Bio Ráj

Pocta staré kinematografii, respektive době, kdy kina často znamenala největší možnou zábavu a místo pro společně sdílený zážitek. Morriconeho motiv, postava starého promítače, síla vzpomínek, hluboký smutek z pomíjivosti a magie sicilského městečka, jehož biograf dá jako čarovný portál zažít celý svět — přesto, že mi lehce nesedla milostná linka, potvrzuji doják. (23.05.2021)

I přes svou dlouhou stopáž vás Bio Ráj vtáhne do děje a po nějaké době máte nostalgické vzpomínky na začátky příběhu, to se mi teda moc často nestává, ale tady jak se putuje věkem hlavní postavy je to docela snadné. :-) To je na tom asi ta nejlepší věc, prostě to proplouvání životem a vzpomínat na krásná mladá léta. Jen co mi vadilo bylo ukázání kina z té horší stránky, jako jak se tu někteří lidé chovají a některé další věci. Takové scény bych vyřadil a mohlo to dopadnout ještě lépe. (01.07.2018)

Stejně jako Alfredo řeknu něco hercům na plakátu, stejně jako Salvatore mám někdy při vstupu do kina téměř nábožný pocit. Každou minutou dojemnější výpověď očividného filmového tvora, kde poprvé v životě zapomínám, že mi italský ukřičený naturalizmus tak vadí. Pocta filmům a kinu v neodolatelně sentimentálním kabátě. (19.07.2007)

90% - Od tohoto filmu jsem si sliboval velkou ódu na kinematografii. Našel jsem ji v něm ale poměrně málo. Zato jsem byl dostatečně uchvácen krásnou nostalgií, dokonalými hereckými výkony, citlivou hudbou, a tou atmosférou, která tak trochu naznačuje, co mohlo být jedním ze spouštěcích mechanismů celé té zlaté éry italské kinematografie. Memento Cinema Paradiso… Multikino je zlo!!! ;o) (11.05.2007)

Kino Raj som videla ešte v puberte a šlo o taký silný zážitok, že už vtedy som si ho zaradila medzi špičku a medzi tou špičkou stále zostal. Aj keď už mám len nejasné spomienky a veľmi rada by som si ich znova občerstvila... určite jedno z najväčších diel kinematografie....a navyše o kinematografii :-) Neskôr mi Kino Raj trochu pripomenul film Léolo...tiež silný a atmosférou podobný, odporúčam. (08.04.2005)