Výbuch

Bye bye happiness, I think I’m gonna die. Perfektný film do súčasnej pandemickej neistoty. A doslova súhlasím s tým, čo napísal užívateľ lamps; Prvá polovica je originálna, s funkčnou chémiou medzi postavami, klasicky sympatickou Langfordkou a nábehom na kultový status. Ešte okolo konca prvej hodiny som si hovoril, že o takých 5 až 10 rokov možno... Potom ale scenárista nedokáže uspokojivo uzavrieť to čo vytvoril a tak tu máme ďalšiu variáciu na teenagerské traumy, čo síce v tomto poňatí stále originálne je, zároveň ale How I Live now a I’m Not Ok With This už sme tu mali. Škoda toho potenciálu. 65% (26.10.2020)

Mám rád tyhle náměty, které své postavy připraví o jejich ontologickou jistotu a nutí je, aby se s tím nějak popasovaly. Zvlášť pro letošní rok je to takové ryze aktuální. Esem tohoto filmu jsou nicméně především dva hlavní hrdinové, kteří mezi sebou mají skvělou chemii. Takováhle středoškolská romantika s těmito hrdiny by se mi asi dost líbila i tehdy, kdy jejich spolužáci samovolně nevybuchovali. Závěrečná třetina bohužel trochu ztratí směr a v porovnání s předchozími šedesáti minutami už to není ono. Ale epilog je zase fajn. (14.12.2020)

Morbidná romantická teenage komédia? Niečo také je potrebné predstaviť v tomto filme, kde krvou a sprostými nadávkami (hlavne v tom dominuje Katherine Langford) sa príliš nešetrí. Kontrast medzi postavami Mara (Katherine Langfordová) a Dylan (Charlie Plummer) je miestami väčšia ako „chémia“, ale prekvapivo, to nejako nevadí. Druhá časť druhej polovici filmu trochu stráca na dynamike a ten záver síce nie je úplne zlý, ale aj tak niektoré prvky zvolenej formy by mohli byť vylepšené. Osobné hodnotenie: 69% (**) (29.08.2021)

Máte-li rádi komedie z prostředí středních škol a nepravděpodobné romance mezi outsiderem a sympatickou dívkou, která nepatří k nafrněným primadonám, Spontaneous vám nabídne obojí a navrch přihodí krvavou zápletku, jejíž uchopení se napříč filmem pohybuje od skvělého přes nepřekvapivé až po bezradné. Režisér Brian Duffiled odvádí zkušenou práci a obzvlášť v první polovině zásobuje diváky vynalézavě natočenou dávkou zábavy, zatímco dva hlavní hrdinové jsou svou uměřeností a nerdovskými filmovými citacemi (dojde na E.T. a samozřejmě na Davida Cronenberga, nekorunovaného krále vybuchujících hlav) taktéž skvělí. Bohužel, v poslední třetině se nedaří dostát všem načrtnutým motivům a přichází dost rutinní vykrádačka stokrát viděné psychologické sondy do rozervané dospívající duše, která náhle neví, jak si zachovat vlastní tvář. Katherine Langford je ale super, a kdyby se podařilo zůstat na vlně vypravěčsky stylové a nápadité první půlky, šlo by o jednu z nejlepších komedií se středoškoláky - a s vybuchujícími hlavami navrch. 65% (15.10.2020)

Středoškolská (skoro) romance, v níž (za nezjištěných) příčin) vybuchují (skoro) maturanti. A v popředí stojí jedna vnadná blondýnka, co by ráda podnikla jeden pořádný (roz)krok do své dospělosti. Brian Duffield je znám svými scenáristickými zakázkami, ovšem výlet do oblasti režie učinil až s tímto kouskem, který by klidně mohl zapadnout mezi sérii Nezvratný osud. Kdyby se mu ale chtělo. A jelikož se mu nechce, hlavně absentuje jakákoliv sestavená teze, co má za následek katastrofické řídnutí řad omladiny, tudíž je zvolen jiný směr i přístup. Komediální romance, prvky scifi i hororu, to není žádné novum. Nicméně se dá na tomto mixu žánrů vystavět solidní podívaná, která má inteligentní až bizarní nástin. A hlavně vnadná Katherine Langford v titulní roli exceluje. Pravda, hraje středoškolačku a ve skutečnosti už není náctiletá, rozhodně však umí podržet svého režiséra. Z jeho režie je víceméně cítit začátečnická neobroušenost i nezkušenost, film v žádném případě nedisponuje závratným tempem a speciálními efekty, co by si zasloužily superlativy, rozhodně však byl podán patřičný důkaz o tom, že koexistence nesourodých žánrů ma v sobě kus neotřelosti a vzácné tolerance. Tak snad se duo Katherine Langford a Brian Duffield ještě (nesexuálně) spojí i napříště a ukojí diváky svérázným dílkem. 8/10 (14.12.2020)