Dealer

- "Natočíme film, co se bude 'menovat dýler, voe..." - " 'TaK jo. Vo čem to bude?" - "No, normálka ne?! Koupí, prodá se ziskem, koupí, prodá se ziskem ..." ...nějakej problém s fízlama, ztráta matroše, takže neni na vyplacení vaty velkodealerovi (paralela velkoobchodníka) a průser je na světě. Trochu nervní cuky, pár zoufalejch/nasranejch návštěch u lidí, co našemu dealerovi visí prachy... Ke konci tam dáme nějakej jakože zvrat, střílení a tak něco... Hlavní boss bude jugoslávec... Náš dealer bude postavenej na přísnym výrazu jeho představitele - a protože je tvrďák, tak se neposere, když na něj nějak víc vybafnou... Přičemž ale nakonec stejně prosí o prachy matku - to bylo fakt dobře k zblití. - To je celý. Prostě nejklasičtější a nejtrapnější dějová linka, jakou si u filmu s názvem Dealer umíte představit. Ale Kim Bodnia je chlápek s dokonalým výrazem a hrozně suchym projevem - výbornej - ale víc se mi líbil ve "V Číně jedí psy". Slušná kamera, která většinou ustupuje před herci a celkem slušně tomu dodává zdání, že jste jaksi víc uvnitř filmu... Jinak ale fakt prostě klišé nejhrubšího zrna, i když celkem naturálně podaný. Vadilo mi tu ale přehrávaný rozhlížení se - který je fakt všechno, jen ne nanápadný a naopak spolehlivě upoutá pozornost případnejch fízlů. Tohle bylo prostě divný... (25.02.2011)

Už (a především) tenkrát napoprvé se do toho Nicolas zaRefnul fest. Pokud bych si měl po básnicku popustit uzdičku, tak v ,,obsahu" znázorněný děj zkrášlují momenty zločinecké nevinnosti prokládané absurdní krutostí, rozklad osobnosti krys, zahnaných do kouta a trhajících tělíčka souputnic, idealizovaný pohled na společnost, poskytnutý skrz faktickou neschopnost smysluplně konat v případě dánské policie... Kouzelné srovnání rozsahu hereckého umění Bodnii přináší pohled na Franka pár dní poté, co si jeden z nostalgie zopakoval Most a jeho Rohdeho. Potěší i pohled na rozjíždějícího se Madse v jeho prvním dlouháčku a v době, kdy si ještě mohl dovolit hrát vyfetlé skynhýdky. Suma sumárum - povinná výbava každého cinemafílka. (23.02.2017)

Jako bych se první hodinu brodil někde ve fekáliích a na posledních 25 minut někdo proměnil hovna ve zlato. Ze začátku hlavní hrdina pobíhá od ničeho k ničemu. Hodně se žvaní o dost nezajímavých sexuálních zážitcích a dalších banalitách. Je opravdu škoda, když někdo podobným způsobem zprasí dialogy, na kterých je film postaven. Jednotlivé postavy byly docela zajímavé. Do momentu, než se konečně něco posralo, se ovšem nedalo mluvit o ději. Bohužel nepatřím mezi diváky, které ze všeho nejvíce milují dívání se na "nic", tudíž jsem se opravdu vydatně nudil. Můj zážitek zachránily závěrečné dva dny, kdy hlavnímu hrdinovi šlo opravdu o holý zadek a měl během dvou dnů sehnat velice vydatný obnos peněz. Pevně doufám, že ve stejném duchu jako tento díl skončil, ten následný naváže. Potom by se moje hodnocení mohlo vyšplhat hodně vysoko. Tohoto předskokana vidím na lepší dvě hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel kulyk. (25.03.2017)

Hledání rytmu a rukopisu v dlouhých kontaktních detailech a (zřejmě) zčásti improvizovaných dialozích dvojice delikventů. Ve druhé části, kdy film opustí model buddy movie a začne sledovat výhradně zoufalý boj Franka o přežití se v neonovém světle nočních klubů a barů rodí Refnova záliba v estetizaci brutality a morálně pochybných postav. Zatímco zpočátku se klasická rudá a fialová světla nepoužívají zásadně příznakově, skvostná závěrečná sekvence rodí režiséra, který svoje hrdiny používá jako projekční plátna svých brutálních vizí. Film na pomezí amatérské kinematografie, zbytkových vlivů Dogma 95 a probouzejícího se vizuálního mostra. (26.10.2010)

První díl volné trilogie poněkud paradoxně komentuji jako poslední. V době premiéry jsem ho viděl a nechal jsem si ho nyní nakonec, abych si utvrdil nebo vyvrátil někdejší dojmy. Spolu s ním vlastně účtuji s celou sérií a tři hvězdičky dávám za celkový obraz kodaňské galerky. Dealerovi nechybí energie a odvaha ani snaha o autenticitu. Příběh je prostinký. Po jedné spackané dodávce jsou prachy i drogy fuč, zbyl jen nepříjemný dluh u odběratele, který má dost rukou na špinavou vymahačskou práci. To, co dealera shazuje, jsou typicky tarantinovské neduhy, především nedbalá dramaturgie. Režisérovi jde mnohem víc o styl a atmosféru než o vyprávění. Dvojice gaunerů příliš dlouho projíždí ulicemi a vypouští namachrované kecy - vím, že to k jejich charakteristice patří, ale v téhle míře už to silně zavání samoúčelem. Chování postav v některých případech nedává smysl. Co mělo proboha znamenat Frankovo okradení svou dívkou - v ten moment ho sice režisér dostal tam, kam potřeboval, ale jde to proti charakteristice postavy i logice situace. Nechávám sice tři hvězdičky, ale nadšený nejsem. Refn chce spíš bavit a používá k tomu videoklipové prvky tak typické pro tvorbu mladých režisérů 90. let. Jako vážně míněné drama je to příliš mělké a pokud chci být baven, Guy Ritchie si nehraje na žádnou hlubokomyslnou sondu, ale baví účinněji. Tu třetí hvězdičku přihazuji za dvojku velkých jmen severské kinematografie - Kima Bodniu a Madse Mikkelsena. Shodou okolností toho prvního momentálně sleduji o řádku let staršího ve 2. sérii seriálu Most a je to zajímavé srovnání. Celkový dojem: 55 %. (10.10.2015)