Reklama

Reklama

VOD (1)

Název filmu režiséra Jiřího Svobody odkazuje na pokyn, který dávali vězeňští dozorci manželkám politických vězňů, když je upozorňovali, o čem smí hovořit při návštěvách a psát v dopisech. Samotný film totiž pojednává o inscenovaných politických procesech z padesátých let. Hrdinou filmu je stranický funkcionář JUDr. Jan Steiner-Kamenický (J. Bartoška), který je jednoho rána nečekaně zatčen a obviněn ze záškodnické činnosti proti socialistickému režimu. Skutečným důvodem je ovšem jeho židovský původ a emigrace na Západ během války. Podobný osud stihne i tajemníka Krajského výboru KSČ Jaroslava Mrázka (J. Hanzlík). Oba zadržené, stejně jako jejich rodinné příslušníky, čeká tvrdý nátlak, jehož cílem je přimět je k doznání všech údajných zločinů… (Česká televize)

(více)

Recenze (126)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Jaromíra Kolárová byla bezpochyby velká soudružka ale byla také veliká spisovatelka a scénáristka. Dokázala odlehčené komedie i silná dramata a vždycky bez hluchých míst. Uměla napsat lidské a hlavně uvěřitené příběhy. Filmy natočené podle jejich předloh a scénářů se právem těší divácké oblibě. Jen o rodinných záležitostech postlihl osud dalších porevolučních filmů - je málo známý a nedocenněný. A je to škoda. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

O filmu jsem vůbec nevěděl. Přesně tohle v naší společnosti chybí, aby se na to každý pěkně jednou měsíčně podíval, když se mu zdá, že za komunistů bylo líp. Neviděl jsem moc českých filmů, možná krom Zdivočelé země, které by tak dobře popisovaly týrání člověka režimem. Jakmile se rozjel kolotoč zatýkání, nebylo úniku. Připomnělo mi to inkvizici ve Španělsku v 16. či na severní Moravě v 18. století. Lidé jsou pořád stejný dobytek, když dostanou šanci beztrestně vládnout...80% ()

Reklama

Tosim 

všechny recenze uživatele

Jistě, podobných filmů o padesátých letech je mnoho, ale tohle byl jeden z prvních, který o nich vyprávěl. Alibismus Svobody a Kolárové je hypotéza, kdyby tvůrci neměli určitou sebereflexi, nechali by podobné téma ležet. Každopádně vyrovnání se s minulostí Jiřímu Svobodovi šlo, po té hrůze, co natočil loni po ČT, jsem se chtěl mrknout na nějaký starší film pana režiséra, který ještě neznám a vyplatilo se. 70%. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Áno, robili sa aj chyby - mumlali si dočasne zakríknutí komunisti v deväťdesiatych rokoch. Nepripúšťali, že násilie ústiace do zločinov už bolo zakódované v neomylnosti strany a pyramídovej štruktúre nekontrolovanej moci. Ani Kolárová so Svobodom neprekročili tieto limity. Aj oni sa zaoberali účelovou a nespravodlivou perzekúciou vlastných ľudí. Nie kohokoľvek, iba čestných členov strany. Ale tí predsa mohli vedieť, že revolúcia požiera vlastné deti. Že pragmatický výrok prenesený Kňažkom - Dal jsem vám zločince, máte trest. To si mám za vás vymyslet i zločin? - nie je vytrhnutý z kontextu, ale ukazuje mechanizmus toho, čo sa dialo. Takže napriek dobrému hereckému obsadeniu, vierohodným výkonom, dramatickému deju a depresívnej atmosfére dávam "iba" tri hviezdičky. Nie preto, že film prišiel do kín v nesprávnej dobe, ale preto, že som videl tematicky podobné, ale lepšie. Zobrazené neprávosti sa dejú v každej dobe a v každom režime ovládanom militantnou politickou stranou alebo náboženstvom. Je preto potrebné a užitočné nakrúcať o nich filmy, len pravda v nich by mala byť viac odhalená. ()

helianto 

všechny recenze uživatele

"Dal jsem Vám zločince, máte trest. To si mám za Vás vymyslet i zločin?!" Krutý příběh z minulosti nepříliš dávné. Film pozapomenutý stejně, jako začínáme pomalu zapomínat na naši minulost, jež ještě pro naše rodiče byla současností. Doba, kdy člověk nevěděl dne ani hodiny. Doba, která přišla tak zákeřně těsně poté, kdy lidé uvěřili, že budou moci konečně vydechnout a volně dýchat. Ale teror pokračuje dál, jen pod zástěrkou boje za lepší zítřky pro široké masy. O to je rafinovanější, je snazší člověka zlomit, když se stává personou non-grata pro lidi, kterým věřil. Minulost připomínající nám, proč bychom si měli víc vážit současnosti. Příběh bez naděje. Neměli bychom zapomínat… ()

Galerie (58)

Zajímavosti (3)

  • Natáčelo se ve věznici v Uherském Hradišti, kde v 50. letech docházelo ke skutečným násilným výslechům a věznění politicky nepohodlných osob. Scény z věznice v závěru filmu byly natočené v pevnosti Terezín. (navorski)
  • Ve retrospektivní scéně, kdy Jan Steiner (Jiří Bartoška), coby důstojník americké armády, přijíždí do koncentračního tábora, zní v pozadí vojenský pochod „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)

Reklama

Reklama