Nuda v Brně

Vyjímka, potvrzující pravidlo. Nečekala jsem, že o sexu se dá natočit krásný film bez vulgarismů a tisíců odporných scén. Tento příběh o několika lidech a jejich sexuálním životě mě natolik upoutal, že jsem zejména hlavní dvojici (Olinka - Standa) usilovně fandila, aby to už konečně vyšlo. Absence barev dodá filmu trochu víc na uměleckém vzhledu, což vůbec nevadí, ba naopak. Bylo by hezké, kdyby si tvůrci vvzali z takového filmu příklad a napříště nás oprostili od prcičkovitých teenagerských sračiček, jakými jsou naše kina zahlcena. Je mi jasné, že se tak nestane, když práve takové braky mají největší návštěvnost (není se čemu divit, když nejvíc kina navštěvují právě mladí lidé), ale opravdu by se mi to líbilo. (02.03.2005)

"Můžu počítat s tím, že jsme přátelé?" Můžeš, Stando, protože jsi sympaťák, stejně jako Olinka. A ještě kretén Richard se dost líbil mé pěsti, ale tím to tak nějak hasne. V Brně jsem totiž žil řadu let a nikdy jsem tam nezažil takovou nudu, jakou mi naservíroval tento snímek. Zkrátka ve štatlu, ve kterém řádil betálné borec Rudy Kovanda, kde se lid modlí ke Kometě a veselé slečny číhají na každém rohu, není místo pro černobílou nudu. (06.02.2017)

Až se skoro stýdím, že mě už od geniálního začátku s natáčením seriálu poměrně zaujal film, který je téměř celý o sexu a nezastaví se i před dost choulostivým humorem. Ale Nuda v Brně je poměrně ukáz a něco co se v porevoluční české kinematografii jen tak nevidí. Zajímavá je určitě retro stylizace, návaznosti na šedesátkovou Novou vlnu ale zároveň vlastní osobitá poetika, drzost, výpověď a vtipy i na současné záležitosti (dokonce I Az kvíz, haha.) A silné panoptikum podivných postav, které dohromady vytváří výrazně absurdní humor, který mi ale dokázal sednout a pobavit. Je fajn vidět třeba takového Miroslava Donutila v podobné svěží polože. Ovšem především Jan Budař zde obdržel skvělou úlohu zaostalého Standy se kterou si poradil naprosto dokonale. Každá jeho věta je vtipná, už jenom tím, jak ji podá. Už jenom představa, že takovou osobu čeká milostný večer je humorná. Když k tomu tedy konečně dojde a Standa se ocitá se svou milou v bytečku (a divák sleduje i další milostné peripetie ostatních neméně svérazných postav) nastala podívaná, u které jsem se mnohdy ani smíchy nestačil nadechovat a všechny ty absurdní motivy pochytávat. Fakt mě to cele dost bavilo. Dominantní je sice Budař, ale Nuda v Brně je typ filmů plný podivných postav, nejenom jedné. A je to ten typ filmu, kde mají přesně tyto na první podivné postavy své kouzlo. Dokonce bych řekl, že Donutil párkrát Budaře i přehrává. Každopádně fakt jsem se tlemil neskutečně.  V poslední dvacetiminutovce mě ale smích poměrně dost přešel a byl jsem zaražen až depresivním význěním, které vyvrcholilo předpovězenéým umrtím jedné z hlavní postav a šílenstvím Olinčiny maminky. Že by Nuda pod povrchem skrývála lehké drama o samých životních ztroskotancích? Ale určitě jsem se celkem dobře pobavil, zaujmul i si nechal lehce zamrazit.  A prozradím, že něco zde přece jen dopadlo alespoň trochu dobře. Jinak, jak mi v současné době nesedí Richard Krajčo a jeho tvorba, tak zde jsem si jenom potvrdil, že dříve to byla jiná...Skvělé podal  vsuvky vypravěče a taky zazpíval píseň ,,Všechno se stane dneska v noci.´´ A speciální pochvala i pro Martina Pechláta! Strašně se mi líbilo, jak namachrovaně a znuděně ty rady jeho brácha podával.:D No, musí se to vidět... (26.08.2020)

No tak... Kdo naváže na Nudu a pustí se cestou necestou Nudou vyšlapanou ? Morávek konečně čechům ukázal, jak se má dělat film. A JAKÝ FILM ! Jeden z mála porevolučních filmů, které se dají vůbec srovnat s kvalitou českého filmu v 60. letech. Donutil konečně dostal příležitost, aby ukázal, že opravdu umí... Ostatní herci taky ukázali... že umí. Morávek taky umí, kameraman taky umí... Už se těším, co nám předvedou příště. Všechno se stane dneska v noci... (25.04.2005)

Každý tvůrce vypouští uvedením svého díla na diváka svůj "šíp", kterým chce zasáhnout pokud možno celé spektrum vkusu diváků. Některé "šípy" (těch zase tak moc není) mě zasáhnou do desítky, většina mě zasáhne s různou mírou účinku, některým musím nadběhnout aby můj "terč" alespoň škrábly a u některých se jen divím, co to proletělo kolem a co mě naštěstí minulo. Tohle byl (co se týká vkusu) ten poslední případ. (10.02.2004)