Balada pro banditu

Parta mladých lidí, většinou folkařů a kotlíkářů, se sešla na festivalu a převedla divadelní zpracování Olbrachtova románu. Fikce se prolíná se skutečností. Pušky nahradily kytary, místo koně poslouží kláda. Je to nezvyklé pokoukání, ale zajímavé, méně je v tomhle případě víc. Nejlepší na celém filmu jsou písničky v podání brněnského divadla Husa na provázku, v čele s Miroslavem "Šuhajem" Donutilem, kterému role loupežníka sedne. (11.05.2003)

Krásný příběh v zajímavém filmovém zpracování. Také asi můj první kontakt s Ivou Bittovou a jejím hlasem. Polívka už v té době byl skvělý a příjemný byl i Miroslav Donutil. Jo to bylo ještě tehdá, kdy mu národ neříkal ,,mistře'' a na ČT s ním do zblbnutí něželo 3x s M. Donutilem, 4x s M. Donutilem, 5x s M.Donutilem... Hudební aranžmá bylo skvělé, díky účasti členů Greenhorns, kteří písně doprovázeli. V devadesátých létech se objevila snaha znovu tento řekněme - muzikál oživit, ale mně se stejně nejvíce líbí tato původní verze. Je syrová, zemitá, akustická... Hodně dobrá záležitost, kterou buď budete milovat, nebo vás neosloví. Za mne je za 4 kule žandára. * * * * Velmi stručný avšak výstižný komentář - uživatel Lima! (05.05.2013)

kdysi jsem viděl představení v Mostě a docela to ve mě zůstalo...ale tohle fakt nee...kotlíkářská onanie...vypreparovaná pruda......nevim, co z toho příběhu vyhodili nebo jak to upravovali...ale každopádně to nějakym způsobem zjednodušili a zahustili...drama zmizelo, zůstala jenom metafora, která jen tak sama o sobě působí neuvěřitelně povrchně a průhledně.......je fajn, že se Sís snaží o budování svébytného filmového časoprostoru, ale je nedůsledný...kdyby to natočil uplně normálně jako klasickej film, udělal by líp...zcizováky mě místama fakt vadily...divadelnost iritovala.......písničky jsou blbě použité...narvané za sebou jako kdyby se jejich prostřednictvím měl vyprávět děj...ale to je nepochopení jejich funkce, kdy děj nenesou, ale dotvářejí, obohacují ho, tvoří jeho svrchní významovou vrstvu......baladičnost se uplně vytratila...vůbec jsem z toho necítil motiv blížící se smrti, tragičnost osudů jednotlivých postav, koloběh změn ve společnosti atd....na jednu stranu to byl ve své době určitě progresivní počin, ale zůstal ani ne na půli cesty...a těch pár zajímavých nápdů to nevytrhne... (19.11.2011)

Úspěšně zakonzervovaná nálada doby; kdo se někdy nechal okouzlit „kotlíkářským“ viděním světa, tomu se tady intenzivně připomene jeho prostá emocionální síla. Střídání divadelní a filmové stylizace, možná ještě o kousek dotaženější než v JCSS, pozvedá jednoduchoučký příběh na symbolickou rovinu; mýtický úvod, čarodějnické scény s uhrančivou Blankou Rudovou(?), milostná obraznost, Polívkův slizoun hostinský nemají chybu. Muzika se zavrtá do uší a nevyleze, i když do lidové prostoty má daleko – když si člověk ty písničky zkusí zazpívat s kytarou, zjistí, že nejdou vůbec pěvecky ani muzikantsky „po srsti“, jsou samý rytmický a melodický naschvál a vyžadují víc než slušný rozsah. O to větší poklona zejména Donutilovi, jehož ve všech pozdějších polohách, ať hereckých nebo lidově bavičských, srdečně nemusím. Jen škoda, že film-představení neudrží vysoko nasazenou laťku celou dobu, po opravdu silném úvodu ztratí ve střední zbojnické části dech hlavně souhra choreografie s kamerou a magie se do velké míry vytratí. Vidět to naživo Na provázku, to musel být zážitek opravdu mimořádný. (28.12.2012)

Tak jsem si po dlouhé době dopřála zase Baladu pro banditu. Věřím ,že se ve své době v kině dlouho neohřála. Balada je tak trochu jiná a právě ta jinakost mě fascinuje. Díky ní se stal snímkem věčným. Tam kde se střílí z kytary ,tam kde se místo na koni jezdí na kole ,tam kde zní krásné písně se svými půvabnými texty , tam kde "kvete" láska Eržiky a Nikoly ,tam kde se k něžnému oslovení používá slov "rybko moje" , tam pokaždé zažívám svůj malinký soukromý ráj.... (30.10.2008)