Kytice

„Zemřela matka, do hrobu dána.“ Morbidita ožíva. Unikátny, trúfam si tvrdiť, že i na svetové pomery originálny projekt, režisér formou filmových „poviedok“ sfilmoval básne. V tomto prípade mrazivé Erbenove verše. Keď som to videl v r. 2000 v kine, bol som uchvátený, ale najbližšie som si Kyticu pozrel až v r. 2022 a myslel som, že už to nebude ono. Ale je. Vlastne je to možno dokonca ešte o chlp lepšie. Z výsledku je značným spôsobom cítiť prítomnosť manželov Jakubiskovcov a to nielen vo forme postupne sa zväčšujúceho (mimochodom, skvelý nápad) pochodu maškár, aj keď áno, práve z neho najviac cítiť Jurajovu lásku k podobne bizarným atmosférickým scénam. Snímka je sympaticky krátka, vďaka čomu odsýpa a nenudia ani slabšie poviedky. Tá s kráľom je šialene ponurá, až sa nechce veriť, že TOTO Erben skutočne napísal, ale predsa len to v porovnaní s prvými príbehmi nie je ono. Určite sa nedá povedať, že si tvorcovia nechali na koniec to najlepšie. Režisér Brabec mal náročnú prácu, keďže behom jediného filmu musel jednak vystriedať odlišné ročné obdobia (zima, leto), ale tiež natáčal na chodúľoch a pod vodou, nevraviac o „lietajúcich“ pasážach. Snímka je poburujúca, drsná a absolútne úchylná (sekanie rúk a nôh, vypichávanie očí, vražda bábätka, udusenie vlastného dieťaťa). Z pšeničných polí zaliatych obedňajším žeravým letným slnkom na vás dýchne prenikavá, vyčerpávajúca horúčava, jarné ovocné sady sú nádherne rozkvitnuté a jesenným lesom lietajú žlté, červené a hnedé lístie padajúce zo stromov. Herci sú skôr figuríny, než že by mali šancu podať strhujúci výkon, ale minimálne Bolek Polívka ako polednica (!) je nezabudnuteľný i na minimalistickom priestore. Skvelý je démonický Karel Roden, absolútne geniálny je (taktiež na minimalistickom priestore a dokonca v nemej úlohe) Jiří Schmitzer ako umrlec (majstrovsky hnusná scéna behom pár sekúnd prekonáva komplet celoživotnú tvorbu Georgea A. Romera a to hovorím ako jeho fanúšik), k tomu pôvabná Linda Rybová (Rybová! V príbehu o vodníkovi!!) a i na malom priestore dokáže plátno ovládnuť 78-ročná krásne utlmená Stella Zázvorková. Vadila mi nudnejšia poviedka s kráľom a na scénach s rybníkom príliš vidno, že sa herci snažia zadržiavať dych, nepôsobia prirodzene, určite to z ich strany chcelo viac trénovať (najuveriteľnejšie pôsobí bábätko, ktoré je očividne vo vlastnom živle). Vyzdvihnúť musím omračujúcu vizuálnu stránku, napr. matka oblečená v expresívnom červenom kostýme stojaca zbedačene v otvorenom okne a na parapete sú položené desiatky červených jabĺk. Brabec je bývalý kameraman, kameru ovládal i v tomto filme a je to sakra poznať. Kino Považan NMnV 2000 (27.12.2004)

Nemohu jinak, než film rozkouskovat podle jednotlivých básní a hodnotit každou zvlášť. Úroveň je totiž neobyčejně rozkolísaná a nevyrovnaná. Ze začátku jsem byl rozhodnut tuto adaptaci klasiky vyzdvihnout, pak jsem zuřivě nadával a tak to běželo jako sinusoida znovu, od příjemného překvapení k naprostému rozladění. Tedy hodnocení: 1. Kytice 4 hvězdičky, 2. Vodník 3 hvězdičky (příliš lidský a postmoderně relativistický) 3. Svatební košile 5 hvězdiček (bezchybné, jednoznačně nejlepší příběh, měli by ho dávat jako krátkometrážní, aby to ten zbytek nekazil) 4. Polednice 3 hv. (nevýrazné) 5. Zlatý kolovrat 2 hvězdičky (absolutně nejhorší, nesmyslná oranžová barevnost) 6. Dceřina kleba 4 hvězdičky (nebylo celkem co zkazit) 7. Štědrý večer 2 hvězdičky (bába Zázvorková tam neměla co dělat). Dohromady průměr 3, 3 hvězdičky. Není to úplný propadák, jak tvrdí někteří kritici, ale s náznakem několika naprosto skvělých výtvarných obrazů a dramatických sekvencí to mohlo být celkově mnohem lepší. Závěr: zajímavé Brabcovo dílo, které stojí za pozornost, i když má řadu nedostatků... (05.07.2009)

Krásná hudba, vizuálně nádherné, dobré až výborné herecké výkony, příběhy - holt jak je napsal klasik, někomu se to líbí a někomu ne. Já patřím do první skupiny, přes počáteční nedůvěru mě "Kytice" okouzlila. Pár výhrad by se našlo, třeba Bolek Polívka si roli jistě užil, ale já si polednici vždycky představovala jinak: MALÁ, snědá, hnáty křivé:-). 85% (25.11.2008)

Dlouhé roky nehodnotitelné. Ze srovnání tklivé Jiráskovy hudby, půvabné Lindy Rybové, temného Dana Bárty, poetiky Zlatého kolovratu a skvěle nadsazeného Rodena s druhou stranou v podobě odporně hrající Švandové, upachtěnosti Polednice a hlavně totální neuchopitelností filmu jako celku, vyšlo vždy nerozhodnutelné dilema. Ale po třetí čtvrté projekci začínají špatné věci převažovat natolik, že i sugestivní první polovina bledne. (08.04.2007)

Maximálně výtvarně pojaté dílo. V původní Erbenově verzi jsou jistě nejsilnější prastaré, až archetypické morálně-biologické pravdy, z nichž ani přes nejzarputilejší snahu navypreparujeme ani náznak moralismu. Toto morálně-etické veledílo je dokonale doplňováno vybroušenými výrazovými prostředky, včetně zvukomalby a hláskové instrumentace. Ve filmové verzi naproti tomu zůstala pouze stránka výrazová a údajně hlubší zakompované prvky nedokážeme při nejlepší vůli uchopit. Nakonec - nikdo by je tam asi nečekal a ani necpal. (29.09.2004)