Tanková brigáda

Československý válečný velkofilm pojednává o 1. československé tankové brigádě, která bojovala na východní frontě, v bojích o Československo přes Duklu až po ostravskou operaci. Po shlédnutí mám rozporuplné pocity. Po filmařské stránce celkem slušné, ale co na mě zapůsobilo, byly hodně dobře natočené bitvy, na tu dobu rozhodně ano. Dost mě překvapilo také, jakou techniku filmaři použili. Protože pušky MP44, Panzer IV nebo StuG se ve filmech často nevidí. A mám dojem, že jsem tam místami zpozoroval i německý tank Panther, což je ve válečné kinematografii unikát. A ještě bych vyzdvihl výkon Júliuse Pántika coby velitele tanku, ten se mi fakt líbil. Na druhou stranu, co se týče historické pravdy, tak to jsem si zase vyslech ty propagandistický žvásty a to, jak byli vykresleni západní Spojenci, fuj. To, že Spojenci chtěli rozpustit 1.ČS tankovou brigádu proto, aby po válce nebyli žádní komunisti v tankové armádě? Je tohle normální? To se mohlo zrodit jen v primitivmí hlavě. Proto po historické stránce bych tomu vpálil hned z místa odpad!, protože z pravdou z politickýho hlediska to nemá nic společnýho. Ale za ty bitvy dávám 4*, což dohromady dělá 2*. (06.08.2010)

Mým hlavním motivem bylo si to pustit kvůli té Ostravské operaci, jak to bývá zvykem vše má své klady i zápory. Za převažující klady považuji, autentičnost míst kde se natáčelo, natáčet dnes u Sýkorova mostu takový film a vidět nad ním památník s tankem T-34 by bylo naškodu. Taky si myslím, že dalším kladem je použití originálních zbraní a uniforem. Také mě zajímal, příběh Miloše Sýkory, který se podílel na zachráně mostu, který se podle něj tak jmenuje. Natáčelo se v tvrdých 50. letech, takže tohle působilo jako oddychovka v těchto těžkých časech, rozhodně pro svou propagandu se nestyděli udělat obrovskou operaci s několika stovkami vojáku československé lidové armády, za což mají u mě plus. Ale totálně mě štvalo, jak tam řešili znárodnění a takové nesmysly, na druhou stranu to nebylo tak zpolitizované jako např. Sokolovo. (08.06.2012)

Události druhé světové války se staly logickým privilegiem poúnorového filmu, jehož vedoucí představitelé získali neomezenou moc manipulovat s historickými fakty podle vlastního zkreslujícího náhledu. K desátému výročí osvobození byla připravována pod záštitou tehdejšího ministra obrany Alexeje Čepičky i všech armádních složek velkolepá (barevná) rekonstrukce vojenských operací z konce války. Historické události od bojů o Dukelský průsmyk po vstup sovětských vojsk na Moravu jsou ovšem tendenčně zkresleny pomocí vedlejších dějových linií, v nichž je vykresleno pletichaření členů londýnské exilové vlády, které ve filmu jde pouze o udržení mocenského aparátu a nikoli o podporu českých vojáků. Stejně schematické jsou všechny postavy, hrané plejádou vynikajících herců a předních členů činohry pražského Národního divadla (Krejča, Boháč, Dohnal, Vejražka, Nedbal...). Několik záběrů, v nichž hraje prim dobová vojenská technika, stojí za pozornost, včetně toho, že na jejich realizaci se podílel František Vláčil, tehdy začínající filmař-dokumentarista. Objektivně se ale jedná o prolhaný blábol. (08.05.2010)

V tomto filmu je opravdu dost komunistické propagandy (chudáci "zápaďáci, z nichž byla řada v době natáčení v lágrech a ve vězeních). Odpovídající vojenská technika, výprava a výkony některých herců tento film udržují na jakés takés úrovni. Zajímavostí je zakomponování osobnosti Miloše Sýkory do děje filmu. 45-50 % (19.01.2011)

Bojové scény mohly být trošičku propracovanější,ne jenom střelba tanku na dálku a neustálé popojíždění.Bojové scény z dobívání Ostravy však nemaj chybu a odvaha J.Valy byla doslova ukázková.Takoví lidí si zaslouží uznání a čest a né naparující se důstojníci co veleli operacím někde z bunkru a zbírali za jednotky pouze metály.Vím že to nebylo pravidlem ale bohužel bylo.jinak o propagandě se radči bavit nebudu,byla prostě taková dobatak to tak musíme brát.Růžek za postavení proti komunismu byl vylíčen jako největší slizák:-))) (05.07.2009)