Tři ženy

Fascinující studie lhostejnosti silikonových obyvatel californian valleys - zde na střelnicích se rodí šílení střelci - střelkyně - pokryté krustou dokonalého make-upu. Shelley Duvall (a posléze i Spacek) je přesná - figurína z časopisu, stejně jako její barbie byt, stejně jako její sterilní práce. To, co se do toho světa nehodí, vytěsní - neodpoví na nepříjemnou otázku, projede autem pustinu okolo. A přece - jediná chybka, kterou udělá je způsobena zaváháním způsobeným lidskostí - a tady na to dojede. I proto se otázka vrací - lhostejné je především okolí dívek - k nesnesení mlčení, když vám lidi neodpoví na pozdrav, mělkost povah, zájmů i vztahů, totální neprůstřelnost formálnosti sféry zaměstnání a oficiálních institucí (nemocnice). A když se nakonec ani nehlásíte ke svým rodičům, ztrácíte sebe sama, svoji historii. Skvěle vymyšlené je rozložení "sil" - dvě hlavní hrdinky jsou dvojčata stejně jako dvojčata v jejich práci - která je která? (pravda - JE to bergmanovské - ale úzkost z californication je jiná, než tvrdost švédské žuly na pobřeží Persony), která je TŘETÍ žena? Je to opravdu ta těhotná malířka na LSD v pozadí příběhu? Jsou to tři ženy, které maluje na dna bazénů? Anebo jsou tři ženy tři, protože se Spacek tak změní??? Altmanovi lze odpustit i poněkud senzační vyústění - jak to totiž uzavřít? Cinema verité v USA neznali a na otevřený konec by mu asi nikdo nepřišel... Poslední na co chci upozornit je vynikající moderní hudba -. Málokdy se ve filmu slyší něco takového... (13.03.2011)

Spoilery: Myšlenkový mindfuck, který nemá z mého pohledu jednu jasnou vysvětlující linii. A s tím jsem měl asi zásadní problém. Jsou Tři ženy ve skutečnosti jednou jedinou v různých úsecích a fázích života? Jsou Tři ženy významově pouze ty dvě hlavní (přičemž Pinky před a po nehodě představuje dvě různé ženy)? Anebo jsou nejdůležitějším motivem dvojčata a zrcadlení se osobností dvou hlavních hrdinek (viz jejich rozhovor v autě o dvojčatech)? Zpětně mě opravdu baví nad možným vysvětlením dumat, ale při sledování jsem se cítil zmatený. Nehledě na to ale Altman dokazuje, jak zručný to byl režisér, a jak si skvěle rozuměl s výrazovými prostředky Nového Hollywoodu. Nejlépe je to vidět na těch transfokátorových orgiích. Kamera úžasným způsobem spojuje synergii vědomého rámování obrazu, pohybu kamery a vrstev obrazových plánů. Výsledkem je fantastická filmová řeč, která v jednom záběru dokáže postihnout to, k čemu dnešní běžná střihová skladba potřebuje x střihů a úhlů kamery. Dost mě mrzí, že použití transfokátoru jako výrazového prostředku je dneska tabu a filmové vyprávění se tak dobrovolně připravuje o jeden ze svých výrazných nástrojů. 6/10 (19.05.2018)

Určení vlastní identity, postoje, ale i role vůči svému okolí, je někdy až nad lidský výkon. Všudypřítomná, každodenní povrchnost, která je, u některých jedinců, již prakticky nezbytnou součástí života "nekouříš, nepiješ...neděláš nic, co by jsi měla..." a prohnilá dokonalost, jejíž zbytky odporně stékají po našich nejoptimističtějších životních představách, které už nelze znovu uchopit. A aby bylo ještě lépe, tak to nejhorší ze svého okolí se často stává vlastností hledajícího jedince. Šok. To je to, v čem si život libuje. Millie a její svět - Willie a její svět. Přichází Pinky a boří hranice jejich světů. Zrodili se závěrečné Tři ženy. Možná zbytečně zdlouhavý, ale skvěle vyprávěný snímek s grandiózním vyústěním, které jestli viděl Kubrick, tak se jeho volbě hysterky z Overlook hotelu vůbec nedivím. Sissy a její bravurně zvládnuté herecké polohy také rád zdůrazním. Stejně jako velmi zvláštní, ale perfektní hudební doprovod. Film, plně naplňující své žánry, což je u amerických snímků vzácnost. (20.01.2015)

Neurobte tú chybu, že si pred pozretím prečítate, o aký nevídaný surrealistický zážitok ide. Veci sa začnú zamotávať až niekde v dvoch tretinách rozprávania, avšak to neznamená, že realistická väčšina filmu je iba expozíciou pre neskoršie udalosti. Budovanie vzťahov medzi postavami buď s nízkym, alebo naopak predstieraným sebavedomím má dostatočnú intenzitu vlastne aj na to, aby Altman nezačal pre vyvrcholenie filmu nekonštruovať jeho štruktúru. Ako sa vlastne veci majú, je na každom divákovi, dôležitejšie je, o čom chce režisér rozprávať a neprekvapivo je to najmä o ženách v dobovej spoločnosti. Napriek pomalému tempu, možno paradoxne, 3 ženy uplynú relatívne rýchlo a potešia okrem iného aj tým, že okrem drámy ich môžete vnímať aj ako zástupcu iných žánrov, čo záleží od toho, ako si spätne interpretujete niektoré udalosti. (16.07.2023)

Říká se, že o Vašem vztahu k filmu rozhoduje prvních pět minut. V tom případě bych musel použít hodně slabou nadílku hvězdiček, protože zhruba první půlhodinu mě film spíš nudil a nemohl jsem se nějak dostat do jeho rytmu a nálady. Postupně mě ale ten příběh stále více a více strhával a poslední hodinu jsem si už každou scénu vychutnával bez ohledu na to, že Altman tradičně volí pomalé tempo a šetří nůžky. Altman tady klame názvem, protože Tři ženy se sice v jeho snímku vyskytují, ale (spolu)majitelka penzionu je tam vysloveně do počtu. Drtivá většina prostoru patří Shelley Duvall a Sissy Spacek. Převážná většina kinofilů má Sissy Spacek zafixovanou jako ošklivé káčátko s dobrým srdcem no a Shelley Duvall, to je přece ta ošklivka ze Shining s podivně vyvalenýma rybíma očima. Tady by ale filmoví fanoušci zírali, protože obě holky jsou tu vlastně za femme fatale. Pravda, nikdy ne současně, protože na zvláštní interakci a prolínání jejich charakterů je do značné míry ten snímek založený. Chvíli hraje prim ta a pak zase druhá. Shelley alias Millie je dívka, která se dá nazvat lepidlem. Snaží se za každou cenu upoutat pozornost, získat obdiv a přátele. Sissy alias Pinky zoufale hledá nějaký vzor, někoho, komu by mohla vstoupit do života. Náhoda tomu chce, že na sebe narazí a začne hra, kdo získá postupně navrch. Altman vlastně klame i stylem, resp. žánrem, protože pryč je jeho tradiční obrazová a příběhová koláž. Tohle je čistokrevné psychologické drama se surrealistickým nádechem, které jakoby vypadlo z dílny Polanského. Tu zvláštní náladu a dráždivou ženskou hru jsem si nakonec opravdu užil a Tři ženy ode mě dostanou 75 % celkového dojmu. (16.07.2014)