The Perfume of the Lady in Black
The Perfume of the Lady in Black
Režie:
Francesco BarilliKamera:
Mario MasiniHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Mimsy Farmer, Lara Wendel, Maurizio Bonuglia, Renato Chiantoni, Carla Mancini, Margherita Horowitz, Mario Scaccia, Larry Dolgin, Ted Rusoff (vypravěč) (více)Obsahy(1)
Silvia (Mimsy Farmer) vede na první pohled poklidný středostavovský život mladé ženy. Má zajímavou práci v laboratoři, která ji plně naplňuje, atraktivního partnera, s nímž se věnuje společenským radovánkám a za sousedku svou nejlepší kamarádku. Silvia je však také sirotek pronásledovaný traumaty z dětství a čím dál častěji ji postihují hrozivé halucinace stírající rozdíl s realitou. (J.Connor)
(více)Videa (1)
Recenze (16)
Hranice mezi realitou a představou, mezi normálností a šílenstvím, mezi světem venku a světem uvnitř, je někdy zatraceně tenká a křehká. Člověk se na té "druhé straně" ocitá pomalu a plíživě, nejprve jen náznaky a postupně to začne nabírat grády, přesně jako v tomhle filmu. Jen pořád nějak nevím, jestli i ten závěr je ve skutečnosti stejný. Navíc se bojím, že se to nikdy nedozvím. ()
Psychologický horor, který má rozhodně blíž k Polanskiho spřízněným žánrovkám (Nájemník a Rosemary má děťátko), než k zde uvedenému giallu. Krásná a hlavně sympatická hrdinka se začne propadat do hlubin šílenství, snů a představ, díky nimž se divákům postupně odkrývá její traumata z dětství. Podezíravá začne být nejen k sousedům, ale i ke svému příteli. To, že jí v tom činžovním bytě nakonec hrábne, není až takové překvapení. Tím je však rozhodně závěr, který strhne plášť pomalejšího tempa i jemných náznaků a s až nečekanou brutalitou zobrazí pravou podstatu zdejšího zla. Jinak smyčcová hudba zněla luxusně a milovníci bradavek taky nepřijdou zkrátka. Za mě silná trojčička. ()
Mysteriozní psychodrama, kde se divák může rozhodovat - Silvia trpí traumaty z dětství a následnými halucinacemi, a nebo se bude děj odvíjet podobnou cestou jako u snímku Rosemary má děťátko. Farmerová ztvárnila přesvědčivě ženu, která se postupně psychicky hroutí a propadá se do jiného světa. Drama dostává nádech tajemna v momentě, když se v misce pro kočky objeví uprostřed žrádla ženský prst. Precizní výtvarná kamera a skvělá hudba. Ale chápu, že pro současného uspěchaného diváka může být film poněkud nudnější, mně však utekl jako voda... ()
The Perfume of the Lady in Black zdařile nakládá s okultní tématikou, jejíž boom odstartoval Polanski v démonické adaptaci Iry Levina Rosemary’s Baby. Francesco Barilli si naštěstí vypůjčuje jenom styčné body a pracuje s neotřelým, lehce snovým, dějem, kde největší prostor dostává nebývale půvabná Mimsy Farmer jako chemička. Pozvolným rozpřádáním klikatých mezidějů vycházejí najevo hrdinčiny traumata z dětsví, s nimiž se, pod tíhou kaleidoskopických vidin a snů, propadá do širých končin šílenství. Zdánliví přátelé neočekávaně strhávají své masky, nevyžádané dárky se začínají kupit, fantazie prostupuje realitou. Stejně jako u Polanskiho originálu i zde atmosféra krok po kroku houstne, aniž by využívala krvavých efektů. Na ty je třeba si počkat až do samotného konce, jehož touha šokovat zbytečně koliduje s prve hezky propilovaným příběhem. ()
Profesionálně zpracované a atmosférické, to ano. Ta špetka inspirace Rosemary a shodná typovost hlavní hrdinky, ale bohužel neustále nabízí srovnání s Polanskiho klenotem, což není pro Parfém přeci jen vyrovnané klání. Závěrečná pointa, byť působivá, velice chabá a smysl počínání hlavních postav stavící na hlavu, můj výsledný dojem z filmu jen pokazila. Jako poměrně raný příspěvek k euro atmosférickým thrillerům (dejme tomu i giallu) však přesto zajímavé. ()
Reklama