Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přizpůsobivý nosič reklam Ťopka přespává v odstaveném vagónu, který je ovšem jednoho dne připojen k vlaku, jímž odjíždí na inspekční cestu generální inspektor drah Jiří Kokrhel. A tak se Ťopka bez vlastního přičinění stává černým pasažérem, a když je objeven a pronásledován, způsobí neplánovanou zastávku na malém, bezvýznamném nádražíčku v Mokré nad Soupravou. Místní přednosta stanice Anatol Jelen si však právě odskočil na zkoušku pěveckého sboru, čehož využije Ťopka. Oblékne se do jeho uniformy a začne se před přísným pohledem inspektora vydávat za přednostu. Jeho svérázné improvizace inspektora vyvádějí z míry, ale naštěstí je tu přednostova půvabná manželka Julie, která Ťopku kryje, aby pomohla nepřítomnému manželovi. Kvůli jeho chování se ale dostává do velmi obtížných situací. Kokrhel se do ženy zakouká a oslněn jejím půvabem přehlíží nejen Ťopkovu absolutní neschopnost a divoké improvizace, ale dokonce se rozhodne vyhovět přednostově žádosti o přeložení blíž ku Praze. Jenže v nejméně vhodnou chvíli se objeví skutečný přednosta stanice... (TV Nova)

(více)

Recenze (326)

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Jo, fóry jsou tam dobré, ale co si budeme namlouvat... Už je to prostě moc staré a moc mimo dnešní svět, takže si myslím, že normálnímu člověku, který si nelibuje ve veteši, to už moc nabídnout nemůže. Řekl bych, že ten žebříček si to vysloužilo tak nějak z povinnosti. Jo, je tam Burian, takže pět hvězdiček. Ne, nic takového. 70% ()

Genero 

všechny recenze uživatele

Přiznávám, že Vlastíka Buriana příliš nemusím a jeho komedie mi splývají dohromady v jeden dlouhý proud exhibic jednoho potřeštěného egocentrického fotbalového brankaře. V případě tohoto filmu mu ale odpouštím i jeho angažmá ve Slavii. Když se sešli s Jarouškem Marvanem na peróně v Mokré nad Soupravou, asi je osvítil duch Svatý a sedli si jako nikdy a nikde, jakože se spolu něco nahráli. Jednoduchá zápletka, spousta vybroušených gagů a slovního humoru a starodávná veselohra, kterou si na Nový rok nikdy nenechám ujít. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Kuj železo, dokud je žhavé. Možná, že právě to měl na paměti režisér Jan Sviták, když se rozhodl zfilmovat tuto venkoncem nenáročnou železničářskou frašku. Všem bylo hned na začátku jasné, že nespoutaný živel jménem Vlasta Burian rozmetá scénář v samotném zárodku a že z původního příběhu nezůstane kámen na kameni. Sviták se s Burianem předtím pracovně nikdy nesetkal a neměl tedy žádné zkušenosti jako jeho předchůdci, kteří dokázali Krále komiků úspěšně (z)krotit. Řetěz se utrhl, ba co víc, nebyl možná ani uvázán a nedal se zastavit. Burianova výtečná improvizace se vlivem spontánního klaunství mění v jen stěží dosažitelnou smršť gagů, žertů, slovních hříček a mimických eskapád završených jednou z nejslavnějších filmových písniček vůbec. Vedle suverénního Buriana, který diváky i kritiku již několikrát přesvědčil o své výjimečnosti a až fetišistické slabosti pro uniformy všeho druhu, obstál se ctí i jeho nerozlučný jevištní a filmový partner Jaroslav Marvan. Odvaha a vytrvalost, s níž je v několika společných výstupech schopen bez nejmenšího zaváhání reagovat na Burianovy improvizační vodopády, uvádět je v jiskřivou životnost a poskytnout jim alespoň určitou záruku solidního hereckého řemesla, zasluhuje bezvýhradný obdiv a úctu. Naopak promyšlená a komediálně šťavnatá je jedna z úvodních scén filmu, kdy Burianův hrdina přichází do zahradní restaurace a zahájí svůj podvodnický labužnický koncert plný drobných ekvilibristických gagů a fórků. Je s podivem, že vedle temperamentního Buriana se tu bez problémů dokázali prosadit i ostatní – Zita Kabátová v roli půvabné paní přednostové, Šlemrová, Šlégl, Trégl a Hajská, jejichž figurky jsou dokonalou rozbuškou pro exploze Burianova fenomenálního klaunství. Dobová kritika na film shlížela skrz prsty a jistě měla v lecčems pravdu, ovšem dnešní divák vnímá toto ryze odlehčené až lehce bláznivé dílko především jako záznam spontánní exhibice Krále komiků a jako takový jej také přijímá, oceňuje a adoruje. Fenomén Burian přetrvává napříč dějinnými epochami a dokazuje, že opravdoví géniové nosí kostým šaška. ()

RadimFišer 

všechny recenze uživatele

Nádherná ukázka české snaživosi a čisté geniálnosti. Je neuvěřitelně, že byl tento film natočen za okupace Nacistů v roce 1941. Vlasta Burian, podle mě, v té nejlepší roli jeho života. Nezapomenutelné rozdávání letáků na chůdách a objednání celého jídelníčku. Dvoření vysoce postavených můžů, tedy pana generálního inspektora a statkáře, je velice silný pozůstatek staré doby. Vidíme jejich elegantnost a povýšené chování. Hodnotím plnými 4 body. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (27)

  • Keď Ťopka (Vlasta Burian) počíta: "... šesťdesiat osem, šesťdesiat deväť, šesťdesiat desať," vyznieva to humorne; ale napríklad v modernej francúzštine sa tak naozaj počíta: ... soixante-huit, soixante-neuf, soixante-dix ... - pretože "šesťdesiat desať" znamená vo Francúzsku "sedemdesiat". (Raccoon.city)
  • Při přijímání telegrafické zprávy odpověděl Vlasta Burian (Ťopka) v rytmu árie z Verdiho opery „Rigoletto (La donna è mobile)“. (Caesar1993)
  • Ve filmu panují zmatky ohledně názvu stanice – na nádražní ceduli i v jízdním řádu v úvodu filmu stojí „Mokré nad Soupravou“ ve středním rodě, kdežto v dialozích se objevuje „Mokrá“ v rodě ženském. (skudiblik)

Reklama

Reklama