Trainspotting

Stydím se, že takovouhle legendu jsem viděl až tak stár. Film je slavný hlavně díky hudbě, Underworld k němu totiž tenkrát složili skladbu, která se neohrála ani v dnešní době. Předběhla dobu v hudební branži stejně, jako to zvládl se vší počestností i samotný film. Neřikám, že by o drogách nějaký ten film už před ním nebyl. Jasně, že jo, ale natočit film o drogách, vzít ho s nadhledem, ukázat divákovi pravou tvář feťáka, uvrhnout ho do feťáckých stavů a topit ho emocemi z desetiny tak vražednými, jako skutečný feťák prožívá, a to vše zaobalené do ironického humoru, to prostě dokázali akorát tak Angličani, a dokázali to skutečně precizně. Jen mně na tom filmu vadilo, že občas to s tou kvalitou skutečně přehnali. Pár scén na to, jak se film tváří nevinně, dokázaly otevřít držku dokořán. S tím, že ani Born Slippy by jí nezavřelo. A tak i když je tenhle film kultovní až k prasknutí, pro mě to plný počet určitě nebude. Ale pro Born Slippy si místečko najdu vždycky. (18.01.2010)

Danny Boyle ve staccatovém rytmu cool dialogů, cool monologů a svižného hudebního podkresu objevuje, že braní drog má důvod v drogách, že je život na drogách sice full of shits, ale taky podivuhodně plný, zrychlený, hektický a pestrý, že po heroinu se skvěle žvaní, balí baby, že se dostáváte do děsně trapných zábavných situací, a tak dál, a tak dál. Co k drogám patří, to se tam frkne, hlavně atraktivně a zábavně, kdo by stál o dušezpyt. Násilí - jasně, lžíce - samo, vaření - tutově, sex - zajisté, AIDS - bezpochyb, krádeže - jsou, absťák - rozhodně. Témata se k sobě řadí co nejtěsněji to lze, ztráta tempa jakoby bylo jediné, čeho se Boyle bál. To by vysvětlovalo nejen ostré řazení scén, ale i hekticky odříkavané, obrazem prostříhávané monology plné seznamů věcí, činností i lidí, osekávaní spousty scén na pár momentek, které tak akorát stačí k pochopení, co se vlastně stalo a snad i nahrazení lidí karikaturami se stopovým množstvím vnitřního života, které se tu jen míhají (Rentonova dívka), tu do zblbnutí opakují svojí jedinou vlastnost (Begbie - bezohledné násilí, Tommy - citlivost, Spud - přitroublost, Sick Boy - kecy o Bondovi) a občas se dokonce překlopí do někoho úplně jiného (Renton z tupého feťáka do etablovaného realiťáka). Pár vizuálních nápadů pojících se s tím, jak drogy narušují vnímání světa to v mých očích zachrání jen minimálně. Slabé ***. (13.08.2009)

Scénář: John Hodge .. Choose Life. Choose a job. Choose a career. Choose a family. Choose a fucking big television, choose washing machines, cars, compact disc players and electrical tin openers. Choose good health, low cholesterol, and dental insurance. Choose fixed interest mortgage repayments. Choose a starter home. Choose your friends. Choose leisurewear and matching luggage. Choose a three-piece suite on hire purchase in a range of fucking fabrics. Choose DIY and wondering who the fuck you are on a Sunday morning. Choose sitting on that couch watching mind-numbing, spirit-crushing game shows, stuffing fucking junk food into your mouth. Choose rotting away at the end of it all, pishing your last in a miserable home, nothing more than an embarrassment to the selfish, fucked up brats you spawned to replace yourself. Choose your future. Choose life... But why would I want to do a thing like that? I chose not to choose life. I chose somethin' else. And the reasons? There are no reasons. Who needs reasons when you've got heroin?... ___ Nejkultovnější nářez o drogách! Perfektní adaptace výborné knihy. Scenárista z knihy vybral to podstatné, opracoval některé motivy a velice moudře je seřadil. Boyle pak vše natočil v hektickém tempu a střihu, kterým navozuje tzv. jízdu na drogách, kdy postupně, jak přichází dojezd a střízlivění, příjemně zvolňuje. Prostě dokonalé skloubení obrazu, hudby a obsahu se skvělým hereckým obsazením. Moje srdcovka!! Zejména scény během písní Perfect Day & Dark and Long absolutně miluji. 100% a těším se na PORNO !! (11.09.2004)

Abych to shrnul, tak vyprávění hlavního hrdiny v průběhu celého filmu byl dobrý tah. Výběr herců taktéž nemohl dopadnout lépe. Nakouknutí do party feťáků a jejich problémů byl realistický, navíc atmosféru podtrhoval hodně dobrý soundtrack, sice je Trainspotting trochu nadhodnocený, ale rozhodně patří co se týče vyobrazení života drogově závislých mezi ty nejlepší. (28.07.2012)

„Pichali by sme si aj vitamín C, ak by ho postavili mimo zákon.“ Nechcem urážať, hoci sa mi to určite podarí, ale neviem, pre koho môže byť kultový film, v ktorom všetci užívajú ťažké drogy a rozbijú chlapovi v bare hlavu len za to, že do nich nechtiac drgol. Myšlienka, či má zmysel život, v ktorom sa naháňame za hypotékou, je zaujímavá, hoci obohraná, naivná a detská (a rozmýšľať nad ňou prostredníctvom totálnych magorov, ktorých len takýto malý kúsok delí od bývania pod mostom, je WTF). Ak necháme bokom tieto veci, zostane (pod?)priemerný film o bande stroskotancov, ktorí si nič dobré nezaslúžia. Potešil ma koniec s útekom a herci podávajú uchádzajúce výkony (McGregor, Bremner, Carlyle aj Johnny Lee Miller sa fakt snažia, ale čo z toho, keď hrajú odpad spoločnosti?), niekoľko nezabudnuteľných scén (dve odporné výkalové + pár obludných scén s bábätkom). Po vizuálnej stránke je to solídne vypiplané, je to ostatne film Dannyho Boylea. Príbeh ma absolútne neoslovil a nebavil a drogy idú úplne mimo mňa, čiže nemám prečo dávať vysoké hodnotenie. Fakt je to kultový film??? Aby som pravdu povedal, prvý raz 21 rokov od nakrútenia som si to pozrel len preto, aby som pochopil dvojku, na ktorú som sa paradoxne tešil viac. A tá s ami napokon paradoxne páčila o kúsok viac. (03.09.2017)