Kočičí lidé

Tyhle staré horory mají pro mě tak velké kouzlo, radost se dívat. Ano, synopse je velmi, VELMI naivní a z bulíkovského chování Olivera si zřejmě ukroutíte krk. Ale pro tu úchvatnou černobílou kameru, kdy většina scén se odehrává v příšeří, jen za jemného světla rozpáleného krbu, či pouličních lamp a kdy kamera fantasticky pracuje s obrazem, jeho nasvícením a působivými scény, tak jen kvůli tomu tomu stojí za to film vidět. Nemluvě o parádní scéně v krytém bazénu, kdy se zde vytváří pocit jakéhosi neznámého nebezpečí, které je přítomno uprostřed zvlněného světla vln, odrážejícího se na stropě. Žádné monstrum nevidíme, pouze slyšíme slabý vrčivý zvuk a tvar stínu, který prochází po stěně a schodech. Krátká, subtilní scéna a přitom tak působivá. Pro mě je ikonickým momentem kinematografie 40.let, srovnatelném snad jen se sprchovou scénou ze Psycha. (10.12.2018)

Cat People je horor HODNĚ naivní (který chlap si vezme za ženu někoho, kdo s ním nejenže nechce mít sex, ale odmítá jej i políbit), na druhou stranu má právě díky tomu své kouzlo. Co mě ale vzalo nejvíc je úžasná výtvarná stránka filmu, zejména pohrávání si se světlem a stínem - nápaditost tvůrců v tomhle ohledu nemá mezí. (11.02.2007)

Takový polohoror s dosti jalovou zápletkou o kočičích lidech ze Srbska. Oliver mi přišel jako jouda a jeho "fajn" kolegyně z práce mi také nebyla sympatická. Přál jsem tedy Ireně, ať se zbaví prokletí a pak si s Oliverem řádně zašuká. Velmi mě zaujala tajemná kočičí žena na svatební hostině. Opravdu měla velmi kočičí rysy. (28.05.2016)

Scény, které film proslavily (úvod, koupel, pronásledování, bazén) by se daly analyzovat záběr po záběru, ostatek je spíše do počtu (přesněji do celovečerní délky). Tourneur rafinovaně užívá znervózňujícího hudebního podkresu, kdy to jen jde, vytváří erotické napětí (odpovídající době) a obzvlášť úžasná je jeho práce se světlem a s S t T í Í n N y Y. 75% (04.10.2009)

Cat people je pravděpodobně prvním hororem, kde zlo nezobrazuje žádný misteriózní tvor jako Dracula nebo mumie, ale žena. Ta vlastně není opravdu zlá - temnota, které zní vychází je nechtěná... a o to děsivější! V dnešní době film tak už film tak strašidelně nepůsobí. Je tu spousta naivních dialogů (viz. manžel hlavní hrdinky) a logika chování postav je často na hranici dnešní tolerance (např. mladík přijme manželčino odmítání sexu, políbení i obejmutí bez jediné otázky a vezme si ji). Z dnešního hlediska tedy trochu naivní, ale z historického hlediska bezesporu důležité. Milovníkům starých filmů samozřejmě nelze nedoporučit. (15.05.2004)