Díra

DIERA (Le trou) je výnimočným typom filmu, ktorý aj napriek veľmi komornej výprave a natáčaniu prevažne v interiéroch dokáže silou obsahu diváka presne zasiahnuť. V tomto prípade sme ani vôbec nemuseli poznať osud štyroch z piatich hlavných postáv. Nechápem, že sa v TV programe tato snímka takmer vôbec neobjavuje. Od začiatku filmu vládne ponurá atmosféra, s vytvorením periskopu a zdvihnutím prvej parkety z podlahy čoraz viac hustne, napätie stúpa a vydrží až do náhleho prekvapenia v poslednom pohľade do onoho periskopu... Koniec je presne uzavretý, ale explicitne neponúka presné odhalenie, režisér všetko necháva na fantázii diváka. . . . ( ďalej komentár obsahuje spoilery ! ) Po skončení ma záver nútil dlho uvažovať ako mohol zrazu v najmenej očakávanej chvíli tajný plán prasknúť? Bola za tým naozaj zrada, ktorú ale divák schválne nemal možnosť počuť a vidieť? Sám si myslím, že dozorci už dlhšie vedeli, určite nebolo možné prehliadnuť "akciu" pri tak hlučnom mlátení železa do podlahy, rovnako kontroly väzňov v cele č.6 mi prišli zo strany dozorcov čím ďalej povrchnejšie a urýchlené. Len ich zámerne ponechali zorganizovať zamýšľaný plán až pred samotný koniec. Paradoxné je, že keby sa toľko nezľakli osudného pohľadu na periskop a nespanikárili, minimálne dvaja, traja mohli stihnúť pripravovaný útek úspešne previesť. Každopádne bolo fascinujúce sledovať, ako takíto väzni na úteku stihli dbať aj na to, aby za sebou ničili pravdepoboné stopy (zakladanie vyrezanej tyči z mreží, zamkýnanie všetkých dvier, oprava vypáčených drevených dvierok) a rozhodne v takej atmosfére nevadili ani dlhé pasáže s takmer monotónnym rozbíjaním podlahy a kanálovej steny. (95%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (21.07.2018)

Do detailů promyšlený útěk, precizně a s nesmírnou dřinou proražena úniková cesta ke svobodě. Napínavé chvíle, ve kterých vězni bez hlesu a v dokonalé synchronizaci dobývají sutiny tlusté zdi, mi připomněly přípravu loupeže ze skvělého Dassinova dramatu Rvačka mezi muži. (20.03.2014)

Scénka, ked' bušil jeden z nich do betonu podlahy a druhý hlásil, že dozorci idú, bola ako zo sna. Ostatní sa len opierali o krabice a vôbec ich netankovalo, že ten hluk, ktorý to celé bušenie vydávalo, ich môže prezradiť a dozorci prešli len tak okolo, akoby sa nechumelilo. Nuž, šesdesiate roky mali svoje čaro a zdrhalo sa nejak ľahšie... (30.03.2014)

Srovnání celosvětově známého fenoménu popkultury, jakým je Útěk z vězení, a tohohle klasického černobílého snímku z 50. let vyznívá jednoznačně pro filmovou verzi. Ta dokázala na nepoměrně menší ploše přinést realistický a přitom nesmírně emotivní film o útěku pěti vězňů z francouzské věznice. Tohle nejsou žádné laciné krkolomné scénáristické kličky, ale funkční chytrý scénář se silnými charaktery a s efektně cynickým koncem. Film sice není bezchybný, ale jde o pouhé detaily. Francouzi zkrátka umějí. Celkový dojem: 90 %. (29.10.2010)

I když je to rozvláčné, i když je to minimálně akční, přesto je tohle film, který vás bude bavit. Postavy si vás získají, protože jsou nesmírně dobře napsané, zrežírované a zahrané. Že to jsou neherci vás většinou ani nenapadne. Režisér dokáže skvěle ztvárnit snad každou scénu, a v jeho tempu jsou všechny adekvátně vyhrocené. (26.03.2015)