Divoch

Homo Erectus zatouží po normálním životu Homo Sapiens, ale strasti lásky ho přivedou otočit svůj život, po kromaňonsku. Ne, nejde o romantickou cipovinu od Diznyho, tohle by si měl vyzkoušet každý .. zatoužit si už nadobro odejít z konzumního a hektického pracovního života někam do divočiny, rukama postavit obytnou chalupu, zahřát si prdel krbem, kde by třísky blahem praskaly, ulovit si nějakou tu horskou kozu na zacpání žaludku, a spokojeně si hovět od civilizace. Každý po tom touží.. nebo aspoň do té doby, než si místo toho pustíte Hon na pačlověky. (04.09.2022)

 „VŠECHNO JE TO O VYČIŠTĚNÍ HLAVY A USPOKOJENÍ MYSLI…“   Jeblej film. Teda spíš o jeblejch lidech, ale tak nějak je to jeblý celý. Týpek, co zdrhl před světem (a starou) do lesa, drogovej gang a policajti, tady rozehrávaj chvíli celkem vtipnou zápletku, která ovšem nedosáhne vyvrcholení. Spíš začne nudit. Navíc tady ani nevidím nějakou pointu s ponaučením. Asi teda.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem muž a neustále hledám svoje místo ve společnosti.  2.) Přemejšlím, že se zdejchnu do divočiny.  /// Thx za titule „desade“.                PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (21.08.2022)

Upřímně jsem čekal tak trochu něco jiného, nicméně nakonec jsem v sobě našel příjemný pocit souznění s filmem a snad i myšlenkou. Ke všemu určitě dopomohl klasický skandinávský nádech, trochu té přírody...té krásné, skvěle ukočírovaná směsice žánrů a práce se všemi postavami. Také se mě film ptá, zda je dnes ještě vůbec možné, vymanit z toho našeho materiálně založeného světa, ve kterém se prostě všechno žere ve velkém, přičemž většina lidí dokonce i nahlas mlaská, a všemožně se dovádí...kdo je tak odvážný, aby zahodil veškerý svůj luxus, zpřetrhal rodinné vztahy a šel žít zcela svobodně...každopádně šance na skromný, přesto více plnohodnotný život, ve kterém člověk nemusí v kožešinovém obleku přepadat benzínky, tu stále je, tedy ta naděje...ještě pořád tady je! I když Martin není vůbec dobrým příkladem...lze do toho jít i jinak. [SCANDI 2022 - Filmový klub Citadela] (03.02.2022)

„Myslíš jen na sebe a svý potřeby. Nikdy na mě nebo na někoho jinýho. Zasranej egoisto!“ - „Já myslím na jiný lidi!“ - „Jo…jen když si ho honíš!“ Po nejasném začátku se z toho postupně vyprofiluje malinko absurdní „buddy“ film říznutý roadmovie a krimi komedií. Tahle směska pak docela dobře funguje, ač silnější momenty střídají hlušší, kterých také není zrovna málo. Oba dánští souputníci jsou vcelku sympatičtí a člověk jim fandí, aby unikli všem svým pronásledovatelům. Divák dostane názornou ukázku např. toho, že s altruismem se moc daleko nedostane, netalentovaní lovci mohou zažít svůj hrdinný moment a utéct před světem se nedá ani v rozlehlé norské přírodě. Jen mě mrzelo Martinovo vyměknutí a nepozdávalo se mi ani to, když šel policejní velitel do akce na vlastní pěst. Závěr měl svou atmosféru, která pak ve mně doznívala i po skončení. Dávám lepší průměr. „Měli bysme zavolat někoho s čuchacím psem.“ - „Jako s pátracím psem?“ - „Jo.“ - „Nevím, jestli dneska maká.“ - „Co jinýho by jako dělal?!“ - „Nevím. Je to pes...asi psí věci.“ (16.04.2023)

Kríza stredného veku v netradičnej, no málo zábavnej forme. A to je práve moment, kde film zlyháva. Ak by sa štylizoval do polohy sociálnej drámy, potom v poriadku. Lenže on sa štylizuje do polohy komédie a tento prvok mu vôbec nevychádza. Tých vtipných scén je tu veľmi málo. Absurdum à la Fargo, ale bez toho šmrncu. (29.07.2022)