Bio Ráj

Otevřít staré rozvrzané dveře, vstoupit dovnitř. Po dřevěné podlaze, praskající při každém kroku, projít okolo pokladen se zataženými okýnky a cedulí „dnes hrajeme zadarmo“. Vejít do potemnělého sálu, zamířit k prvnímu volnému, starosvětsky nepohodlnému sedadlu. Pokojně se usadit a počkat na charakteristický zvuk staré promítačky. Představení začíná – vítejte v ráji. ___ Děkuji, děkuji Giuseppemu Tornatorovi a všem lidem, kteří jej v dětství nějakým způsobem ovlivnili, kteří měli podíl na jeho proměně z obyčejného malého Siciliána ve světově uznávaného režiséra. Jinak by tato částečně autobiografická pocta zašlé slávě kin nikdy nemohla vzniknout. Tornatore vytvořil mikrosvět, který miluje film, žije jim a nedá na něj dopustit. Pokud opravdu na podobném místě vyrůstal, závidím mu. Žít v té době, do Giancalda bych neprodleně emigroval. Oprašování stříbrného prachu z dávných vzpomínek podmalovává a nostalgický dojem prohlubuje hudba Ennia Morriconeho a Philippe Noiret exceluje v roli filmuznalého muže s kapsami plnými mouder. Co více chtít pro znásobení symptomů cinefilie? 90% Zajímavé komentáře: Marigold, liborek_, !Borec!, Eruntano (03.06.2008)

Tak tento film jsem uz dlouho nevidel, ale jedno vim jiste - prave on byl tim impulsem, diky nemuz jsem propadl svetu filmu - dekuji pane Tornatore. 01.07.2004 - tak konečně se mi tento film podařilo sehnat, znovu skouknout a co dodat k mému prvnímu komentáři - asi nic, prostě dokud tu budou snímky jako je tento, nikdy nepřestanu film milovat ..... (31.07.2002)

,,NESTYDÍTE SE TROCHU, VE VAŠEM VĚKU, HRÁT SI S KLUKEM? VŠECHNO, CO SLYŠÍM JE JEN: KINO, ALFREDO. ALFREDO, KINO!…“ /// Láska k filmu skrz promítací kabinu. Neuvěřitelný přátelství malýho kluka a starýho promítače Alfreda a kino plný lidí, který se smějou a chechtaj a … Za úspěch (kromě scénáře) stopro může ten malej prďák (Salvatore Cascio), kterej nádherně uvede do děje, aby pak s citem přenechal ovace Noiretovi. Film, kterej pohladí na duši a nažene slzy do vočí. Film, kterej šíří tolik lásky k filmu, kolik jen může obsáhnout. P.S: Verze 124 minut. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád prožívám v osamění chvilky filmový melancholie... 2.) Jsem na filmy, kde jsou malý děti (v úchvatnejch rolích debile!). 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (14.12.2013)

Asi takhle. Dvě projekce, dvakrát zabitý čas, dvakrát pokažená nálada. No třetí šanci tomu už rozhodně nedám, protože tentokrát není problém na mé straně, rozpoložení bylo normální a celkem jsem se i těšil. Ano, je to film hezký, lidský, sentimentální a nostalgický s vynikající Morriconeho hudbou, to je všechno sice prima, ale je to neskutečná nuda... (22.11.2008)

Stejně jako Alfredo řeknu něco hercům na plakátu, stejně jako Salvatore mám někdy při vstupu do kina téměř nábožný pocit. Každou minutou dojemnější výpověď očividného filmového tvora, kde poprvé v životě zapomínám, že mi italský ukřičený naturalizmus tak vadí. Pocta filmům a kinu v neodolatelně sentimentálním kabátě. (19.07.2007)