Kytice

Na Kytici jsme byli s gymplem, když to šlo premiérově v kinech (asi jako většina škol v té době), a pamatuju si doteď, že jsem se tehdy platonicky zamiloval do Lindy Rybové, a že naše učitelka výtvarky kritizovala samoúčelnou nahotu Geislerové - což měla samozřejmě pravdu, jak jsem si teď ověřil, když jsem si to po letech pustil znovu, podobně jako jsem opět propadl kouzlu Rybové, která je zde skutečně úchvatná. Pokud jde ale o ten film jako takový, skoro jsem se zhrozil, jak strašná sračka to je, a jak šokujícím způsobem je to filmařsky neinvenční (viz např. tupě doslovné záběry na ubíhající ručičky hodin "od klekání do klekání" či pospojování všech příběhů záběrem postupně zhasínajících svíček a postavou chlapce hrajícího na flétnu), bezděčně směšné (fejkový vodopád v lese, Polívka coby Polednice, prosekávání ledu někde na potoce, ačkoli postavy výslovně citují Erbena, že jde o jezero, mrtvé dítě položené na jídelním stole namísto v posteli, mrtvá matka pohřbená někde ve svahu namísto na hřbitově... člověk se u toho všeho musí jen ptát zoufalé proč?!), a překrucující Erbena tam, kde to nedává vůbec smysl (jako např. přidáním druhé vodníkovy partnerky nebo skonem Zázvorkové v kostele). Myslím, že ten film je dobrým dokladem toho, že když je někdo dobrý kameraman, tak to ještě neznamená, že bude i dobrý režisér, což Brabec jen po letech potvrdil děsivým Májem, který mi tehdy v kině připravil naprosto hrůzný zážitek, který si pamatuji doteď. (21.04.2024)

Filmové zpracování Kytice je do jisté míry autonomní záležitost. Asi nelze srovnávat film s básnickou předlohou. Má jiné výrazové prostředky, jinou poetiku, jiné silné a slabé stránky. Film je vizuální básní. Důležité jsou barvy, tvary, rytmus, pohyb. Cenná je ale i komika. Nadsázka patrná především ve Svatební košili. Rozhodně nadprůměrné dílo... (08.04.2007)

Len zriedkakedy sa podarí udržať viacpoviedkový film na rovnako vysokej kvalitatívnej úrovni (a je úplne jedno, či ide o film viacerých alebo jedného režiséra - ako v tomto prípade). Kvalitatívne sínusoidne rozkolísanej Kytici sa to rovnako nepodarilo. K pozitívam patrí výrazný výtvarný akcent (táto stránka filmu zaujala hádam všetkých výtvarníkov v mojom okolí) a jedna vydarená epizóda. Pri druhom zhliadnutí som miestami pociťoval silnú deklamačnosť viet a sústredenie sa na formu na úkor deja a vnútornej súdržnosti. Výsledkom je veľmi priemerné dielo. (19.10.2004)

Kytice je jistým způsobem neokopírovatelný film. Spekulovat o tom, zda se F. A. Brabcovi povedlo převést na plátno sedm vybraných balad či ne je dle mého názoru naprosto nesmyslné. Přístup k látce, tedy samotné knize kterou K. J. Erben napsal, se u každého člověka různí. Záleží totiž na úhlu pohledu. A právě v tom je knižní předloha ojedinělá. Záleží tedy na samotném výkladu každé básně, na fantazii člověka, který ji čte. Brabcova vize příběhů je prostě taková, jakou nám ji ve svém snímku předkládá. Teď je teprve místo na nějakou polemiku. Myslím si, že tato interpretace klasického literárního díla Kytice je velice dobrá. Skvěle vybrané lokace, slušné herecké výkony a malebný Jiráskův doprovod jsou jasným důkazem, že i stará kniha nenáviděná velikým množstvím studentů, může sloužit jako předloha kvalitnímu filmu. Samozřejmě je ve filmu menší množství chybiček, které bychom mohli označit za zbytečné (a pro mě nepochopitelné), ale ty koneckonců nejsou nijak rušivými elementy. (29.05.2006)

Kytice K. J. Erbena je horor. Bezpochyb. A tak je mi i předložená. Barevný kompozice spolu s hudbou podbarvují hororově temný příběhy a věřím tomu, že to náramě bavilo i herce. Ve Vodníkovi vyniká podvodní svět, Svatební košili má zase K.Roden - což je kapitola sama o sobě. Líbí se mi ta ,,mrtvolnost" s nádechem černýho humoru. (Rodena bych podezříval, že si snad text napsal sám). Polednice B.Polívka je snad strašidelnější než příběh sám, což dokazuje řev dítěte.... . V ,,optimistickým" Zlatým kolovratu mohl Brabec dostatečně popustit uzdu fantasii..... a fantasie na mě dejchá z celýho snímku. Bohužel, k dokonalosti kousek chybí. (19.03.2006)