Skalpel, prosím

Precizní film, který ovšem mohl (nebo měl) být kratší a chudší o některou z mnoha dějových linek, aby nabral větší spád. Herectví Miroslava Macháčka je bezpochyby mistrovské, ostatní aktéři ovšem nepůsobí jako nějací "přicmrndávači", ale důstojně s ním drží krok. Skalpel, prosím působí skoro jako autentický dokument z lékařského prostředí a nedovedu si představit, jak by vypadal, kdyby vznikl v dnešní době. Kolik by v něm bylo rádoby dojemných záběrů na uslzené oči dětí i dospělých, jak moc tklivá a dojemná hudba by přitom hrála... A tak dále. (29.01.2012)

Skalpel prosím má místy působivou atmosféru, nicméně je pouhou snůškou nanicovatých ilustrací vrcholového lékaře - borce, alfasamce, řešitele konfliktů života, vítěze, který po okázalém dilematu a několika nocích beze spánku úspěšně provede neproveditelnou operaci. Druhou nejdůležitější postavou není ani manželka, ani kolega chirurg nebo chlapec pacient, nýbrž smutný kamarád z mládí - filosof, ukňouraný, ukřivděný, zakomplexovaný sráč. Dichotomie obou těchto postav (lékař - filosof) přesně odpovídá názoru české duše 20. století. Samozřejmě pokud film prožíváme jako drama, zda se podaří toho či onoho zachránit, zda to Chirurg zvládne apod., budeme mít sklony k jinému hodnocení. (24.03.2019)

At zije Miroslav Machacek, Sean Connery je proti nemu neslany nemastny bridil nevalnych hereckych kvalit!!! No, mozna trosku prehanim, ale MM je podle me jeden z nejcharismatictejsich hercu vubec. K filmu samotnemu = mezi herci pevnou rukou vladne samozrejme kral MM, ale zdatne mu "pricmrndavaji" Brejska, Brzobohaty, Lukavsky a treba i takova Cockova. K tomu pridejme silny a citlive natoceny pribeh a mate zde Frau Joelly ktera se dojima a breci jak zelva a Klenot ji rika "proc se divas na takove filmy kdyz u toho tak strasne bulis" a Frau Joelly mu odpovida "kdyz ty tomu vubec nerozumis, to je tak krasny film!". A ja radostne petkuji a raduji se prevelice ze zrovna v Cesku se podarilo natocit nejlepsi film z nemocnicniho prostredi vsech dob! (18.02.2015)

Strhující výpověď muže na špici chirurgie. Příběh všedního pracovního dne, týdne a měsíce jednoho doktora na neurochirurgii. Zároveň ale také skládání účtů stárnoucího muže, bilancování, vzpomínky. Děj podbarvuje komentář hlavního hrdiny, padají moudra, která by vydala na seriál. Syrové až naturalistické vylíčení světa uvnitř i okolo našeho pana doktora. Už dlouho jsem neviděl český film, který by šel takto na dřeň věci. Čistých 100%. (11.02.2010)

Československý psychologický film z nemocničního prostředí na oddělení neurochirurgie podle stejnojmenné knižní předlohy od Valji Stýblové. Vyprávění je zaměřeno na staršího lékaře, jehož jméno ve filmu nezaznělo a jenž provádí náročné operace v oblasti mozku. Hlavní postavu ztvárnil M. Macháček a jeho pracovní i soukromé záležitosti jsou doplněny svými nahlas vyslovenými myšlenkovými pochody. Neveselý a pochmurný snímek od J. Svobody vrcholí náročnou a téměř beznadějnou operací šestiletého Víti Uzla, od jejíž realizace dali všichni Macháčkovi kolegové ruce pryč. Ačkoli je zkušený neurochirurg značně unaven, neboť předchozí noc místo odpočinku byl povolán na akutní operaci nezodpovědného motoristy, pokusí se o záchranu chlapcova života. V dalších rolích se představili jeho kolegové v lékařském sboru R. Brzobohatý, V. Mareš či F. Řehák, Macháčkovu partnerku představovala J. Brejchová a přehlíženou lékařku Volejníkovou si zahrála polská herečka B. Brylská. V menší roli Macháčkova syna se objevil O. Pavelka. Starostlivého a obětavého dědečka, představujícího jediného příbuzného operovaného chlapce, naléhajícího na Macháčka, aby se do takřka beznadějné operace pustil, ztvárnil Š. Mišovic. V malé roli pacienta, někdejšího Macháčkova přítele ze studií, jsme mohli sledovat R. Lukavského. Soudím, že divácká atraktivita tohoto snímku není na vysoké úrovni, z filmu na diváka doléhá nepřívětivá a uspěchaná nálada, avšak nabízí bližší pohled na specializované nemocniční pracoviště s lékařskými kapacitami. (22.02.2019)