkem i filmy o traumatech z válek existovaly ještě před Tmavomodrým světem a Pearl Harborem, zavedený recept byl ovšem tehdy zpracován v perfektní formě. Pro Svěráka tehdy šlo o 5. celovečerní film a opět se vydal krapet jiným směrem, díky tomu mají i scény s nálety a leteckými pasážemi bravurní dynamiku a zvládají působit skutečně velkolepým dojmem. V přepočtu je možná vysoký korunový rozpočet pořád příliš nízký a výsledek tak velkolepostí nemusí automaticky strhávat tolik, minimalistické podání přesto zvládne působit strhujícím dojmem a naprosto prodat vážnost daných situací. S dnešním odstupem navíc Tmavomodrý svět má něco, co většina současných filmů, které se snaží nějak vypovídat o československé historii postrádají - ta ideální porce skutečně procítěných emocí, nádech autentičnosti i nějaké emocionálního dosahu. Tmavomodrý svět i díky tomu po letech vyniká, pochopitelně to jen dvakrát moc pozitivních informací nevypovídá o vývoji domácí kinematografie. Stačí pak jen doplnit působivé výkony Ondřeje Vetchého, Kryštofa Hádka, Oldřicha Kaisera, Davida Novotného nebo Charlese Dance, bravurní dobovou atmosféru, maximálně povedenou technickou stránku a strhnutí, že se pořád jedná o jeden z nejhodnotnějších lokálních filmů 21. století a v součtu dost možná jeden z nejpůsobivějších filmů, na kterém je podepsán alespoň jeden tvůrce s příjmením Svěrák. Tmavomodrý svět jde do velké míry v rámci síly tvůrčího tandemu vnímat jako konec jedné síle éry, do velké míry i jako labutí píseň, kdy mnohým bude Jan Svěrák v plné tvůrčí síle jako u Tmavomodrého světa ještě dlouho chybět. Na Tmavomodrý svět je díky tomu i po letech radost pohledět, především i proto, že tato pocta českým RAF pilotům dodnes dokáže chytnout u srdíčka a zaujmout tím, že i u nás mohlo něco takového vzniknout. Film, kterému nejen nechyběly ambice, ale zároveň je zvládl výrazně naplnit.... () (méně) (více)