O vánoční hvězdě

A teď tu o třech oříšcích pro Popelku, chce se říci nad aktuálním vánočním programem. Českým pohádkám, zvláště těm od Karla Janáka, se mimo asi tisíce dalších věcí vyčítá pasivita princezen. Jsem rád, že se tvůrce poučil, a proto v zájmu džendrové, ba přímo kosmické rovnosti, jsou v této pohádce pasivní úplně všichni. Vašek pasivně zbožňuje princeznu, královna pasivní rezistencí hodlá přimět dceru provdat se za prince, Bezejmenný pasivně zachraňuje Deničku, Měsíc má z oblohy kůlničku na dříví a nezdá se, že by mu vadila neúplná souhvězdí a tak dále a tak dále. Dokonce i ta hybatelka zla Proxima moc aktivity nevyvine, mimo nějakého toho magického odfouknutí. Prakticky každé hnutí stojatých vod se tu stane jen proto, že je napsané ve scénáři, a to včetně jakéhokoli romantického citu. Tak jak se v Limonádovém Joeovi pěje "krávy cituplně bučí", tady by mohl Kotek alias Vašek s dětmi nazpívat "princezny cituplně čučí" a říkají tomu láska. Celý děj by se dal odtočit za asi třicet minut a možná by to ani nebylo špatné. Ostatně než se začne tajtrlíkovat kolem princezny a falešné záchrany, je to místy i celkem vtipné, to jest tak těch prvních třicet minut. Pak už je to natahované jak převařená špageta. Dají se pochválit kostýmy, lokace a kamera, i to, že to není jako asi tak 95 % současných pohádek vyloženě trapné či vulgární, ale za více než dvě vánoční hvězdičky to není. První je za ten začátek, druhá za Gajslerku v černé díře alias prdeli, kam patří už dávno. (24.12.2020)

Pro mě jakési nepohádkové sci-fi; s nepřijatelně velkoHubýmy nabubřelými "nadpozemskými" monology. Kostýmová výprava výborná, pěkné softwarové hvězdné městečko, ale žádný humor, který by dokázal na mé tváři vykouzlit alespoň malý vánoční úsměv. Tedy mimo dopadu Terezky roztomilé Vořížkové do dřevěné boudy. Vtipný humor nahrazen ubohým "šaškováním" Siria a ostatně i dalších hvězdných hereckých postav hvězdného nebe. To Hodinářův učeň je jiné scénáristicky propracované kafé. Pro mě velké štědrovečerní zklamání roku 2020. (26.12.2020)

Začátkem března jsem se v rámci brigády pro ČTK dostala na natáčení a jak to do Vánoc nakonec uteklo! Vizuální stránka pohádky je na televizní produkci opravdu moc povedená, stejně jako zajímavý námět, svým způsobem čerpající z "Hvězdného prachu". Velká většina postav je sympaticky obsazená - kromě roztomilé Terezy Ramby v roli hvězdy Deničky na sebe strhává pozornost zejména Ondřej Sokol jako sebestředný Sírius. Bohužel, jak už to u koprodukcí bývá, bylo nutné obsadit do jedné z ústředních rolí zahraničního herce/herečku. Celkový dojem tak docela kazí nepovedeně nadabovaná princezna. Problém jsem také měla s rozvleklostí děje, kdy minimálně deset minut z celé stopáže zabírá sborový zpěv dětského sboru, který trénuje hlavní hrdina. Nová štědrovečerní pohádka se rozhodně neřadí mezi průšvihy, zároveň se ale asi nestane oblíbenou klasikou. "Korunního prince" Janák už asi netrumfne. (31.12.2020)

Trefit se do vkusu diváků se štědrovečerní televizní pohádkou je pokaždé zatraceně náročnou misí. Troufám si tvrdit, že nemají moc rádi experimenty, raději něco tradičnějšího a laskavého. Podstatný je samozřejmě humor a výhodou, že se odehrává na sněhu. Zatímco k nadabované německé princezně rozhodně nepřilneme, k roztomilé a energické idealistce Tereze Ramba ano. Potěší i žárlivá mrška Aňa Geislerová, rozčesaný (a po letech zase jednou vtipný) Ondřej Sokol i povedené kostýmy. To, co udělali trikaři tam nahoře (hvězdná říše), také není k zahození, dobová vesnička má rovněž své kouzlo. Druhá polovina pak už lehce drhne, rozhodně bych přidal i víc humoru. Každopádně celkově spokojenost. (26.12.2020)

Musím ocenit originalitu u této pohádky. Myslím si, že už všech těch Honzů, proncezen, zlých baronů, vodníků a čarodějnic má u soudobých pohádek dospělejší divák plné zuby. Ani nevím, která z posledních pohádek krom Čertího brka se mi líbila natolik abych si ji zapamatoval... Zimu co zimu sekají filmaři pohádku za pohádkou, ale je to na jedno brdo byť jsou výpravé a na chcechtáky se nekouká. Tady se šlo úplně jinou cestou a přiznávám se, že ten svět hvězd byl ztrvárněn zajímavě a pěkně. Dokonce jsem si všiml, že na rozdíl od Anděla páně, kde mrakové pozadí bylo statické se zde oblaka pohybovala. Terka hrála s nadšením a to její záření ve chvilkách jejího nadšení vypadalo až opravdově. Vtipný byl i sokol, který snad i skalní odpůrce přesvědčil o tom, že hrát umí. Německá princezna byla krásná a Kotek se svýma průzračnýma očima se do role venkovského učitele také dobře hodil. Nelze zapomenout na mrchu Aňu. Originální atmosféru hvězdné oblohy pak správně vánočně dotvářela pravá pozemská zima a myslím si, že je to hned znát, když herci mají červené nosy a kouří se jim při mluvení od úst oproti hraní v nafoukané pěně, která je sice bílá, ale sněhově vypadá jen z velké dálky. Bohužal mi ale občas nesedly některé dialogy a ani se mi moc nelíbily některé postavy jako třeba Trpaslík. A tak dávám jen za 3 hrsti hvězdného prachu. * * * (25.12.2020)