Reklama

Reklama

Gump - pes, který naučil lidi žít

  • angličtina Gump (více)
Trailer

Obsahy(1)

Příběh psí pravdy, lásky a naděje. „Jsem Gump a byl jsem toulavej pes...“ On vlastně každý pes je v sobě tak trochu toulavý do té doby, než najde své štěstí, a to štěstí pes najde jenom s člověkem. Můj příběh je o hledání psího štěstí a také  o překážkách a pastech na cestě k tomu správnému člověku. Je o síle a nezlomnosti, která se ukrývá v každém psovi. Ano i v tom vašem, ve vaší čivavě, která na vás čeká celý den, než přijdete z práce. I v tom buldokovi, který se za vámi šine a sotva popadá dech. Dám svoji duši za to, že kdyby vám někdo na tomhle světě chtěl ublížit, tak pak teprve poznáte, jak silné má váš pes srdce a co jeho láska k vám znamená. Tenhle film vám také otevře oči, protože co člověk v psím srdci zničí, to může zase jen člověk uzdravit. Rodinný film režiséra F.A. Brabce je o světě viděném očima toulavého psa Gumpa. O světě, o kterém mnoho z nás moc neví. O tom, jak nás vidí zvířata  a jak je ten náš svět pro ně důležitý. Ten svět, který jim dává domov, sílu, naději, ale také bolest. Dobrodružný příběh skutečných psích hrdinů a lidí kolem nich. (Bioscop)

(více)

Videa (6)

Trailer

Recenze (248)

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

"Nejdřív jsem nevěděl, co si s tebou počnu, a teď nevím, co si počnu bez tebe." Gump coby jakási česká odpověď na Cameronovy příběhy o "nejlepším příteli člověka" vypráví o dobrodružství naivního, dobráckého a loajálního psíka, který se na své cestě (na duhovou horu) potkává s rozličnými lidmi a poznává jejich různé povahy. Herecky je to vcelku takový mišmaš dobrých (Polívka, Holubová) a ne úplně dobrých (FattyPillow, Pagáčová) představitelů, z nichž se většina mihne před kamerou jen na chvilku. I přes okaté atakování slzných kanálků (a za doprovodu Trojanova hlasu, který mi však v tomto filmu zrovna moc neseděl) se na české poměry jedná o solidní zvířecí film s pěknými záběry české krajiny a slušným hudebním doprovodem. P.S. Možná budu za nelidu, ale ta Gumpova pojmenování lidí (Sušenka, Rybička atd.) mi přišla, ehm, divná. ()

Ryuuhei 

všechny recenze uživatele

Ještě jsem stačil tento český výplod podchytit, dokud běžel v kinech. Trailer na mě celkem zapůsobil, tudíž jsem se mu rozhodl dát šanci. Rovnou říkám, nemám rád psy, nečekal jsem, že se mnou film vůbec nějak hne. Ale po chvíli koukání jsem už naprosto přestal vnímat okolí, ztratil se v obraze a nechal se unášet hořkosladkým příběhem, který tento snímek naservíroval v plné parádě. Pokud vím, je to u nás taková prvotina, že se někdo rozhodl pracovat se zvířaty a natočit něco na způsob Cesty domů, jen tedy bez vzájemných interakcí a s pouhým vyprávěním hlavního psího hrdiny. Ano, mě to zkrátka bavilo a do poslední chvíle jsem netušil, jak to vlastně dopadne - hezky si s námi tvůrci pohráli. Jako třešničkou na dortu bylo zjištění, že si ve filmu po boku portfolia výborných herců zahráli vlastně psi vyloženě z útulků a s bohatou minulostí. No, co říct, skoro jsem nakonec až řval, což se u mě stává opravdu zřídkakdy. ()

Reklama

marhoul 

všechny recenze uživatele

Já viděla asi jiný film, než zbytek místních přísných kritiků. Podotýkám, že s námi žil pes vždy, ale nikdy nebyl postaven na piedestal nad lidi, vždy to byl chvost rodiny, vždy ale chvost milovaný. Do dveří vcházel poslední, k misce se žrádlem taky, lézt  na nábytek nebo do postele- neexistuje a věnovat se mu. Výchova, péče, láska a pevná pravidla. Jo, patřím k těm, co kroutí hlavou, co lidé s pejsky dělají, jak si z oddané psí duše vyrábějí rozcapeného šéfujícího gaučového mazlíčka, ale jejich boj.  Z důvodů, kterými se film zaobírá, jsem se jaksi radikalizovala do sci-fi názoru, že psa zadarmo bych lidem zásadně nedopřála. Žádného psa. Nepopulární názor, vím, taky si život bez psa neumím představit, nicméně už ho zastávám a v současnosti pejska nemám. Nadávat, že lidi jsou svině, nepomůže. Pes je tvor, který si zaslouží vysokou cenu už z principu. Daň za samotné pořízení bych ve svém světě vypálila takovou, že by se z toho každý majitel oloupal. Normálně v řádu padesáti-sta tisíc, k tomu vysoká cena za jednotlivý kus, důkladná evidence každého psa, povinná každoroční veterinární péče mastná tak, aby "mít psa" znamenalo natolik nákladnou, kontrolovanou, elitní záležitost, aby ho neměl každý kretén, který si na něm vybíjí frustrace, váže ho na řetěz, nebo ho nechává samotného devět hodin zavřeného v bytě. To, že kdejaká babka potřebuje společnost a má kříženečka na entou z útulku, je sice fajn a chápu, není nad společnost, psy miluju, křížence taky, ovšem procento hovad, které se ke psům chová jak se chová, je natolik vysoké, že jsem už dávno vyrostla z názoru, že pes musí být v každé rodině. Tento trend pokládám za zvrhlý a jinak neřešitelný. Pokud bude psů jak nasraných, pokud se budou rozdávat zadarmo, množit kvůli peněz na bezpapírový byznis, nebo vyrábět podvraťáci nebo i čistí z plemen, kde se bezhlavé páření některých konkrétních povah vyloženě nedoporučuje, prostě mašinerie na výrobu zvířat, kterých jsou pak plné útulky, dokud si psa bude pořizovat kdejaký blb, který mu nedokáže vytvořit vhodné podmínky, neumí ho vychovat, ani zvládat, psi se rozdávají jako dárky dětem, tohle neskončí. V takovém, mém světě, bych se přimlouvala i za regulérní pořadník na adopci pejska, kterému zemřel majitel, pokud pes nemůže zůstat u příbuzných. Po obdržení psa nový majitel opět zacáluje fešáckou daň z principu, že má psa a tak. Z mé strany názor: koně taky nemá každý. Pes není hračka, ani hromosvod. Samotný pocit člověka, že potřebuje jen lásku nestačí. Potřebuje toho mnohem víc. Výtěžek z celkové tisícovky psů max. v republice bych obrátila směrem do financování pejsků asistenčních a canis terapeutických, do výcviku psů služebních a záchranářských, a taky do nově zřízených zařízení (klidně předělané útulky), kam by si lidé chodili se psy pod dohledem zkušených chovatelů hrát, v podstatě kontaktní ZOO, kde by se lidem vtloukalo do hlavy, jak se k psovi správně chovat, co vše to obnáší, tak aby si dobře rozmyslel, do čeho jde. Úlet? Jo. Je to crazy. A teď se podívej na sídlišti z okna, kolik vidíš lidí se psem? Běž se projít ven večer a spočítej to. Zamysli se, kolik psů je teď samo zavřeno v panelákovém bytě. A kolik psů je zrovna beztrestně týráno. Nic jiného si nezasloužíme. Myslíš si, že ve vyspělých krajinách má psa každý? Že si ho může dovolit? Nikoli. Kdo ho má, ten se k němu chová důstojně. Pokud ne, vysoký trest.  K filmu: moc pěkné! Nejen kamera, lokace, pejsci a herci. Není to rozhodně záležitost pro malé děti, je to apel na dospělého diváka. Poselství je jasné, téma aktuální, krásně natočeno, ždímání emocí jsem nezaregistrovala, protože znázorněné pokládám za naprosto reálné zhodnocení častého zacházení člověka se psem. Útulky? Na jednu stranu chvályhodná zařízení, s obětavými lidmi, kam když člověk strčí prachy, cítí se lépe, na stranu druhou ostudné zrcadlo nezodpovědných lidí, kteří potřebují dostat pořádně přes paprče, aby se začali chovat jinak. Chválím i názornou ukázku, kterak útulek vydává psa komukoli, kdo se o ně stará mnohem hůř, než by zůstal ve studeném kotci. Mám zkušenost, kdy útulek, aby nebezpečného, problematického velkého psa, s bohatou nedobrou historií udal, dal ho klidně prvochovatelům, kteří by nezvládli ani čivavu. Dobře to nedopadlo. Všem milovníkům pejsků zdar a fakt sorry, já vám ty pejsky brát nechci, jejich kvality znám, je to velká láska, jak k člověku, ale toto asi nemá jiného řešení. A oni se bránit nedokážou... škoda. () (méně) (více)

Eleanor05 

všechny recenze uživatele

Slzopudný, citově vyděračský snímek o hodném pejskovi, kterého lidé nechtějí a týrají ho. Je rozhodně potřeba o týraných zvířatech mluvit, především je potřeba viníky tvrdě postihovat, nevím ale, proč bych se na takovéto věci dobrovolně měla chtít dívat (snad dokonce opakovaně). Existuje i spousta šťastných pejsků, pro které by jejich majitelé dýchali, na veterině za ně dávají neuvěřitelné částky, a překrmují je pamlsky. Vím to, protože s takovými na té veterině v čekárně sedávám se svým kocourkem. Ale natočit film o šťastném pejskovi, který se má dobře v milující rodině, by nebylo tolik srdcervoucí, a tak vzniknul tento dojímavě krutý snímek pro duševní masochisty s nic moc scénářem. Pravda, zvířátka jsou zde ale roztomilá a je dobře, že s nimi po čas natáčení bylo dobře zacházeno… PS: Jan Jirásek (v současnosti nejlepší český filmový skladatel) si na sebe dělá, prostřednictvím hraní na klavír hlavního protagonisty, trapnou reklamu. ()

Naslund 

všechny recenze uživatele

Právě jsem dokoukal Tajný život mazlíčků 2 a nemůžu uvěřit, že hodnocení je stejné, jako má Gump. Gump nenabízí jako film prakticky nic, než obrázky pár pejsků. Je to kýč na kýč, hudba jde úplně mimo a herci vůbec netuší co mají hrát (rád bych viděl výraz Krajča, když mu někdo pověděl, že má hrát radost bláznivým poskakováním). Určitě má film všechny parametry odpadu, ale chápu, že pro nejmenší děti by film mohl být. Je tam jasně vymezené zlo a dobro a tak to pro ně může být celkem drámo. Pro mě to byla půlka filmu plná zkoumání, "co má sakra ten pes s jazykem" a druhá plná přemýšlení, jestli opravdu jsou všichni lidi, co mají rádi psi dobří a ostatní zlí. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (19)

  • Sražený zajíc je ve skutečnosti ramlice Růženka, která v době uvedení filmu žila se svojí majitelkou, veterinářkou, v Kostelci. Jako krev posloužila brusinková šťáva. (dopita)
  • Když je Gump na nějakou dobu umístěn v útulku, tak mu při venčení Naty Jahoda (Natálie Rožková) odepne vodítko a nechá Gumpa běžet „na volno“. Venčitelé psů v tomto útulku mají však zakázáno při procházce vodítko odepínat od obojku. (vitm)
  • Film se natáčel mimo jiné ve Velvarech, Slaném a okolí. Vidíme i mnoho kopců Českého Středohoří nebo vyhlídku Baba v Praze. (rakovnik)

Reklama

Reklama