L'Albatros

Všedné krimi, ktoré sa odohráva väčšinou v noci, ale napätie neprináša žiadne. Na triler veľmi zlá vizitka. Vidíme viacero postáv, ako to už zvykne byť pri francúzskych postavách, väčšinou sú také divné - k žiadnej si divák nedokáže vytvoriť vzťah. Škoda, z nočnej naháňačky po utečencovi z väzenia sa dalo vytrieskať omnoho omnoho viac. Druhá línia s voľbami prezidenta a politických intrikánskych vojen to síce čiastočne oživuje, ale aj tak príbeh z hlavy vyšumí veľmi rýchlo. (09.11.2022)

Sama nevím, čím to je, ale Jean-Pierre Mocky na mě nefunguje, neprobouzí ve mně žádné emoce, koukám na něj a nic necítím.. Příběh prchajícího vězně mě zaujal jen částečně, chování hlavních postav jsem vnímala jako diskutabilní, žádnou chemii mezi nimi jsem neviděla, v očích ji rozhodně neměli.. Ten teatrální závěr mi jen potvrdil, že v tomto případě nejsem cílovka.. Obdivovatelům tvorby pana Mockyho slibuji, že už mu do zelí nepolezu a nebudu kazit hodnocení.. (05.04.2024)

To byl let, no věru radost pohledět (a do hlavního hrdiny se zahledět ;-)), ale i fandit (napnutá, jak adamitky na golemovi :-)), zcela se do příběhu ponořit. Ovšem ten "ponor" mi kazily neustálé vpády těch všech politických, tuze nesympatických (a k smrti nudných) hejhulů. Rozumím a chápu, že (a proč) to v tomhle filmu "muselo" být, ale i tak mi přišlo, že je tam toho všeho až "po staříčkovo", a veškeré jejich "opičky" mohly být zkráceny nejméně o polovinu. Škoda, že nezůstalo pouze u té linky ústřední dvojice. Ale i tak jsem si film krásně užila. Mimochodem - Gérard Philipe zemřel jen napůl - vtělil se totiž do Jeana-Pierra Mockyho. :-) A jen tak na okraj - pokud se snad domníváte, že jste se někdy s někým milovali na krajně neobvyklém místě, tak tento film vás přesvědčí, že to lze ještě na mnohem, mnohem neobvyklejším. :-D /"Virtuální retro kino" Willyho Kufalta, cyklus "Francouzský krimi-noir speciál"/ (26.03.2024)

Divoká noční stíhačka završená vášnivou milostnou romancí. Trochu přidávám, podle mě je film tak na3,5*, protože podobných útěkových thrillerů už jsem viděla hodně. Za to ovšem pan Mocky nemůže a budiž mu taky přičteno k dobru, že měl dobrý vkus při výběru hudby ke svým filmům, šansoniér Léo Ferré byl dobrou volbou. Originální erotická scéna, kterou lze ve filmu vidět, je sama o sobě pěkná, ale jako by patřila do jiného filmu. A měla jsem pocit, že ji převedl někdo jiný, než hlavní herecké duo. (19.11.2023)

Albatros je za mě zajímavý už jen tím politickým rozměrem. A nejde jen o to, že se ten celý příběh o noční honičce policie na uprchlého vězně, odehrává na pozadí jedné volební kampaně a my tak můžeme vedle hlavní dějové linky (v níž thriller střídá romanci) sledovat i střet dvou politických rivalů (a jejich podporovatelů).  Zajímavá je třeba i scéna, kdy jeden z těchto politiků (a shodou okolností i otec oné rukojmí Pauly) v jednu chvíli říká, že "moc je jako orgasmus, co trvá celý den." Těžko jinak říct, zda konec mohl dopadnout méně tísnivě, než jak dopadl. Přiznám se, že jsem něco takového od jisté chvíle spíš i čekal. Zajímavé možná je, že i v tom konci vlastně dominuje politika. (13.03.2024)