Balada pro banditu

kdysi jsem viděl představení v Mostě a docela to ve mě zůstalo...ale tohle fakt nee...kotlíkářská onanie...vypreparovaná pruda......nevim, co z toho příběhu vyhodili nebo jak to upravovali...ale každopádně to nějakym způsobem zjednodušili a zahustili...drama zmizelo, zůstala jenom metafora, která jen tak sama o sobě působí neuvěřitelně povrchně a průhledně.......je fajn, že se Sís snaží o budování svébytného filmového časoprostoru, ale je nedůsledný...kdyby to natočil uplně normálně jako klasickej film, udělal by líp...zcizováky mě místama fakt vadily...divadelnost iritovala.......písničky jsou blbě použité...narvané za sebou jako kdyby se jejich prostřednictvím měl vyprávět děj...ale to je nepochopení jejich funkce, kdy děj nenesou, ale dotvářejí, obohacují ho, tvoří jeho svrchní významovou vrstvu......baladičnost se uplně vytratila...vůbec jsem z toho necítil motiv blížící se smrti, tragičnost osudů jednotlivých postav, koloběh změn ve společnosti atd....na jednu stranu to byl ve své době určitě progresivní počin, ale zůstal ani ne na půli cesty...a těch pár zajímavých nápdů to nevytrhne... (19.11.2011)

Balada pro banditu je pro mne žánrovou záležitostí, která svou pop formou výrazně rozšiřuje svůj potenciál v oslovení širšího okruhu potenciálních diváků. Neoslovuje mne svým stylem zpracování, byť má muzikál i silná místa důvtipného sarkastického dramatu. Těch několik míst je okouzlujících, ale převládající náladu prožitku pro sebe zabírá hudební a pro mne nepříliš zajímavá stránka a hlavního vedení muzikálu a chaos nepřehledného mraveniště davu. Ve své době muselo jít o trendovou a módní záležitost, což je výsledkem kompromisu ambicí a podbízivosti s lacině jednoduchou cestou k úspěchu. Ta předpokládaná osobitá tvář je slabinou, která nenechá naplno vychutnat několik opravdu vynikajících částí s vytříbenou ironickou nótou. Divadelní prkna jistě poskytnou zábavnější zážitek, filmová verze má nevyrovnanou podobu, slibuje a nenaplní. Hlavní postavou příběhu je Nikola Šuhaj (zajímavý Miroslav Donutil) v obraze loupežníka z nutnosti a revolucionáře z donucení a neochoty podrobit se cizí nadvládě. Divoký živel s partnerským problémem je nebezpečný pro všechny současné i budoucí nepřátele. Hlavní ženskou postavou je Eržika (Iva Bittová), Nikolova vyvolená s rozpolcenou duší ženské emancipace. Symbolickou postavou je Morana (zajímavá Blanka Rudová), jako našeptávač a hlavní hybatel propletených lidských osudů. Nejrozkošnější postavou je obratný vyjednavač Mageri (dobrý Bolek Polívka), mistrně intrikující se všemi proti všem pro svůj osobní užitek za každé situace. Důrazně táhne figurky a v nestřežených okamžicích zasazuje rozhodující rány. Hlavním protivníkem je velitel četníků (velmi zajímavý Jiří Pecha), který vyplnění rozkazu považuje za své životní poslání a žádný krok není nemožný a zakázaný. Z dalších rolí: vypočítavý Eržičin otec (František Derfler), zatvrzelý a nepřátelský Eržičin bratr (Martin Havelka), věrný Nikolův bratr Jura (Petr Maláč), prodejný slabošský starosta Derbak (Pavel Zatloukal), či tragicky zneužitý četník Kubeš (dobrý Pavel Nový). Pop-kulturní muzikál není určen pro mne, forma devastuje i velmi zajímavé a svérázně pojaté části a mou duši zalévá smutek. (18.03.2017)

Ani tak nehoří svíčka farářovi, jako se bělají mojí milé nohy... Český Jesus Christ Supertar. Mnozí jsou toho názoru, že má Balada pro banditu místo pouze na divadelních prknech. Ovšem Vladimíru Sísovi a jeho týmu se podařil příjemný kompromis mezi filmovou a divadelní formou. O nádherných zlidovělých písničkách už toho bylo napsáno mnoho (všechny ty hudební rádoby znalce upozorňuji, že zdejší hudba nemá s country nic společného, i když se o doprovod postarali Zelenáči, je to něco na pomezí folku a trampské muziky, zasahující více do té druhé kategorie). Herci jsou příjemně civilní a bez zbytečných gest. Miroslav Donutil (alespoň pro mě) v životní roli, příjemní byli i Iva Bittová, Bolek Polívka či Jiří Pecha. Nadčasový a věčně mladý film. 100%. (14.03.2008)

Mimořádně zdařilá filmová adaptace jednoho z nejlepších divadelních představení malých forem sedmesátých let v jednom celku zachovává celou tehdejší subkulturu mladé generace v jejím výrazném - stále celočesky poněkud nezaslouženě podceňovaném - brněnském provedení. Moravská paralela pražského centra, která se dále vyvíjela až ke KOLOČAVĚ Ulrychových, dalších výrazných osobností jeho brněnské alternativy, je doplněna dnes zapomenutou veličinou českého sborového zpěvu - Vysokoškolským uměleckým souborem - a trampský akcent je zvýrazněn Zelenáči, jednou z tehdejších předních trampských skupin. Prolnutí rusínské předlohy s výraznou lokalitou západního pohraničí a jejím neobyčejným geniem loci dále dotváří tuto nevšední kulisu avantgardního divadla. Z této základny - kombinace malé divadelní formy a trampského potlachu ve stylu PORTY - vyrůstá i hraný film. Sísovou předností bylo jak zvládnutí hudební složky (nevšední bratr až příliš angažovaného pěvce normalizace Miloš Štědroň), tak osobitých textů, jež je možno oprávněně považovat za Uhdův umělecký vrchol, tak její - rovněž mimořádně nevšední - propojení do celistvého uměleckého tvaru, který zachoval pro budoucí časy lidské i umělecké počátky tří výrazných představitelů vznikající generace - Polívky, Bittové a Donutila. Někdejší bratislavskobrněnská paralela pragocentrismu v nejhlubší normalizaci (doba vystupňování brutálně vedených kampaní proti disentu a až neuvěřitelného prznění charakterů ve velkém) byla silným a očišťujícím světlem v temnotách. Světlem, které k nám právem září i dnes. (28.08.2007)

Sláva Balady pro banditu je o hodně větší, než jeho reálná umělecká hodnota. Asi je to dané dobou, kdy vznikl, kolem r. 78 se tu moc kvalitní filmy nedělaly. Jinak kombinace divadelního a filmového přístupu mi nepřišla příliš šťastná a hudební složka má dost kolísavou kvalitu. Bittová velmi dobrá, Donutil není špatný, přehrává o něco míň než teď (a potěšilo mě, že výjimečně ve fimu nevyprávěl žádné veselé historky). :-))) (17.07.2007)