Knihy smrti

Hmm, jak bych to řekla...No, tak to řeknu rovnou. Zpracování dobrý, nudné to nebylo akorát mi to přišlo úplně nelogické, nesmyslné, konec se mi teda v žádném případě nepropojil ( na rozdíl od ostatních diváků) a tím pádem jsem to vůbec nepobrala. Když to skončilo, tak mě napadla jediná věta : " A co jako?" U Kinga to mělo všechno vždy logiku a smysl, ale Barker mě velice zklamal i když kniha bude patrně lepší...Za mě otrávených 50% (07.02.2024)

První kapitola se zabývá dívkou, která utíká nejen před svou rodinou, ale hlavně před svou minulostí. Život jí, kromě jiného, komplikuje zvýšená citlivost na zvuky. Na mě to bylo trochu dlouhé. Ne že by byl příběh špatný, ale dal se v pohodě vtěsnat do třiceti minut. Takhle to působilo natahovaně a hlavní hrdinka mi díky tomu začala lézt trochu na nervy. Druhý příběh o matce, mrtvém synovi a chlapíkovi, tvrdícím o sobě že je bránou do světa mrtvých už je jiná káva. Bavilo mě to po všech stránkách a zejména závěr se vydařil na podtrženou jedničku. Hodně dělá i Anna Friel, která je podle očekávání skvělá. Třetí a do určité míry zastřešující příběh má také něco do sebe. Dva zločinci hledají v opuštěném městě Knihu krve a čeká je nejedno překvapení. Tahle část vlastně přímo navazuje na druhou povídku a částečně se prolíná s první. Scéna v kostele výborná, odhalení Knihy taktéž, ale přeci jenom to vyústění bych si představoval jinak. Celkově příjemně divný a hodně slušný celovečerní debut. 75% (16.10.2020)

Books of Blood sice na první pohled působí poměrně podmanivým dojmem, s docela neotřelou zápletkou a zvláštní atmosférou, když se nad tím ovšem zamyslím trochu hlouběji, tak zjistím, že to zas až taková hitparáda vlastně není, a to především kvůli tomu, že jsem se příliš nebavil a vlastně ani v jednom ohledu mě ten film opravdu nezaujal. Onu zápletku tedy lze skutečně považovat za ne úplně tuctovou, a disponuje třeba i funkčními momenty napětí, problém ovšem pokaždé je, pokud ji tedy budu skutečně dělit do těch tří vzájemně propletených příběhů, v jejich zakončeních, respektive pointách, které mi vesměs přišli strašně hloupý, především pak v podstatě ta ústřední s postavou Britt Robertson, kdy jsem nevěděl, jestli se smát nebo brečet, to byl od tvůrců fakt jako dost pitomý žert. Navíc tomu chybí i nějaké vyloženě výraznější scény, a to v jakémkoliv ohledu, v nějakém záživnějším tempu se to též celé neodehrává, postavy a jejich herečtí představitelé pak sice výrazní jsou, na druhou stranu ale zrovna na nich film příliš nestojí, a když se zaměřím ještě na vyloženě hororovou podobu filmu, tak ani v tomto ohledu to zrovna dvakrát nefunguje a neoslní. Za mě zkrátka nic moc podívaná, ovšem upřímně zároveň pochopím i publikum, které spokojené bude, jelikož pozitivní věci si tam lze jistě též najít. (14.11.2022)

Film se skládá ze 3 příběhů: Příběh 1 je o holce co trpí misofonií (slyší zvuky hlasitěji než ostatní), která vysadila léky a rodiče ji chtějí dat do ústavu. Což se jí nelíbí, okrade je a uteče k jiné rodině, která má zvrácené způsoby léčení. Příběh 2 je o ženě, které zemře syn na leukémii a po čase ji navštíví chlápek a řekne jí, že mluví s mrtvýma a má vzkaz od jejího syna. Tak mu uvěří a pak zjistí, že skutečnost je jiná tak ho aspoň potrestá Příběh 3 je je pokračování úvodního příběhu kdy dva chlápci kohosi sejmou jelikož jim dlužil prachy on jim stačí říct, že jim dá knihu, která je drahá tak tam jdou a něco se jim stane. Tento příběh má spojitosti aj k 1 aj k 2 . Celkově podařený horor, který není z neznámých důvodů v červených číslech což nechápu , když je tady v červených číslech kdejaká sračka. 80 procent (20.10.2020)

Sbírka vzájemně propojených povídek, které jsou jaksepatří zvrácené, temné, nepříjemné a patřičně mrazivé. Zkrátka hrají na tu správnou hororovou notu, od níž se prostě nedokážete jen tak odtrhnout, přičemž máte neodolatelnou chuť prozkoumávat i další povídky. Books of Blood je tedy na poli hororových počinů velmi vítaným zpestřením, které Vám mohu bez zbytečných skrupulí jen a jen doporučit. Skvělá práce! (14.10.2020)