Trainspotting

Filmům o drogách se programově vyhýbám. Není to moje téma a navíc pohrdám způsobem, jakým bývá ve filmu zpracováváno. Drogové podsvětí je buď rotující Disneyland plný veselých "zhulenců" s intelektem Sámera Issy, nebo slizká kanálová špeluňka, kterou se přízračně plíží umolousaná iundividua zpod mostu. Ano, je to jistě líbivé a autorsky pohodlné, ale já tomu prostě nevěřím. Ovšem síla Trainspottingu je právě v tom, že není tak černobílý a plakátový. Ukazuje uvěřitelné postavy v uvěřitelných situacích a nemoralizuje jako nějaký naučný dokument pro totální idioty. No vidíte - a přesto, vlastně PRÁVĚ PROTO! - jistě odradí mnohem víc lidí, než tv beseda s psycholožkou v kostýmku. A ještě něco - scéna s mou nejoblíbenější písní Perfect Day je jedna z nejemotivnějších, co jsem viděl. 80 % (06.04.2005)

Pecka po celu dobu 96 minut.Neda nam vydychnut a v kuse srsi neosuchanym humorom a vybornymi hereckymi vykonmi hlavnych predstavitelov.Exceluje najma Ewan McGregor a Robert Carlyle.Soundtrack k filmu je kapitola sama o sebe.Urcite nebude nudit ani pri desatnasobnom pozerani ;-)...drogy su holt zaujimava tema... (29.02.2004)

„Vybrat si budoucnost. Vybrat si život….ale proč bych měl něco takovýho udělat? Rozhodl sem se nevybrat si život, ale něco jinýho. A důvody? Žádný nejsou. Kdo potřebuje důvody, když má heroin?“ Při druhé projekci, kdy jsem už tolik neporovnával s tematickým Requiem za sen a přijal osobitý styl filmu, mě Trainspotting bavil ještě o něco víc než prve. Užíval jsem si absurdní humor (škoda, že ho postupně ubývá), plky o filmech, „vymazlené“ nechutnosti spolu s halucinacemi (např. probuzení s „hnědým“ překvapením či na druhé straně pasáž s absťákem), parádní soundtrack, celou bandu (anti) hrdinů v čele s McGregorem (a příjemný bonus Kelly Macdonald), zvukomalebný přízvuk spolu se shozením celé té skotské hrdosti a dobrý konec. Kvůli menším poklesům tempa a pár hluchým místům končím na silných 4*. Takže, Spude..“ - „Co, kovboji?“ - „Když je napadne, že se nesnažíš, je to v háji. Řeknou si, ten šmejd se nesnaží, a tvoje podpora je v prdeli, chápeš?“ - „Jasně.“ - „Ale když to přepískneš...“ - „Můžu dostat práci.“ - „Přesně!“ - „Zlej sen!“ (10.03.2010)

Dopředu bych chtěla všem divákům doporučit, aby film zhlédli v originálním znění a nikoliv s českým dabingem. Naštěstí jsem jej vůbec neslyšela, ale obsazení Pavla Vondry, který namluvil Ewana, mi postačilo k tomu, abych se ihned rozhodla se dabingu vyhnout obloukem. A díky za to! Skotskému přízvuku se nic nevyrovná a v tomto filmu je ho bohatě. Trainspotting je bizarní, šílené, místy nechutné, jinak celkově však zcela originální dílo zcela právem zasluhující status "Kultovní." Svým zpracováním sociálních problémů a zejména pozice jednotlivce pod nátlakem okolí a celé společnosti v tom, co konzervativní společnost jako celek se všemi svými konvencemi, zásadami a nepsanými pravidly představuje, mi film připomínal něco mezi Klubem rváčů a Sbal prachy a vypadni. A Ewanovy proslovy mi připomínaly ty, které pronášela osoba jménem Tyler Durden:) Na jednu stranu se lidi starají a mluví o tom, po čem jim je, kurva, hovno (pardon:) a na tu druhou zaujímají v podstatě vůči starostem či osobnosti jednotlivce naprostý nezájem a lhostejnost. Prostě všechno jenom kecy, drby, ukazování a nic jiného. A ještě ta "pozice ve společnosti." Tse! Raději budu jako samotář, podivín, asociál či "Loser" stát bokem, mimo to bahno, než být jeho součástí. Při závěrečné scéně podpořené dokonalým songem "Born Slippy", na nějž jsme kdysi dávno, v dobách, kdy jsem neznala ani Trainspotting, ani Dannyho Boylea, pařili na místní diskotéce, mě parádně mrazilo. Nikdy jsem nezkusila žádnou drogu, trávu, nic, možná to je taky důvod, proč se mi podobné filmy líbí. "Choose life. Choose a job. Choose a career. Choose a family. Choose a fucking big television, Choose washing machines, cars, compact disc players, and electrical tin can openers. Choose good health... I chose not to choose life: I chose something else. And the reasons? There are no reasons. Who needs reasons when you've got heroin?" (25.12.2013)

Nejlepsi film Dannyho Boylea a zaroven jeden z nejlepsich filmu o drogach, kterej se sice nesnazi o nejaky desny bububu, ale bere to spis zabavnou formou, coz ovsem neznamena, ze by nedokazal ukazat, jak jsou drogy na hovno. Jinak celej film je vicemene jen sled scenek s partickou kamosu v cele s perfektnim pohublym McGregorem a psychopatickym Carlylem. Jenze scenek dokonale natocenejch, kamera je fakt spickova, podlozenejch skvelym soundtrackem a nehorazne sviznejch, misty drsnejch a misty vtipnejch. Proste devadesatiminutova dokonala jizda. (14.11.2009)