Gump - pes, který naučil lidi žít

Slzopudný, citově vyděračský snímek o hodném pejskovi, kterého lidé nechtějí a týrají ho. Je rozhodně potřeba o týraných zvířatech mluvit, především je potřeba viníky tvrdě postihovat, nevím ale, proč bych se na takovéto věci dobrovolně měla chtít dívat (snad dokonce opakovaně). Existuje i spousta šťastných pejsků, pro které by jejich majitelé dýchali, na veterině za ně dávají neuvěřitelné částky, a překrmují je pamlsky. Vím to, protože s takovými na té veterině v čekárně sedávám se svým kocourkem. Ale natočit film o šťastném pejskovi, který se má dobře v milující rodině, by nebylo tolik srdcervoucí, a tak vzniknul tento dojímavě krutý snímek pro duševní masochisty s nic moc scénářem. Pravda, zvířátka jsou zde ale roztomilá a je dobře, že s nimi po čas natáčení bylo dobře zacházeno… PS: Jan Jirásek (v současnosti nejlepší český filmový skladatel) si na sebe dělá, prostřednictvím hraní na klavír hlavního protagonisty, trapnou reklamu. (23.04.2022)

Tohle je opravdu zcela specifický počin a rozhodně to není plnohodnotný film. Nicméně chápu proč vznikl a rozhodně mě ovlivnil. Já jsem sice na kočky, ale Gump se mi líbil. Všem zúčastněným hercům jsem to vlastně věřila tedy kromě Ivany Chýlkové i když ta tu nenávist zahrála skutečně výborně. Jediný komu jsem tu lásku vůbec neuvěřila je Bolek a to byl vlastně hlavní hrdina. No nic. Až jednou dospěju k chuti mít pejska, tak jsem si vždycky říkala, že jedině z útulku, nějakého voříška. Ti jsou vděční a hlavně chytří...Za mě 75% (28.12.2021)

Důsledně slzopudná záležitost. Dva dospělí Gumpové mě lehce znervózňovali, stejně jako třeba mohovitě vyhlížející Ivana Chýlková (ty porcelánový zoubky například) coby partnerka bezdomovce Bédi. Podobných rušivých momentů jsem v tom objevil víc (taky se ten pejsek mohl mít na konci k Bolkovi trochu víc), ale je první svátek vánoční, dojímal jsem se a líbilo se mi poselství toho filmu, takže jo, tohle bylo fajn. (25.12.2021)

Že film vykrádá Psí poslání 1,2 a další filmy by se dalo překousnout. Konec konců, v Americe mají jednoho slavného pána, který svou kariéru založil na vykrádání cizích filmů, což alibizuje údajnou inspirací a poctou (ano všichni víme, že se jedná o Tarantina). U Gumpa je problém jednak v Brabcově úchylce, cpát do svých filmů jeden-dva hudební motivy, které extrémně opakuje až do blba (Bolero jsem kvůli tomu ani nedokoukal, nebo respektive dokoukal, ale s vypnutým zvukem) a jeden ten motiv hraje dokonce Polívka na klavír v hospodě. Druhý průser je odfláklé finále, které šlo natočit daleko atmosféričtěji a dojemněji. Odfušovanější setkání je snad už jen v 12 letech v řetězech. Nicméně se v českých končinách jedná o docela originální film, který tu typově nemáme. Takže kdo neviděl výše zmíněné filmy, tak si to asi užije víc. (29.10.2022)

Ještě jsem stačil tento český výplod podchytit, dokud běžel v kinech. Trailer na mě celkem zapůsobil, tudíž jsem se mu rozhodl dát šanci. Rovnou říkám, nemám rád psy, nečekal jsem, že se mnou film vůbec nějak hne. Ale po chvíli koukání jsem už naprosto přestal vnímat okolí, ztratil se v obraze a nechal se unášet hořkosladkým příběhem, který tento snímek naservíroval v plné parádě. Pokud vím, je to u nás taková prvotina, že se někdo rozhodl pracovat se zvířaty a natočit něco na způsob Cesty domů, jen tedy bez vzájemných interakcí a s pouhým vyprávěním hlavního psího hrdiny. Ano, mě to zkrátka bavilo a do poslední chvíle jsem netušil, jak to vlastně dopadne - hezky si s námi tvůrci pohráli. Jako třešničkou na dortu bylo zjištění, že si ve filmu po boku portfolia výborných herců zahráli vlastně psi vyloženě z útulků a s bohatou minulostí. No, co říct, skoro jsem nakonec až řval, což se u mě stává opravdu zřídkakdy. (30.08.2021)