Zázraky se dějí

Naši z toho byli vždycky úplně paf, ale já z toho byl spíš hin. Protože jsem hynul nudou. A nejen nudou. Byla to strašná amatéřina. Příběh skutečně neuvěřitelnej a poutavej, ale zasloužil by si lepší zpracování. Nejsu žádnej profesionální kritik, ale tomuhle se snad ani nedá říkat filmařina. Je tam špatně snad úplně všechno. Musíte to vidět, abyste poznali, jak špatně tam všechno je. Včetně českého dabingu. Hudba, střih, scénář, dialogy, monology, všechno. Lepší herecké výkony by podaly i spocené ponožky. Celé je to zdlouhavé, zbytečně natahované různým nezajímavým (a amatérským) balastem - pátrání, flashbacky, marné hledání mrtvé maminky, spokojený život živého tatínka. Nezajímavá je i ta nehoda. Italská kinematografie ve stínech velkého teplého hovna. (03.06.2020)

Bylo mi tehdy hrozně líto, když jsem se vrátila po chřipce do školy a spolužáci mi barvitě líčili červy lezoucí z rány nějaké holky, kterou viděli v kině. Po letech jsem zjistila, že film "s červy" si pamatuje snad úplně každý, což se nedá říct o jeho názvu. Anyway. Takhle špatné herecké výkony, to se jen tak nevidí, snad i ti domorodci hrají lépe než představitelé hlavních postav. Hudba taktéž tragická. A dabing? Tak ten tomu nasadil korunu, to je zlo největší. Celkově odtajnění filmové záhady, jinak zklamání. (31.05.2015)

Kdysi hodně zajímavý snímek, který ovšem časem zestárnul. Zbyl sice silný příběh, ale technicky film zastaral, hudba a herectví hlavních postav je poplatné začátku sedmdesátých let...Dovedu si ale představit, co by s tímto materiálem mohla udělat dnešní doba. Peníze, vyspělé triky a důraz na realistické pojetí včetně výzoru hlavní hrdinky by určitě udělaly své. (05.05.2017)

Viděl jsem to jako malý kluk, kterého vzali rodiče s sebou do kina, aby se ten vejmrza doma sám nebál! a protože jsem tehdy asi dlouze žadonil, (z toho samého důvodu mě v útlém dětsví vzali i na "Čelisti") což si ale již přesně nepamatuji. Co si ale pamatuji dodnes, to je, samozřejmě, scéna, která se jako první vybaví úplně každému, kdo tento, za komančů veleakční, dobrodružný dívčí zápas o přežití viděl. Dnes by snímek neměl šanci asi ani u dětí (znáte ty dnešní nenažrané parchanty, kterým není nic dobré), ale vzpomínka na šokující napětí dítěte v kině a na to, že rodiče občas mají i dobré nápady, stojí za nadprůměrné ohodnocení. (12.11.2005)

Jako většina hodnotících i já si pamatuji nejvíc ty nejodpornější momenty... ale ani jiné jsem nezapomněla. Na film mě jako dítě vzala do kina moje útlocitná teta a myslím, že dost litovala, zatímco já měla oči navrch hlavy :-) zhruba stejně jako u Chaloupky stýčka Toma (to byl druhý a na dlouho i poslední film, na kterém jsem s tetou byla, její vkus se moc neshodoval s mým, přeci jen mi bylo asi deset...) (29.01.2008)