Město bohů

Šňupu, kradu, zabíjím. Jsem muž! Město bohů musel stvořit někdo s citem pro živočišnou krásu pomíjivosti. Neodděluje zlouny, nestanoví kategorie a nekolíčkuje trať pro chrty (i když mrtvý králík na tyči nad bludištěm, pravda, tancuje). Nadiktovanej život. Narodil ses v řece, tak prostě plav. To se pak žije dost na hovno svůj sen, když se člověk pro něj topí. Létama broušenej šutr neoddiskutovatelných hodnot se v uličkách Ria asi zdá směšně naivní. ___ ,,Jak můžou tenhle svět přijmout,'' ptá se paní v nechutným topíku a teatrálně ukazuje prstíkem k pokřivený realitě. ,,Vždyť nám znásilňují stavební kameny lidské přirozenosti, tam se neděje nic, jak má,'' křičí, a podpatkem nevědomky prošívá hlavu své čivavy. ___ Jde to zkrátka mimo zaběhnutou realitu, kterou se zabývá můj zprávami, blahobytem a vzděláním vymytej mozek. Nejspíš jako když se před křovákem člověk poleje půllitrem vody jen tak pro radost (S tím rozdílem, že on by asi plakal a já jen zíral). Planeta je plná švábů a chameleonů s nepříjemně náhodně vybíraným scénářem divadelního představení a město je bordel kde se kurví všechny odstíny šedi. Co že to jsou ty ideály lidství? Jak já o sobě mohl tvrdit, že nejsem etnocentrik.. (04.07.2011)

Tenhle film je o realisticnosti, vse ostatni je vedlejsi. Jednak tu mame herce, ktery ani jako herci nepusobi, od toho nejstarsiho dedka po nejmensi dite vsichni pusobi, jako kdyby tam skutecne zily. Dale pribeh. V podstate tu zadnej neni, hlavni postava fotograf Raketa vypravi svuj pribeh a pri tom popisuje zivot v Meste bohu, kde se vlasne vetsinou jen krade a zabiji. Film je skutecne dost drsnej, ani ne tak nakejma zaberama krve, nejaky super krvavy zabery tu moc nejsou, spis de o to, ze tu ma zbran kazdej, i petilety deti a nikdo ji nevaha pouzit. No a posledni, co prispiva k realisticnosti, je kamera. Obcas naka ta vychytavka, ale vetsinou to pusobi, jako kdyby kameraman hodil kameru na ulici mezi dav lidi, takze je vysledek hodne hustej, bohuzel casto taky neprehlednej a zmatenej, ale to k tomu tak nak patri. Co filmu vytknout, jednak je zbytecne dlouhej, ackoliv nijak nenudi a navic je to obcas dost stereotypni. A ackoliv se jedna o zajimavej film, neprislo mi, ze by byl na 5*. (15.06.2007)

Až člověka mrazí. Mrazí z toho, jak malé děti jsou zcela lehce svedeny na dráhu zločinu, sledujíc své "vzory" - vrahy pubertě zrovna odrostlé. Malý kluk dokáže s naprostým klidem a až s jakousi radostí zabíjet, party mrňavých bezprizorních harantů přepadávají s pistolí v ruce obchody s naprostou samozřejmostí, jakoby si šli zahrát fotbálek. Město bohů je nementorujícím pohledem na život ve slumech, kde vinou těžké sociální situace a nedostatku vzdělání je kriminalita a drogy běžnou součástí jejich obyvatel a kde příslušnost ke gangu je víc, než zákon. Nepoučuje, nedává návod k řešení problému, pouze působivě ukazuje krušnou realitu, která není bohužel vlastní jenom brazílským metropolím. Je to technicky zručná (špičková kamera a střih) neveselá podívaná, ve které se spásné katarze, pozitivního vyústění, samozřejmě člověk nedočká. A závěrečný titulek BASED ON A TRUE STORY mluví za vše. PS: V závěrečných titulcích je kratičký záznam skutečného předobrazu jedné z postav filmu - Knockouta Neda, ve kterém říká přesně ta samá slova, která zazní i ve filmu. (31.07.2005)

Vynikající, ne úplně všedně odvyprávěná story z chudinské periferie Ria, kde se poctivost nevyplácí, z dětí jsou dospělí, zákon jako by nebyl, pouliční výstřely ze zbraní už vůbec nikoho nepřekvapí... Zkrátka pro mne dnešního středoevropana je tohle úplně jiná planeta (což je samozřejmě ten největší tahák, hlavně ty fakaní kriminálníci). Filmová bezvadnost. (10.09.2011)

Takhle, nemyslím si, že by byl Cidade de Deus pouze průměrným filmem, jak napovídá moje hodnocení, ale já prostě něčemu, co mě za celou stopáž nepřinutilo, abych se zajímal jak to celé skončí, nemůžu dát čtyři nebo dokonce pět hvězd. Střih moc pěknej, režie a herecké výkony taky, ale co já z toho mám, když mě samotný děj absolutně nezaujal? (07.12.2008)