VOD (1)
Obsahy(1)
Přímý přenos představení Činohry Národního divadla. Jevištní adaptace slavných balad K. J. Erbena. Sbírka balad Karla Jaromíra Erbena vyšla poprvé v roce 1853 pod názvem Kytice z pověstí národních a již v době svého vzniku slavila úspěch a ovlivnila mnoho umělců. V roce 2019 se k nim přiřadil režijní tandem SKUTR (Lukáš Trpišovský, Martin Kukučka), který se členkami a členy Činohry Národního divadla nastudoval jevištní adaptaci Erbenových balad. Kritika na tuto inscenaci nešetřila chválou a označila ji za ohromující podívanou a hold českému jazyku. O diváckém ohlasu svědčí nejlépe fakt, že inscenace je od své premiéry beznadějně vyprodaná. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Tak to vypadá, že jméno Trpišovský bude zárukou kvality nejen ve fotbale, ale i v oblasti divadla. S Kyticí jsem byl velmi spokojen a byť obsazení některých herců mi moc nesedlo (např. Lucie Polišenská), jako celek to působí velmi dobře a protože bývám v hodnocení mírný, dávám pět hvězd a palec nahoru. ()
Velké překvapení. Musím říct, že jsem divadelní Kytici příliš nedůvěřoval, ale už po pár vteřinách byly mé obavy úspěšně rozptýleny. Snad jen monology Františka Němce (Záhořovo lože) a podivně obsazená Lucie Polišenská (Svatební košile) mi moc nesedly, ale to první je dáno předlohou (a částečně i tím, že mi pan Němec nepřišel moc ve své kůži) a to druhé je dost možná jen můj problém. Jinak je celé představení od začátku do konce úchvatné a fascinující, s naprosto úžasnou atmosférou a skvostným vizuálem, hereckými výkony a výpravou. Snad jen škoda, že u té televize nebyla ta atmosféra až taková, každopádně na působivosti představení příliš neubrala. 90%. Zlatý kolovrat a Vodník jsou geniální a strhující a naprosto nejlepší i v této adaptaci. A Aničku Fialovou miluju zase o něco víc. ()
Představení jsem viděla i na živo a odcházela jsem z Národního divadla v němém úžasu. Dokonalá scéna, režie, hudba, kostýmy... Herecké výkony samozřejmě také, až na Lucii Polišenskou, která mi tam vyloženě nepasovala, a jindy úžasnou Ivu Janžurovou, jejíž obsazení do dané role nechápu. Za to Anna Fialová byla naprosto dokonalá, stejně jako Pavla Beretová. Televizní přenos sice na kouzlu a atmosféře lehce ubral, i tak jsem si jej užila od začátku až do konce. ()
Jsem vcelku na rozpacích, co dát. Některé básně byly totiž skvělé, u jiných mám smíšené pocity. Například Záhořovo lože a částečně Polednice byly čistě jen odvyprávěné Františkem Němcem. Tento skvělý herec si zaslouží obdiv za to, že se všechen text - skládající se prakticky jen z jednotlivých básní, tak naučil. Na druhé straně je prostě a jednoduše odvyprávěl a žádný velký přednes nepřišel. Nejvíc ze všeho mě zaujal Vodník. Herečka létající u stropu byl jen menší zážitek proti vizuálnímu orgasmickému proudění, které na nás autoři vrhli. Vizuálně byl vyšperkovaný. Z mého subjektivního pohledu herci vyprávěli jednotlivé básně, střídající se ve vyprávěném textu, s tím, že k tomu vypodobňovali názorné scénky. ()
Do Kytice si už každý za ty roky projektuje své vlastní představy a vize, takže je pochopitelné, že všechna nová zpracování se neobejdou bez názorové diskuze, protože ono je to takové TO NAŠE a VŠECH. Zrovna minulý týden jsem dostala dárečkem překrásnou "verziu Kytice v slovenčine v preklade Ľubomíra Feldeka a s ilustráciami Kataríny Vavrovej", kdy jsem oněměla dojetím nad tou nádherou. Nad špičkovým překladem a famózními, snovými obrázky. Možná i proto jsem byla zvědavá na divadelní pojetí přímo Národního. Líbilo se mi, byť jen přes bednu. Nějaké drobnosti bych asi našla ( nečekaně podivný Němcův přednes v úvodu- tréma? Možná.), ale jinak krásné. Nádherná hudba, scéna, vodník Čongi strhující..., Beretka senzační i Anička Nádherná Fialová.. Mládí mezi bardy. Pěkné SKUTR. Fakt že jo. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize / Národní divadlo, Pavel Hejný
Reklama