Armáda pěti mužů

Místy trochu rozvláčné, ale samotné přepadení vlaku je (až na nějaké ty nelogičnosti a na scénu s doháněním vlaku, která mi příliš nesedla) celkem fajn. Jen si nakonec člověk říká, proč vlastně ten vlak nepřepadla rovnou ta armáda revolucionářů, místo aby se schovávala někde za bukem. Jinak Morricone tu skutečně vykrádá sám sebe, ale jde mu to pěkně od ruky. A mimochodem, nést na ramenou Buda Spencera, musí být celkem záhul... (09.07.2018)

Cítím mírné zklamání, které nedokážu přesně definovat. Možná to bylo hereckým obsazením, kde nad všechny ční pouze Bud Spencer a nemluvný Tetsuro Tamba ( díky špačku:) a zbytek ansámblu jako by patřil do jiného žánru. Zejména "Holanďan" Peter Graves mi typově nesedl vůbec, prostě uhlazený a za všech okolností kladný seladon ( tahle jeho poloha vygraduje zejména v závěru) a to prostě nemusím. Možná to bylo několika logickými kiksy, které obvykle odpouštím, ale tady mi to nějak nešlo, zejména plán přepadení vlaku spočívající ve schovce pod vagóny , ee, že by součástí bezpečnosti převozu zlata nebyla prohlídka celé soupravy před jejím odjezdem z nádraží ? A tak bylo to Mexiko asi. Chození po střeše bez povšimnutí osádky vagónů taky nebylo moc košer atd. Vypichuju blbosti, já vím, celé to přepadení bylo ale hlavním tahákem filmu, tak mě tyhle detaily trochu zklamaly. Bavila mě však překvapivě ta trochu agitka pro mexickou věc a ideály revoluce, zejména scéna popravy a chorál utlačovaných vesničanů a samozřejmě celá hudební složka, Ennio je prostě Ennio. Takže nakonec trochu se smutkem za tři. (26.11.2013)

Tohle rozhodně patří do mýho top 20 špageťáků. Je to koprodukce s Američanama, část režíroval americký režisér Don Taylor, část Italo Zingarelli. Takže narozdíl od jiných filmů s Budem Spencerem se Bud namluvil do angličtiny sám, což je sice dost poznat, ale vůbec to nevadí. V hlavních rolích jsou tu sice nevýrazní američtí herci Peter Graves a James Daly, které však zastiňují výborní Spencer a Nino Castelnuovo jako mexický bandita Luis. Pátou hlavní roli má japonský herec Tetsuro Tamba, který hraje němou roli samuraje. Příběh sice začíná jako klasika z mexický revoluce, takže tlachy o svobodě a vítězství, ale ve chvíli, kdy jsou hrdinové a vesničani zajati mexickou armádou se to rozjede přes vyloupení vlaku až ke konci... kdy se zase začne o revoluci, ale už to dlouho netrvá. 8,7/10 (03.03.2008)

Když se zrovna nebere moc vážně, je to hodně sympatický a zábavný western o tom, jak připravit armádní vlak o jeden z jeho vagónů. V těch nejlepších momentech září Bud Spencer (úvod mezi slepicemi, hod puškou s bajonetem mezi střeva mexického vojáka, rozpočítávání pytlů se zlatem a hlavně napínavá scéna s přestavováním železniční trati). Z jiného soudku je scéna, kde samuraj hezky po svých dohání vlak, ta je asi nejbizardnější, jakou jsem zatím ve westernu viděl. A hudba? Je to trapné, ale už zase mě Morricone dostal. K nejlepším špageťákům to sice nepatří, ale za podívání rozhodně stojí. Co v mých očích tuhle armádu sráží o hodně dolů, je naprosto příšerná a vlezlá levicová agitka, která působí jako Spencerova pěst na oko. (01.06.2010)

Jeden z těch výrazně lepších spaghetti westernů, které nerežírovali matadoři žánru. Přímočarý děj už nemůže být přímočařejší, ale vůbec to nevadí, když je to napínavé až do konce. Herci jsou sympatičtí (Bud Spencer tu má sice poměrně seriózní roli, ale už v sobě začíná objevovat komediální talent) a závěr sice může vzbudit rozpaky, ale já ho docela uvítal. 85%. (17.09.2022)