Zázraky se dějí

Tohle bylo dost retro. Nejen díky vyblitým barvám ale celkově sedmdesátkovém feelingu. Já tuhle dobu čím dál více rád, móda byla zajímavá, ty kraťounké šatečky a sukýnky... letiště byla plná stříbrných tryskáčů často se čtyčmy motory, jezdilo se v neskutečných autech a i hudba byla celkem zajímavá. To vše tento flm film má. Bohužel herecké výkony hlavní hrdinky jsou dost hrozné a po půlhodině jejích orgastických obličejů při všem to klopýtání přes kořeny a bahno džungle jsem jich měl už dost. Tyhle příběhy přeživších mne dost zajímají a tak vím jak člověk vypadá, když má tu kliku, přežije a vyleze z vlhkého pekla. Když šla hrdinka po suchu, byla samá modřina a nalepený kousanec. Když byla ve vodě, měla zase všude pěknou pleť jak z reklamy na Indulonu. A jelikož byla v celém filmu polonahá, dost to kontrastovalo. Každopádně socialistický divák pro nějž vrcholem erotiky byla postelová scéna v Ženě za pultem (Haničinec a Švorcová přikrití duchnou až pod bradu) musel mít při záběrech na štíhlou Penhaligonovou v neustále mokrých šatech bez podprsenky, dojem že kouká na porno. Jak zde již padlo, dnes film už moc ničím nezaujme. Katastrofa byla natočena příšerně, nechápu jak po úderu blesku mohlo letadlo takhle explodovat jak po zásahu z flaku 88. Film chvilkami připomíná náš snímek Pod jezevčí skálou, protože těch záběrů na všelikou zvířecí v tomto případě tropickou havěť je tam nespočet a je tím značně vyplňován děj mezi plazením vzdychající Susan a pátrání armády po vraku letadla. Penhaligonovou i tak obdivuji, protože se do všech těch bažin a zahnědlých vod vrhala srdnatě a kdo ví co všechno v tom plave a co se tam hemží jen v jedné kapce, musí ji vyseknout poklonu. Dávám za tři larvy Dermatobia hominis .... * * * (24.10.2020)

Tak zázraky sa v tomto prípade neudiali. Čakal som niečo viac, niečo podstatne dobrodružnejšie a emotívnejšie ako len bezduché trmácanie sa dievčinky pralesom na jednom podpätku. Vlastne až na jednu scénku s červíkmi veľmi mdlé a uspávajúce. Vôbec sa tu nedokázala filmovo zachytiť tá ťaživosť situácie hlavnej hrdinky a ani jej "vzopretie sa osudu" s následným dokázaním nemožného. Pre tých, ktorí sú zvedaví na to ako to má vyzerať, odporúčam Pád do ticha (2003). Námetovo a východiskovým bodom hlavnej postavy podobné (až na rozdielne prírodné prostredie), no dramatickým spracovaním niekde úplne v inej galaxii ako tento snímok. Slabučký priemer. 50/100 (12.05.2017)

Hodnoceno za čerstvých dojmů a sledováno na základě doporučení. V první půl hodině jsem měla chuť to vypnout díky prkenným hercům, žalostnému dabingu, příšerné kameře, hudbě jak ze "Slunce, seno," nebo starého Večerníčku a směšně nepovedené scéně, kdy se letadlo zlomí vejpůl. Příběh o přežití je zajímavý, ale zpracování hrozné. Tak to vypadá, když se zdejší hodnocení řídí zidealizovanou nostalgií. (07.05.2017)

Naši z toho byli vždycky úplně paf, ale já z toho byl spíš hin. Protože jsem hynul nudou. A nejen nudou. Byla to strašná amatéřina. Příběh skutečně neuvěřitelnej a poutavej, ale zasloužil by si lepší zpracování. Nejsu žádnej profesionální kritik, ale tomuhle se snad ani nedá říkat filmařina. Je tam špatně snad úplně všechno. Musíte to vidět, abyste poznali, jak špatně tam všechno je. Včetně českého dabingu. Hudba, střih, scénář, dialogy, monology, všechno. Lepší herecké výkony by podaly i spocené ponožky. Celé je to zdlouhavé, zbytečně natahované různým nezajímavým (a amatérským) balastem - pátrání, flashbacky, marné hledání mrtvé maminky, spokojený život živého tatínka. Nezajímavá je i ta nehoda. Italská kinematografie ve stínech velkého teplého hovna. (03.06.2020)

Viděl jsem jako teenager a dodnes si pamatoval červy, vodu a ptáka, který žije u říčního břehu. Dnes mi to primárně připadlo dost věrné. Pohled otřesenou a ztracenou duší hlavní hrdinky. Syrové. Téměř dokument. ■ Oprava zajímavosti, zde uvedené: Nepadala z 10 000 metrů, ale "jen" z 3 000 metrů. Chyba vznikla z špatného pochopení údaje 10 000 ft (cca 3 000 m). (02.12.2017)