Ropáci

Ókolo Móstu cestička, ókolo Móstu cestička a na ní se šédiví a na ní se šédiví chémička, šel jsem tam tůdy jedenkrát, šél jsem tam tůdy jedenkrát, viděl jsem tam rópáka, viděl jsem tam rópáka v blátě stát... Zdravím všechny spoluobčany z Mostecka. Tak takto nějak by se mělo upozorňovat na ekologické problémy naší planety. Jednoduchý krátkometrážní diktátek, který má v sobě filmovou kvalitu předlistopadové doby a takovou lehkou naději na možnou novou vlnu, která v 90tých letech přišla jen částečně. Aniž by Jan Svěrák mohl předvídat události roku 1989, pustil se do filmového novátorství, a kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby listopad neproběhl a nadále by se točilo, bez nutnosti výdělku filmu. Zpracování je 100%. Vypravěč a zúčastnění neherci v čele s panem Nedbalem, které ho si snad Svěrák vypůjčil od Schorma z povídky Dům Radosti, jsou opravdu výborní. Svěrák pokračuje v kvalitní rodinné tradici, která byla, je a bude vždy velkým příspěvkem do naší kinematografie. (24.01.2013)

Velmi originální nápad, docela uvěřitelné zpracování a nakonec nevtíravý námět na zamyšlení...Místní děda je mile komický a spolu se servírováním vědeckých poznatků a domněnek je také nejreálnější...Nakonec i ten ropák samotný (na nepochybně sporé studentské prostředky) vypadá dobře...Je vidět studentská hravost, vynalézavost a novátorství...aneb jak se rodí světoznámí režiséři... (23.03.2011)

Tento film jsem navštívil těsně před půlnocí v jednom z Uherských kin na 40. Letní filmové škole. Byla to zcela jistě jedna z nejlepších projekcí, na které jsem byl. Vzhledem k pozdnímu času promítání byla asi jedna třetina přítomných diváků tak trošku "v náladě" a smála se každé větě, co ve filmu zazněla (především ty od Emila Nedbala samozřejmě). Díky tomuto faktu, a díky tomuto filmu, který podle mě byl jedna velká zcestná magořina do hodiny biologie jsem se u filmu pobavil tak, jako se mi to už hooodně dlouho nepoštěstilo :D 100000% (28.07.2014)

Tento film je bez kontextu české umělecké tvorby pouze průměrný počin, o kterém by nešlo říct nic víc než, že je experimentální. Avšak v kontextu české umělecké tvorby a faktu, že je to studentský film, vše vyznívá velmi špatně. Kdyby za mnou jako za pedagogem (ve skutečnosti jím nejsem) přišel s tímto filmem Jan Svěrák, tak bych na něm nenechal nit suchou. O nějakém nápadu či genialitě nelze vůbec hovořit, ba právě naopak. Vždyť přesně tohle už desítky let před Janem Svěrákem praktikoval a praktikuje jeho otec Zdeněk, což je námět s neexistující záhadnou postavou (o které navíc houbeles víme), vědecko-dokumentární formou a humorem. Právě v tomhle bych viděl velký problém, že se Jan nesnažil jít vlastní cestou, přijít s vlastním nápadem. Ropáci jsou pouze variací na Cimrmana. Divím se, že Jana s tímto záměrem soudobí pedagogové zavčas nevyhodili. A že za tento film získal nějakou cenu? Porota asi neznala Cimrmana. Já, jako soutěžící, bych se styděl. Jestli někdo vidí v podobných projektech smysl, tak tedy jen houšť. Chcete třeba někdo vyhrát zlatou palmu z Cannes? Pak si vezměte ve světě neznámý film, třeba Happy end Oldřicha Lipského, a natočte snímek se stejným fíglem. Je docela dobře možné, že dopadnete podobně jako Jan Svěrák se svými Ropáky. Na csfd si potom přečteme od uživatelů "skvělý nápad", "geniální", "originální", "obdivuhodný" a kdo ví, co ještě. Jan Svěrák v době vzniku tohoto filmu dokázal pouze to, že je synem slavného otce. Dokonce i režijní stránka filmu není vůbec dobrá. (07.10.2008)

Skvěle neotřelé a vesměs zábavné, takoví jsou ti ropy-chtiví ropáci. Úžasný nápad spojený s kritikou stavu věci je víc než vtipně pojat s výrazným přispěním pánů neherců a především roztomilého dědy, pro kterého jsou ropáci zřejmě celý život a který o nich vypráví úžasné historky. Pan Svěrák rozhodně ukázal, co v něm dříme. (06.03.2006)