Vojna a mír IV
Vojna i mir IV: Pierre Bezuchov
War and Peace: Part IV
Vojna a mier: Pierre Bezuchov
Obsahy(1)
Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa svaté. Napoleon marně očekával uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného a téměř zcela vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě, aby zabil Napoleona – on sám přitom buď zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy...
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Mně k těm megalomanským bitvám a destrukci to melodrama sedí. Závěrečný díl Vojny a míru nešetří ani jedním. Přesto platí, že Bondarčuk ukočíroval jak formu, tak i obsah. Poprvé tu dochází k jistému přesycení - ale není divu, po megalomanském roce 1812 už skutečně není kam pokračovat ve spektáklu, kterým je tahle produkce především. Ačkoliv jsou skvěle zvládnuté i osobnější scény - třeba působivá poprava. Za pochvalu stojí, jak málo je to nasáklé propagandou (i když tu samozřejmě je, ale vyčítat by to bylo mimo realistické uvažování). ()
Tak jsem se asi zaradil mezi jedny z mala, co si pustili vsechny dily v kuse za sebou. No, byla to fuska, ale stalo to za to. Po Bitve u Borodina jsem uz nic prevratneho necekal, evakuace Moskvy ale byla opet monumentalni. Zcela urcite se jedna o jeden z nejvetsich pocinu ve svetove kinematografii, ja jsem ale vice predurcen pro "male" filmy:-). Tvurci a cela produkce vsak zaslouzi ten nejvetsi respekt a uznani! ()
Tak nám konečně zvítězil kýč nad zlobou a nenávistí. Úvodní půlhodinová destrukce Moskvy bere dech a nemám k ní výhrad, mám na mysli druhou polovinu, kdy si režisér bohužel neodpustí prolnuté záběry typu "letecký pohled na krajinu orámovaný výřezem z vlnícího se obilí na poli"... v dost nestřídmém rozsahu. Tenhle díl už podepírá Bondarčukovo herecké ego na plné pecky, akorát režisér Bondarčuk ho moc nekrotí... Zase jsou zde dost pěkné subjektivní pohledy, nejlepší je asi onen do krajnosti, očima popraveného až po zahrabání hlínou... Patetické, kýčovité, mohutné, megalomanské bez sebekontroly, obstojné. Jen kdo nečetl knihu, bude mu chybět nějaký závěr. ()
Obrovské množstvo krásnych a monumentálnych obrazov, prakticky od začiatku do konca. Na rozdiel od predchádzajúcej časti sa ale takmer vôbec nebojuje, vojská a ľudia sa stále niekam presúvajú. Zábery vyľudnenej Moskvy taktiež berú dych. Len keby ma aj naďalej dokázali zaujať osudy postáv, asi by som viac docenil aj tú neskutočnú výpravu. Ide vskutku o výnimočný seriál s parametrami tých najväčších veľkofilmov všetkých čias, ale osobne ma príbeh týchto ľudí skrátka nezaujal. ()
Závěrečný díl Vojny a míru je poněkud zklamáním. Jasně, celá sekvence s hořící Moskvou je dokonalá ukázka apokalypsy, kamerové jízdy jsou opět špičkové, no zkrátka měl jsem pusu otevřenou a nedýchal jsem napětím. Jenže tu chybí bitva u říčky Bereziny a tady se mohl Sergej Bondarčuk, jak to umí jen on, vyřádit. Místo toho mi naservíroval pateticky blábolícího Kutuzova a celý konec této epopeje tak trochu míří do ztracena. ()
Galerie (20)
Photo © Mosfilm
Reklama