Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Chtěl bych napsat alespoň jednu větu, kde bych se neopakoval, což bude asi hodně těžký. No, poprvé jsem Pulp Fiction viděl tak před pěti lety a neměl plně nejživější vzpomínky, proto jsem se na to podíval znovu a zase je to pětihvězdičková podívaná, i přes to, že nikdy filmy nesleduji dvakrát a když jo, tak mě děsně nudí. Quentin Tarantino se svojí blázno-geniální režii vytvořil jeden z nejkultovějších filmů, vrátil Travoltu na herecký piedestál a vytvořil z Umy Thurman herečku. U Willise to tak není, ten měl za sebou už dvě pokračování Smrtonostné pasti a ty ho udělaly legendárním, při Pulp Fiction si každej spíš vybaví Thurman nebo Travoltu a na Bruce se tak trošku zapomíná. Výborný. (26.06.2008)

Tak jo, jdeme na to. Nikdo mě nemůže vinit, že bych hodnotila film, který jsem pořádně neviděla nebo nepochopila. Dala jsem si načas a podívala se znovu v klidu, najezená, bez dětí, tedy nerušené sledování. Nehodnotím dabing, za ten Tarantino nemůže. Velice dobře chápu ty, kterým se film nelíbil, nepochopili ho a hodí ho třeba do odpadu. Stejně tak chápu ty, co prohlašují, že je geniální. Tarantinovi se povedl husarký kousek. Dělá si srandu úplně za všeho, kouzlí jednu hlášku za druhou, hraje si s různými týpky, které přímo čarovně vykreslí. Přeskakuje z žánru do žánru, používá klišé, mění techniky. Vlastně bych se měla královskky bavit. Jenže to nějak nefunguje. Hodně mi to připomíná stav, který jsem měla u Trierovi Evropy. Jenže tam to fungovalo. Na to, abych dala filmu nejvyšší hodnocení mě musí bud pobavit nebo aspoň potěšit. Nebo poučit a přivést k zamyšlení. Tarantino by mě neskutečně bavit, kdyby se jeho filmy nekoupaly v krvi a nebyly určeny pouze pro amerikofilní publikum. Kéž mé hodnocení nikoho nepohorší, stojím si za ním. :o) Dle mého se diváci odkojení převážně americkou tvorbou musí neskutečně bavit a užívat si Historky, jako si je užíval sám velký Quentin při natáčení. (17.10.2014)

Jdu takhle jednou domů. Těžkej den ve škole a hlad fakt velkej; ideální čas na hamburgery, základ každýho vydatnýho oběda. Big Kahuna Burger jsem zrovna nenašel. Slyšel jsem že tam maj moc dobrý hamburgery, ale sám jsem si ještě nedal. Volba tak padla na Mc Donald. Nejdřív jdu do umývárny si napudrovat nos. Pak přijdu k pokladně a řeknu: "Garçon! Dám si čtvrtlibrák se sejrem". Slečna na mě vypulí tu svojí vepřovou hlavu a prohodí: "Cože?" Já si uvědomím, že tady je vlastně metrickej systém a ona ví kulový, co je čtvrtlibrák, tak žádám Royale sýr, ale stylově anglicky. Dostanu tedy cheesburger. Bystře reaguji "Já nechtěl cheesburger", "gumo", pomyslím si. "Cože" se ona zeptá. Po otázce, z které je země a následné odpovědi jsem si pak vlastně uvědomil, že se v Cože mluví česky. "Chci Mc Royal, pekelně krvavej". "Dobře, dáte si ještě kávu?". Řekl jsem si, že bych to mohl spláchnout nějakým chutným nápojem. "Sprite". "Sprite? Fajn." "A ještě koktejl za pět". "Tady nebo s sebou?" "Můžu si to tady vpálit?" na to já. "Burger si můžeš dát tady, starouši". Jdu ke stolu, rozbalím obal, zakousnu se.....iiiiiiiihhhhhmmmmm to je mooc dobrej burger :-) PULP FICTION, film který nemá konkurenci! (25.01.2006)

(1001) Experimentálně jsem zjistila zajímavou věc. Pustila jsem si (asi tak pátá projekce za celý můj život) Pulp Fiction večer, když jsem byla hodně unavená, ale nechtělo se mi ještě spát, s tím, že se pobavím a pošmáknu si na přerývané kapitolové dramaturgii (vše míněno v tom tom nejlepším znova smyslu). No ale jak jsem tak na to koukala, tak mi to skoro vůbec nepřipadalo zábavné ani cool. A tak nějak jsem si ve své unavené hlavičce sesumírovala názor, že film je obecně brán jako vtipný, protože on sám nám říká, že je vtipný, personifikováno ve scéně, kde Jimmy aka Tarantino aka Režisér říká, že chlapci v tričkách vypadaj jako kašpaři. A co mu na to Jules odpoví? Odpoví mu: "Jsou to tvoje hadry, trotle." (Parafrázuji.) A s touto filosofickou myšlenkou na rtech odcházím. (30.08.2012)

Hned, jak mi film na začátku začal vysvětlovat co jeho název vlastně znamená a mě to spíš zmátlo, než nějak pomohlo určit kam se bude ubírat, jsem věděl, že to zase jednou bude něco. Dnes již kultovní snímek je prostě plný neviditelné a těžko popsatelné atmosféry, která vámi vibruje od začátku do konce. Miliony narážek a dopodrobna vyšperkovaných detailu, skloubených s vynikajícím scénářem, herci a s Tarantinovým podpisem - co víc si přát? Snad žádný film mě tak nebavil a snad žádný film neovlivnil můj slovník frází, které se postupně kompletně zpulpfictionizovaly:-) (27.10.2007)