Brouk v hlavě

Nekorunovaný král francouzských bláznivých veseloher (nazývaných někdy nepříliš přesným termínem fraška) Georges Feydeau nesporně náleží k osobnostem, jejichž umělecký význam přesahuje hranici dobové popularity a v podstatě jej lze vnímat jako důstojného Molièrova nástupce. Z nepřeberného množství her, aktovek a operet přežila do dnešních dnů vlastně jen konverzační komedie Brouk v hlavě, založená na dvojnickém motivu bezvýznamného hotelového sluhy Boutona a ředitele pojišťovny Viktora Emanuela Champsboisyho, jejichž totožná přítomnost zahájí divokou eskapádu omylů, záměn, nedorozumění a převleků. Doslova renesanci hra zažila na sklonku šedesátých let v jevištním nastudování Divadla na Vinohradech s nezapomenutelným Vlastimilem Brodským v titulní dvojroli, kterou později převzal jiný velikán domácí Thálie Viktor Preiss. Televizní kamera, narozdíl od jeviště, potom umožňuje některé (vděčné) motivy dovést do naprosté dokonalosti – od vzájemné konfrontace Boutona a Champsboisyho až k promyšlenému triku s posuvnou postelí v hodinovém hotelu. Samozřejmě silnou devizou Zelenkovy inscenace zůstávají herecké výkony, jimž vévodí zcela jednoznačně excelentní Preissova dvojnická kreace, odlišená nejen vnějškově, ale i charakterově. V rámci možností, daných prostorem před kamerou, hrají slušný standard Adamovská, Svobodová, Hrušínský a Němec, naopak Postránecký v roli neurotického hoteliéra Ferraillona sklouzává k tupě šaržírované nesnesitelnosti a mladí jsou vyložená slabota. Poděkování náleží Zdeňku Zelenkovi především za to, že tento reprezentativní repertoárový kousek dokázal zachytit na filmový pás v době, která stále ještě disponovala kvalitním představitelem titulní dvojrole. A jak se zdá, na dalšího Boutona a Champsboisyho si jeviště (a případně film) počkají nejednu generaci... (01.08.2010)

Dvě hvězdy, ale jen za Viktora Preisse. Takto zmršenou inscenaci jsem už dlouho neviděl. Pokud má režisér pocit, že to musí udělat jinak, dobrá. Pokud přehází scény, dejme tomu, dobrá. Ale pokud to celé udělá tak, že ignoruje největší hlášky a humorné situace zcela nepochopí, je to na pováženou. Herecké výkony ostatních protagonistů jsou na úrovni okresní přehlídky amatérských divadel, snad krom pana Němce, ale ta figura je ve scénáři defacto jen výplňová, byť v podání brňáků i z toho dostali maximum. (05.12.2018)

Ona neprávem podezřívá jeho z nevěry kvůli kšandám co přišlli poštou domů, chce ho přistihnout při činu, tak mu napíše dopis, že se s ním chce sejít, on si však nemyslí, že patří jemu a domnívá se, že je adresován někomu kdo jeho ženu vášnivě miluje. Dopis v němž ho ona vyzývá ke schůzce však nepsala ona, ale její kamarádka, dopis se však dostane k manželovi s horkou krví, který se zbraní v ruce jde zastřelit pár, který s jeho manželkou nemá nic společného... Absudrních situací se v téhle divadelně hrané inscenaci nešetří a ztřeštěná scénka střídá ještě ztřeštěnější. Úžasně afektované herecké výkony všech zúčastněných. Jediná variace tohohle geniálního divadelního kusu, co jsem viděl, takže možná právě proto.. nejvyšší hodnocení (24.01.2009)

Poměrně dost velká hrůza s hvězdným obsazením. Nemůžu vystát takový ty košilatý taškařice, který od dob Shakespeara těží z přitroublý a absurdní zápletky, v jejímž rámci je někdo pokládán za někoho jinýho, pročež se dojde ke hromadě různých "humorných" nedorozumění a do toho se všichni protagonisté touží navzájem ošukat. (24.08.2012)

Zajímavá komedie, které jsem ze začátku nerozuměl. Ale v podstatě abyste si dali úplně všechny střípky dohromady museli by jste film vidět asi desetkrát. Hned jsem podle hudby a kamerového stylu zjistil, že se asi bude jednat o Zdeňka Zelenku v roli režie (což mě celkem i překvapilo). Co se týče obsazení, bylo perfektní. Stále mi leží v hlavě myšlenka jestli autor Georges Feydeau je naprostý blázen nebo naprostý génius. I herci to měli asi hodně těžké, protože pamatovat si scénář a dělat z filmu v podstatě bláznivou (a občas trochu nesrozumitelnou) komedie bylo úžasné. Také mě překvapil fakt, že film je starý od roku 2002 a já ho neznal (ani názvem). A to jsem i celkem fanda pro pana Zelenku. (03.08.2012)