Otevřená srdce

Nemusí jít o nejoriginálnější téma, aby vás film oslovil. Neubráníte se dojmu, že jste něco podobného viděli, milostný trojúhelník je však tak herecky vykreslený, že vás po celou stopáž nenudí a co víc...nenechá vás odejít, i když psychologické filmy nepatří k vašim šálkům kávy. Snímek dánské režisérky Susanne Bier je postavený především na hereckých výkonech, které jsou skutečně luxusní. Každý herec se do své role vžil naplno a je znát režisérčina pevná ruka při tvoření scén. Absence hudby tu nikterak nevadí, skoro "amatérská" kamera kmitá sem tam, zřetelně odlišuje intimní přání postav od skutečnosti, která se bohužel vždy razantně liší. Za velmi dobrou atmosféru, herecké představitele a jednu hyper působivou scénu si film určitě nadprůměrné hodnocení zaslouží. I proto, že ukazuje, jak vrtkavý je život a s jakou neúprosnou rychlostí mění osudy lidí. Tahle tvrdá realita je mnohem naléhavější, než zachraňování světa Amíky. (10.03.2008)

Severské drama je zárukou kvality, ale ta romantika mne držela v pozoru a musím říci, že po právu. První polovina filmu mne moc nechytila a od seznámení šel film vlastně jednoznačně tak jak každý čeká vlastně až do konce. Naopak druhá půlka filmu mne zaujala svým zpracováním atmosférou a celkovým gradováním děje, který skončil tak pěkně nejasně a melancholicky, až by se dalo říci vyrovnaně či poklidně. Právě ten závěr ve mě hlodal a žádal si 4*, ale film ke 2 hodinám, který má vlastně klasickou zápletku okořeněnou o těžkou nehodu z kterého mne první hodina příliš nebaví není zrovna jasný kandidát na 4*. Volím 3z5 s tím, že je zde potenciál na 4, ale to možná po dalších shlédnutích. (29.06.2013)

Otvorené srdcia sú netradične citlivým, hlbokým a autentickým zážitkom, výrazne umocneným formou Dogmy 95 (tú využil mimo iné aj Thomas Vinterberg v rovnako skvelej Rodinnej oslave), ktorá mu výborne svedčí. Neznamená to, že by príbeh Otvorených sŕdc nemohol rovnako intenzívne fungovať aj v štandardnej filmovej forme, ale je to práve následkom kamery, že môžeme byť takto pripútaní k postavám a sledovať ich životné príbehy zblízka, akoby sme si tým všetkým prechádzali s nimi. Obrovskú zásluhu na tom majú samozrejme aj herci, ktorí svojím rolám dali obrovské množstvo precíznosti a autenticity a tým pádom som mal ja ako divák možnosť precítiť každú emóciu, výraz, pohyb či dotyk, ktorý je zachytený na obrazovke. Bravúrne zahrané - a to nie len zo strany obľúbeného Madsa Mikkelsena (ktorý tu mimochodom stvárňuje jeden zo svojich najlepších a najnáročnejších výkonov), ale taktiež aj Papriky Steen a Sonjy Richter, ktoré tu hrajú dve obdivuhodne silné ženské postavy. Zvyšok zásluh náleží samotnému príbehu, ktorý sa venuje ťažkým témam a je vyrozprávaný citlivým a zároveň civilným spôsobom, bez nadbytočných príkras. Susanne Bier (režisérka, ktorá už raz natočila obdobne realistické zobrazenie života vo filme After the Wedding) cez neho odkrýva osudy štyroch ľudí, ktorých spojí (alebo rozdelí) jedna nešťastná náhoda. Každého z nich táto osudná udalosť zmení a každý si prejde nepredvídateľným psychologickým vývojom. Sú si navzájom odlišní a pristupujú k danej udalosti inak, čo pochopiteľne môže dôjsť k ďalším nešťastným udalostiam, útrapám a bolestiam. Každého z nich spája a ženie dopredu láska, no zároveň každý z nich vie, že sa musí zachovať správne a postaviť sa životu priamo. A teda ich chápete, zdieľate ich bolesť, súcitite s nimi a máte ich radi. Preto musím pochváliť ako veľmi prirodzene, autenticky a ľudsky pracuje Susanne s postavami (obzvlášť to je cítiť v dialógoch a záberoch, ktoré sa odohrajú potom, čo sa Mads poháda so svojou dcérou). Evidentne sa vyzná v ľuďoch a našich emóciách a preto som rád, že existuje takto ľudský režisér, ktorý ich dá pocítiť empatickému divákovi cez filmové plátno. Ale tak ako to bolo v prípade vyššie spomenutého After the Wedding, aj tu mi niečo chýbalo k úplnej spokojnosti. Neviem čo. Možno mi k tomu chýba nejaký čas, možno musím dozrieť a možno ma to malo "hitnúť" viac. Každopádne som rád za takéto filmy. (18.09.2023)

Moje první zkušenost s dánským subžánrem Dogma a hned napoprvé velice kladná. Film má poměrně jednoduchý příběh a ne nijak originální, ale přesto vás jeho forma úplně pohltí. Realistické záběry zblízka kladly důraz na pocity hlavních hrdinů, díky čemuž vás příběh úplně vtáhne a přistihnete sami sebe, jak spolu s postavami prožíváte každičkou chvilku, ať už je dobrá nebo špatná. Slabší nátury ať si nachystají kapesník, protože tady ho téměř určitě budou potřebovat. Vyzvednout taky musím výborný výkon Madse Mikkelsena a krásnou Sonju Richter, která své postavě dodala neobyčejnou přitažlivost. 4,5* (15.02.2008)

Tenhle film se mi bolestně zamlouvá už hodně dlouho, předně jsem v něm tenkrát objevila Madse Mikkelsena a byla z toho platonická láska na první pohled a ta náklonnost stále trvá.. Strhující příběh dvou párů, kterým dopravní nehoda od podlahy změní celý život, je pro mě uvěřitelný, neb přesně takovéhle věci se v tom našem reálném světě stávají, nechtěně, neplánovaně, přesto se stávají.. Herecká čtveřice - Mads, Sonja, Nikolaj a Paprika - na mě mocně zapůsobila, vryla se mi do paměti a nesmazatelně se zapsala.. K tomu mě tedy ještě zaujalo, jak má divák možnost vidět variantu A i B, to, co by postava chtěla udělat/přála si udělat a to, co dělá či naopak neudělá ve skutečnosti, no a razítkování závěrečných titulí je okouzlující, pouštěla jsem si to dokola, přiznávám.. (06.07.2020)