Jen o rodinných záležitostech

Tragické osudy nepohodlných občanů jako porevoluční téma číslo jedna. Lépe šly tvůrcům ty komedie než pokusy o psychologická dramata, zobrazující nespravedlnost, zoufalost a nakonec podvolení se brutálnímu nátlaku. Obraz vynuceného přiznání, jako jediného nástroje moci, zde pro mě ztrácí věrohodnost, což potvrzují i překvapivě slabé herecké výkony těch, na kterých by to mělo stát. O druhořadých hercích či primitivní hudbě ani nemluvě. (16.12.2011)

Film zajímavý po všech stránkách. Jak pozadím, dobou vzniku, osobou režiséra, tak zejména sebou samým. Vzhledem k době vzniku nebyl problém zachytit 50. léta, moc se toho totiž nezměnilo. Ponuré exteriery plné strachu střídají ponuré scény z bytů, továren a vězení, samozřejmě plné strachu. Existuje jediná jistota a tou je flaška hořčáku ve skříňce Františka Husáka. Ostatní jistí Ladislav Potměšíl v balóňáku a pak už jen číslo, břečka z plechové misky a chodit a chodit... Velmi sugestivní, nepříjemné, smutné. Povinně všem, kterým tehdy bylo líp... (30.07.2015)

Keď scenár na tento film vznikal ešte pred revolúciou, tak si niekto koledoval minimálne o trezorový film, prípadne o niečo horšie. Alebo strana prechádzala takou silnou sebareflexiou, že niečo také povolila. Po nežnej revolúcii film mohol byť okamžite hitom, ale akosi v ňom nebolo nič nežné a nesedel by s nežným zaobchádzaním s tými, čo to všetko páchali alebo aspoň schvaľovali. Tá trojica, ktorú skvelo zahrali Kňažko, Roden a Donutil, takí vzoroví eštebáci mali skončiť niekde hlboko v kobke, a pritom dodnes poberajú štedré výsluhové dôchodky. –––– Bavíte se soudruzi, bavíte? A co ty, soudružko, nepiješ? Drazí soudruzi, do dna! –––– Ten film, soudruzi, uvidí miliony lidí. Myslíte, že je důležité, abychom jim ukazovali, co všechno tady ještě nemáme? –––– Nevěřím vám. Chci mluvit se soudruhem Gottwaldem! –––– Nač je nám dvěma věčnost, pane doktore. Než travička doroste, bude po koníčkovi. –––– Máte deset minut. Smíte mluvit jen o rodinných záležitostech. (24.03.2017)

Viděno na CS filmu, zcela náhodou. Musel jsem se rychle podívat do "Lexikonu českého filmu" co je to za film, který mi názvem vůbec nic neříkal. Zaujalo mě hodnocení 20% a ta záplava skvělých jmen. Tvůrců, kteří obvykle značí kvalitu. No a stačily úvodní 2 minuty filmu abych byl chycený do ponuré atmosféry tohoto dramatu. Výborná kamera, herecké výkony v čele se skvělým Hanzlíkem a Vančurovou. Občas mi přišla až moc teatrální hudba a ke konci se mi to zdálo trochu rozvláčné, ale přesto je to min.za 4 hvězdy. PS: vidět pohromadě takovou grupu STBáků jako je Roden, Landa, Hrušínský ml., Donutil a Potměšil - to stojí za to. (15.04.2011)

Drsný film o dvou komunistech, kteří jsou v 50. letech vybráni k likvidaci, tj. psychicky a fyzicky mučeni, nuceni k přiznání nesmyslných obvinění a bezmocně směřují k šibenici či dlouholetému žaláři zatímco jejich majetky jsou rozebrány stranickými funkcionáři a jejich rodiny odsouzeny k životu v bídě. Jeden z těch filmů, po kterém si člověk řekne co asi za lidi může ještě spoustu let po revoluci, kdy už jsou všechna tahle zvěrstva dávno známá, volit komunisty. Nicméně, díky za tento depresivní film, jednu z prvních záporných rolí Karla Rodena i výborného Hanzlíka. (30.01.2011)