Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dva lidé poznamenaní válečnou minulostí se po letech znovu setkají při archeologických výzkumech. Zejména zamlklý, nepřístupný muž se však zdráhá komukoli přiznat své trýznivé zážitky z nacistického koncentračního tábora, kde se stal objektem hrůzných lékařských pokusů. Režisér Jiří Svoboda se ve svých filmech vždy snažil o expresivní vypravěčství, ale tentokrát upadl až do osidel manýrismu, snahy za každou cenu překvapovat nezvyklými výrazovými prostředky. Bohužel jejich samoúčelnost notně oslabuje zamýšlené vyznění. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (34)

Ampi 

všechny recenze uživatele

Začnu citací z filmu: "Nic nemůže tak vyrůst a nic nemůže tak hluboko klesnout jako člověk. S noci propastí srovnává často své hoře a s blankytem svou blaženost a jak málo je tím řečeno." Velmi kvalitní film režiséra Jiřího Svobody s jeho scénářem. Jistá depresivnost a nezodpovězení jistých otázek brání plnému hodnocení. Jsou to ale silné opravdu silné čtyři hvězdy pro film plný československých filmových hvězd. ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

...Nic nemůže tak vyrůst a nic nemůže tak hluboko klesnout jako člověk. S noci propastí srovnává často své hoře a s blankytem svou blaženost a jak málo je tím řečeno... Vážím si R. Brzbohatého, J. Brejchové i R. Lukavského. Celkem mě ale iritovalo a to dost, že Brejchová mluví polsky, Lukavský zase anglicky no a aby nechybělo tak ke konci na malou chvíli zazní i němčina. Člověk aby u tohohle filmu byl opravdu jazyka znalej. Moc mi nesedla ani zvolená hudba. Jinak jde bezesporu o silný psychologický drama. Mám k němu ale svoje výhrady a nejen ty co jsem tu psal. Film Schůzka se stíny to má u mě za silnější 3hvězdy... Co jiného jsme než to co bylo... ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Také jsem chtěla pracovat jako archeolog. Děsně mě lákalo hrabat se v zemi nebo písku. Ovšem, archeologie není jen o nějakém hrabání. V tomhle filmu slouží archeologie jen jakási berlička, o kterou se opírá příběh, i když základním kamenem je Radoslav Brzobohatý a Jana Brejchová. Ilja Racek zde pronáší jednu životní pravdu za druhou. Hudební doprovod filmu je opravdu strašný. Působil až moc šíleně. Kdybych ho měla poslouchat delší dobu, tak se zblázním. Zvláštní film, který se dá jen těžko popsat. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi působivé psychologické drama postavené na konceptu fenomenální Sofiiny volby, tedy shrnutím premisy, že člověk je souhrnem toho, co bylo. Také Jiří Svoboda exponuje hluboce vnitřně poznamenané jedince v kontextu současného světa, který nemá s hrůzami války již vůbec nic společného a jako takový je s vnitřním světem prožívání válkou poznamenaných hrdinů nekompatibilní. Vynikající Radoslav Brzobohatý i Jana Brejchová, jejich herecké mistrovství převáží experimentální rovinu Svobodovy režie, který ve snaze ozvláštnit své filmové vyprávění trochu přes míru nadužívá expresivní způsoby filmové řeči (ať už subjektivní kameru, nezvyklé kamerové jízdy, netradiční střihovou skladbu atd.), výsledný dojem je pak mírně schizofrenický, přesto nezastře přesvědčivý fakt - toto je skutečně působivá a závažná výpověď o o běsech uvnitř nás, o zhoubné podstatě války a nacismu, o nesmazatelném poznamenání jedince prošedšího válečným peklem. V kontextu autorovy tvorby i 80. let minulého století skutečně to výrazně lepší, co bylo natočeno... ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Není minulost ani budoucnost... Minulost je jen přízrak, neskutečnost. Tohle částečně mysteriózní drama mě od začátku naplno vtáhlo do dění svou zneklidňující tajemnou atmosférou. Zajímavé zvolené „vědecké“ téma archeologického výzkumu a odhalování cizí historie Jiří Svoboda výborně propojuje s tématem intimním a to odhalováním vlastní minulosti. V sérii pečlivě rozložených odkazů a indicí nabízí Svoboda sugestivní zážitek pro vnímavého diváka, který má možnost odhalovat, až se mu před očima z jednotlivých sesbíraných střípků sestaví kompakntí obraz děsivého prožitku dvou hlavních postav, a ještě u těch střípků přemýšlet nad osobitými filosofickými myšlenkami. Tohle je jeden z mála filmů, kde jsem po celý čas přímo hltal neklidně dynamickou kameru, místy dost roztřesenou, k tomu psychedelickému nádechu se skvěle hodila. Byť Brejchová a Brzobohatý odbařili film výbornými hereckými výkony, nejlepším hercem tohoto snímku se pro mě stává bez diskuze Ilja Racek, který ve vedlejší roli stvořil nezapomenutelnou postavu odvázaného vědce-filosofa a dodal filmu i jistý kus nadsázky. Velká škoda, že ke konci začne film ztrácet na dobře zavedeném tempu a že samotný závěr této promyšlené mozaiky si Svoboda vyhradil pro to, aby pouze na poslední chvíli co nejvíc šokoval jednou děsivou ukázkou lidské zlovůle a záhy pak oznámil konec. Nemluvě o samotné nepravděpodobnosti, žeby se zrovna tyto dva lidé po letech odloučení setkali během práce v ojedinělém oboru. Schůzka se stíny za mě rozhodně měla na to, vyvrcholit v skutečně silné vyrovnávání se z hrůzných prožitků v minulosti, bohužel nabídla až prvoplánovaně šokující zvrat. 80% ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Pohled, který Sláma (Radoslav Brzobohatý) objeví ve svém autě, je zobrazení obrazu od Rembrandta – „Hodina anatomie doktora Tulpa“ (1632). (ArthasKarfa)

Reklama

Reklama