Den cvoka

Ako som sa zoznámil s človekom, ktorý okrem denných rituálov má za úlohu srať svojich susedou a aj okolie, som si hned uvedomil, že tohto Ďura, by som v bytovke rád nemal a nemal ho rád asi nikto aj keď matka, no jej syn tak.... Adaś bol neurotik, ktorý to všetko držal v sebe, lebo nemal sa s kým porozprávať, okrem matky a seba samého , ale keď vybuchol, vedelo to cele okolie. Bolo tu veľa inteligentných a slušne zvolených dialogov, ale moje nadšenie slablo pri niektorých scénach. Tak prišlo mi trápne, keď sa venčili psi a chodník bol celý od, áno od toho, močenie vo vlaku mi tiež prišlo už mimo a presadanie v autobuse, niekto tu chcel byt viac vtipný, ako to príbeh zniesol. Naozaj niektoré scény boli veľmi hlúpe a detinské, ale film si to kompenzoval tými zaujímavými a celkom slušne prepracovanými. Život neurotika nie je to, čo bežný človek môže zniesť, ale práve tento film k pochopeniu tých ľudí, ktorý tou chorobou trpia nádherne vydláždil cestu a ukázal, že takýto ľudia v spoločnosti mávajú problém a ich mierny hendikep je iným ľudom na starosť. Sú neprispôsobivý, ale práve okolie by ich malo čo najviac chápať a povzbudzovať, ale keď nie si rodinný príslušník, tak aj skap. Smutné , ale pravdivé. Úžasné sceny sa striedali s tými menej zaujímavými a bol som rozhodnutý, že dám 3*, ale táto modlitba to zariadila na silné 4*, no počúvaj: Večer, keď zhasnú svetla, uložím sa k spánku, pomodlím sa k Bohu, otcovi i synovi. To najhoršie k susedovi. Pre seba si nič neprajem, peklo iba susedovi. Kto som?  Európan malý, zlý a závistlivý . Čo mojim znakom? Oči krvavé. Prosím boha, Ježiša, Máriu a syna. Zničte toho zkurvysyna, toho hada suseda, rodáka a vraha. Aby mu vykradli garáž, aby mu zahýbala žena, aby mu vykradli obchod. Aby dostal tehlou do ksichtu. Aby si jeho dcéra vzala róma. Aby mal aids a rakovinu. To modlitba " nielen" Poláka. Práveže tato modlitba je aktuálna vo všetkých dobách, nikdy sa človek nepoučí zo svojich chyb a závisť či pohŕdanie bude vždy ťahať za ten silnejší povraz. Tento film na mna vplýval všelijako, či trápne, hrubiansky, ale aj láskavo či horlivo. Dávam slabé , ale 4* a dlho to vyzeralo, že ledva dosiahne tú 3*, ale vo finiši nesklamal. (22.09.2023)

Větší psycho než Psycho. Trochu jako Rekviem za sen, ale bez drog. Trochu jako Lepší už to nebude, ale bez romantiky, kýče a sentimentu. Výborné režijní nápady a inscenování jednotlivých scén - například jednotlivý spolucestující ve vlaku, výjevy z pláže ad. Trochu jako Noční můra z Elm Street, akorát, že to není sen. Prostě horor všedního dne, jak ho vnímá neurotický senzitivní jedinec, zákonitě se chovající jako psychopat. Přes záměrnou hyperbolu se nakonec dostaneme k jádru věci... (19.02.2012)

Koukám, že polská kinematografie skrývá všelijaké klenoty. Třeba takový Den cvoka. Koho by napadlo, že někdo něco takového vůbec kdy natočí. Jasný, že u tohohle magora se musí každej alespoň trošku najít. Taky jsem se přistihnul, že některé věci, které tam popisoval, dělám i já. Jiné třeba neznám, ale dokážu si je představit. O to je to horší…No a Marek Kondrat? To je obrovská síla tohoto filmu. Ten toho cvoka hraje tak přesvědčivě, že jsem se místy smál, až jsem se bál, že si hubu roztrhnu. Škoda ale, že takhle brutálně zvedlá laťka se neudrží po celý film. Když cvok přestane kafrat a popisovat svůj den, setká se třeba se svým synem, což už taková jízda úplně není. Nakonec se ale zase vrátí k tomu cynickému kafrání a zábava může pokračovat. (27.08.2015)

Tak jsem se spolu s Adaśem prokurwovala až k pěti hvězdičkám. Protože Adaś je velký sympaťák, i přes negativní postoj k životu a nasranost na celý svět. Při jeho běžných denních činnostech jsem se poznávala. Lišíme se vlastně jen v tom, že já už nejsem single a na všechny kokoty se sbíječkou v sedm ráno pod oknem můžeme kurwovat ve dvou. A to je úplně jiný kafe! (30.04.2024)

Muž bez smyslu života ztracen ve spleti betonových staveb a jejich velkých nevýhodách. Tehdy i u nás vyrostla velká sídliště jejichž výhodou je, že žijete odděleně na jednom místě třeba i sami v jednom bytě, jenže jste nuceni sdílet nejen rituály ale i zlozvyky s jinými nesnesitelnými lidmi, kteří jakoby pořád přicházeli na další a další způsoby jak vás přivést na psychinu.Taky žiju v takovém dalším paneláku...celej život "sdílím" život s jinými i když si to nepřeji. Tento muž si ale našel rituály, které jeho samotného dovedly k nepříčetnosti - počítání u základních potřeb, triviální kontrola vypnutých spotřebičů a přívodů plynu či vody - přitom srážka se schránkou na dopisy, snaha vštěpit mladé generaci něco inteligentního do těch tupých mozků, návštěva staré senilní matky či svého syna. Velice mě pobavila ta snůžka nadávek a připomínala mi sebe samu hlavně při chvílích na pláži kdy ve svých představách mlátí ženské klackem po palici a ječí u toho nebo roztrhlý pytlík plný cerálií na podlaze...Moc se mi líbil konec filmu a dovolím si vložit sem tuto dlouhou citaci: Příteli můj na této dlouhé cestě./Vybudoval sis tuhle temnou hromadu rituálů./Vedeš život termita, chráněný od slunečního svitu./ A i když tě každý den přivádějí na pokraj šílenství, tyto rituály jsou tvým štítem, tvou ochranou proti větru, přílivu, hvězdám i citům.../ Hodně sil tě stojí, abys nezapomněl na své lidství./Hlína z níž jsi byl vytvořen vyschla a ztvrdla./Nikdy už se v tobě neprobudí astronom, hudebník, altruista, básník nebo člověk, který v tobě třeba kdysi dlel. (25.10.2012)