Balada pro banditu

Velmi špatně přepracovaná kniha do filmové podoby. Z pohledu divadla nemohu soudit. Baladu pro banditu jsem neviděla, ale knihu Nikola Šuhaj, loupežník jsem četla a čekala jsem lepší zpracování. Líbila se mi snad jenom úvodní píseň. Ani nevím co bych v tomhle filmu měla vyzdvihnout nebo pochválit: obsazení (Donutil, Polívka, Nový), originální nápad (na mě až moc originální)? Nic jiného mě už asi nenapadne. (27.04.2014)

Pojetí, jakým byl tento "film" zpracován mě vůbec nezaujal. A slavní herci, co tam hráli, mi nikdy k srdci nepřirostli. Nejspíš jediný důvod, proč jsem to dokoukala, byla hudba, kterou mám moc ráda. A musím přiznat, že kdybych předtím neviděla Baladu pro banditu jako divadelní představení, tak bych asi moc nepochopila děj.... (10.09.2010)

Nutno říci, že na tento film jsem se nedíval dobrovolně a možná i proto, ale především proto, že tento film totálně není můj šálek čaje, jsem celou projekci protrpěl. Nechci nějak snižovat kvality tohoto filmového představení, které jsou především zosobněny hereckým obsazením, ale tento filmový muzikál, na motivy knihy Nikola Šuhaj loupežník, s trampským podtextem z období normalizace mi přijde, když už nic, poněkud trapný. (22.05.2008)

Nesmrtelné písně - např. "Ani tak nehoří svíčka farářovi" nebo "Zabili, zabili, chlapa z Koločavy" - tu jsme zpívali při zájezdu na Ukrajinu přímo v obci Koločavě, kdy jsme za lijáku nesli po kamenné blátivé hlavní cestě vesnicí kamaráda se zlomenou nohou. Ukázka - Ani tak nehoří: http://www.youtube.com/watch?v=a6L6ni1F_Qw&feature=related (17.02.2009)

Psal jsem-li někdy, že v českých podmínkách nelze natočit dobrý muzikál, tak jsem se pletl a svá slova beru zpět. Pro mě rozhodně nejlepší český... pardon, trocha patriotismu s dovolením neuškodí - moravský muzikál. Příjemná podívaná, tak trochu padnoucí do letní atmosféry, která výborně převedla divadelní látku na plátno - vlastně ono se nejedná ani o film, jako spíš o záznam představení pod širým nebem. Jinak by to ale udělat nešlo - co vím z otcova vyprávění, který narozdíl ode mě má v paměti i zážitek ze samotného divadla, důležitý byl kontakt s divákem, protože určité prvky se údajně obměňovaly. Což hovoří ve prospěch scény - reprízy by byly i nadále něčím novým, zatímco u filmu při opakované projekci vidím totéž. Jestli jsem někdy kritizoval české muzikály, bylo to proto, že ve mě plane přesvědčení, že většina herců neumí zpívat. Miroslav Donutil ale k vynikajícímu hereckému výkonu přidává i hudební, v opačném gardu se dá vyjádřit o jeho partnerce Ivě Bittové, která coby zpěvačka přidala i skvělé civilní hraní. Tím bych se dostal k výkonům obecně - ač bych si určité tváře nedokázal spojit se jménem (přece jen, ač Brňák, tuto generaci vzhledem ke svému věku nepamatuji), budu na všechny zúčastněné (tady by si zasluhoval vypíchnout především pan Bolek Polívka) vzpomínat v dobrém, protože se už nějakou dobu nestalo, aby každá replika z filmu zněla tak přirozeně a ne suše oddeklamovaná jako v dnešní době (tady bych zahrnul i zahraničí). Skvělý film, díky kterému si budu ještě více vážit naší specifické brněnské kultury, která disponovala (minulý čas proto, že nevidím v dohledné době podobné persony jako Donutil s Polívkou) ohromnými osobnostmi. Rád se i přes zmíněné nevýhody oproti divadlu podívám na hochy od Provázku znovu. (29.07.2009)