Machr na 30 dnů

Budu se muset dvojici Boudali & Lacheau podívat na zoubek ještě zevrubněji, protože z toho co jsem zatím viděl, musím konstatovat, že co se týče žánru nenáročné komedie, svoji práci rozhodně dělají dobře. Dokonce tady čtu něco o současných králích své země….to úplně nevím, na druhou stranu mne od dob Návštěvníků na první dobrou nenapadá nějaká výraznější francouzská veselohra a tak vlastně nakonec proč ne. (30.03.2023)

Tarek Boudali je celkom macher, filmy a komédie mu proste vychádzajú. Vie vždy pripraviť niečo, čo pobaví, rozosmeje. Macher na 30 dní nie je plnou náložou ako napríklad Alibi na mieru, ale určite sa tu našlo viacero pasáži, ktoré úprimne vyšli. Pohodový, vtipný film. (04.02.2022)

Parta kolem Philippe Lacheaua začíná být poměrně plodná a já si myslím, že je to docela dobře, jelikož ty jejich společné projekty jsou docela zábavné jízdy, kdy si v podstatě kluci akorát vyměňují hlavní a vedlejší role, ovšem styl a úroveň jejich humoru si drží standardní laťku, která sice obecenstvu bránice netrhá, spíš jen jemně šimrá, ale dělá to způsobem velmi příjemným a nenuceným, nehledě na to, že navíc téměř nikdy nesklouzne k trapnosti, což je též důležité zmínit a ocenit, prostě mě ty jejich komedie baví, a Machr na 30 dnů není výjimkou. Zápletka tedy rozhodně originální není, na druhou stranu má ale spád, vtipné scény jsou dávkovány v pravidelných intervalech, takže nějaká hlušší místa a tím pádem nuda prakticky nehrozí, k čemuž pak přispívá i velmi krátká stopáž, postavy jsou tu pak správně střelené a sympatické, a je jen škoda, že se kluci bojí film obohatit i o nějaký ten peprnější kousek, třeba v podobě nějakého brutálnějšího, nekorektního vtípku, hodně se zkrátka drží při zdi, ale to je vážně jen snad jediná výtka, jinak se prostě jedná o klasickou francouzskou praštěnou komedii, která sice do nebes nevystřelí, ale pobaví zaručeně. (10.01.2023)

Ještě tomu není ani tak dávno, kdy u některých věcí měla přídavná jména docela zásadní význam a zvyšovala váhu či kvalitu těch věcí. Třeba švýcarská čokoláda, belgické pralinky, anglický humor, německá spořádanost a jedním z takových slovních spojení co měla svou jak se říká márku byla i francouzská komedie. Ta byla v drtivé míře zárukou kvality a milého humoru. Vzpomeňme na Belmonda,  Burvila, Funése, Bertina, Richarda, Depardieua a zástupy dalších. Pak se něco stalo a francouzská komedie prostě alespoň pro mne přestala být zábavná. Snad ještě Taxi a výborný film Nedotknutelní. Jenže Intouchables byli natočeni vr oce 2011 a já od té doby marně hledám vtipnou francouzskou komedii. Dle hodnocení tohle vypadalo na průměr a tak jsem tomu dal šanci.  Už v úvodu milovník starých časů pozná, že to je film ryze současný. Ulice Francie připomínají dle vzhledu Francouzů spíše Nigérii (scénka závod na mopedech) a sám hlavní hrdina, francouzský policista arabského jména Rayane také jako Pierre Richard moc nevypadal. Byť se mi ta proměna starého evropského světa fakt nelíbí (nejsem žádný rasista, jen si všímám rozdílů a jako pamětník se nemohu ubránit srovnávání toho před a nyní)  dal jsem tomu šanci. Ještě jsem vydržel rozříznutí vředu na krku a rozstříknutí hnisu po okolí, pro Tareka Boudaliho asi scénka k popukání když to psal... Dál už to šlo opravdu k zemi a po chvilce jsem to kroutíc hlavou vypnul. Kdyby to točil někdo jiný, tak v tom snad i hledám nějaké skryté poselství, nebo kritiku třeba jak dnes funguje policie v zemi galského kohuota díky novým francouzským rekrutům. Pokud to ale točil režisér, scénárista a hlavní hrdina v jednom, pak nechápu co nám tím chtěl sdělit. Za mně je to hrůza! Komedie by se to nemělo žánrově vůbec nazývat a odpad nedávám jen proto, že bych pak pro skutečné odpady už neměl další měřítkovou laťku. Takže jedno krysí kousnutí a pryč od téhle hrůzy! * (09.10.2022)

Tarek Boudali si pro své příznivce přichystal povedenou taškařici. A se svým hereckým kolegou Philippe Lacheaum se tímto kouskem pasovali na kralevice současné francouzské komedie. Příběh je celkem prostý. Nikým nerespektovaný policista, který je ustrašený a roztržitý až běda, se jednoho dne dozví strašlivou lékařskou diagnózu: po kousnutí od krysy v něm koluje strašlivá choroba, která mu vyměřila jen 30 dní života, Z našeho podceňovaného hrdiny se rázem stane policista bez bázně a hany a začne frajeřit na všechny strany. A život mu začne komplikovat nebezpečný drogový dealer (José Garcia), kvůli jehož výskytu muselo dorazit policejní duo z oddělení narkotik, který chce po něm spolupráci. Film je skrz naskrz protkaný gagy, které se mnohdy nestydí za svoji trapnost, i když Phillipe Lacheau s umělými prsními implantáty už byla poměrně nevtipná položka. Ukázalo se, že Tarek Boudali, který v jiných komediích odvádí vedlejší role, se v hlavní roli nikterak netrápí a umí i zručně a svižně režírovat. A do svých komediálních řad neopomněl přibrat i lepou herečku Vanessu Guide, policejní kolegyni hlavního hrdiny. Směsice originálních i ryze trapných gagů se po celou délku filmu ani na chvíli nezastaví. Dokonce se dá i pousmát na horlivé babičce (Marie-Anne Chazel), která chce v pokročilém věku dobýt sociální sítě a je našemu hrdinovi tak trochu přítěží. Pryč jsou zřejmě definitivně časy, kdy francouzská komedie neakceptovala přisprostlý a hraniční humor. I ona plně podlehla zámořským trendům a syžetu amerických taškařic. A v nové vlně se právě takovým kouskům, jakým je tento, daří. 8/10 (11.12.2022)