Zbraně pro Prahu

Zbraně pro Prahu mě docela potěšili. Nízká propagace komunismu a kratší stopáž, než bývá u těchto filmů zvykem nejsou k zahození. Není to ani nuda, má to příběh a je vidět, že do toho bylo nasypáno docela hodně prachů. Neopovažuju se ale říct, že to stojí zato. I přesto, že, jak jsem se už zmínil, film nehlásá veřejně žádná komunistická hesla ani neopěvuje rudou armádu, ale je zde pořád ten hlavní hrdina - muž, který nemá sebemenší strach a nepodléhá žádným citům a pocitům, prostě jen bojuje za spravedlnost a je jasně patrné, že kdyby žil v době natáčení, kopal by a hrdě bojoval za srp a kladivo. A hádejte co! Ve filmu se dozvíte, že to přeci jen je člen komunistické strany. Juchů! No, třeba jen tehdy ještě nevěděl, do čeho leze, že. :-) (24.01.2012)

Aha, tak už vím jak si Hurvínek a Ivo Toman představují válku. Na Prahu jede obrněný a plně vyzbrojený vlak s vojáky SS a pár vesničanů v teplákách na něj dvakrát vystřelí, esesáci se vzdávají a utíkají. Německýho stíhače sestřeluje protiletadlovým kulometem děda, který čte noviny za pomocí lupy. Vlak v rukou partyzánů defiluje před německýmy tanky tak na dva metry, ale ty i přes intezivní tankovou palbu nedokáží vlak nějak výrazně poškodit a do toho všeho hlavní hrdina, který byl sympatickej asi jako Hitlerovo podpaždí. (01.03.2010)

Na to, že film vznikl ke 30. výročí pražského povstání, je v něm pozoruhodně málo ideologie. Samozřejmě, hlavní hrdina je komunista a vše končí příjezdem sovětských tanků, ale příliš se o tom nemluví, nedějí se žádná zvěrstva, scénář je poměrně férový v tom, že z rádia zní pražské volání o pomoc v ruštině i angličtině a všude vlají jen československé vlajky - jediné rudé praporky jsou ty signální železničářské. Navíc jsou Zbraně pro Prahu nadprůměrně natočené - filmaři nepoužívali triky a třeba srážka německého pancéřáku s obyčejným uhlákem je úžasná a také přestřelky mají v rámci možností šťávu (ačkoliv Ivo Toman samozřejmě není žádný Jiří Sequens). Kdyby se to obešlo bez několika naviních, úsměvných až směšných momentů, přidal bych čtvrtou hvězdičku. (13.02.2016)

Treba pohledat film, ktery ma alespon stejne trapne dialogy jako tento naivni filmecek. Nekomu se sice v komentarich libi cetnost akcnich scen, nez vsak takto natocene, to radeji zadne. Nemci streleni kulkou tanci jako baletky nez upadnou k zemi, situace, kdy hazou zhave uhli na Nemce se jich ani nedotkne. Posunovac z niceho nic diriguje celou zeleznicni stanici na ukor jednoho telefonatu. Mizerne herecke vykony a zaver filmu, kdy Cizkova haze seriky na sovetskou armadu ve zpomalenych zaberech..., az mi husi kuze naskocila! Jednu hvezdicku jen za velice zdarilou hudbu, ta jako by byla uplne z jineho filmu. (20.09.2008)

Kapitán Kloss odvedl perfektní práci. Neboť kdo jiný než tenhle špičkový polský špion mohl v Abwehru zavést nové moderní výcvikové metody, kdy se vojáci kryjí tak, že běhají zásadně po vrcholcích hald uhlí, aby je stateční čeští železničáři mohli pohodlně trefit. A pak že je kapitán Kloss pouhá fiktivní postava, jak čtu na wikipedii. Hned to tam jdu změnit, uvedu tenhle film jako důkaz. Při pohledu na ty naše nepřemožitelné hochy na mašině si říkám, jaká škoda, že jsme jejich potenciál nevyužili hned ve 39. roce... stačilo postavit železnici po celém obvodu našich hranic, tenhle jeden ozbrojený vlak by je v pohodě ubránil. Pravda, musel by to být nějaký rychlík, aby v případě napadení Německem stihl obsloužit celou hranici. No, čeští konstruktéři by určitě dali hlavy dohromady a mohli jsme mít pendolíno o sedmdesát let dřív. A navíc v pancéřový verzi. Jinak mi taky vrtala hlavou ta dramatická hudba, která hrála vždy, když kamera zabírala supící německý vlak. Kde já už ji slyšel? A pak mi to došlo, byla stejná jako ve Ferdovi Mravencovi, když si padouch šnek brousil nůž. (24.10.2015)