Režie:
F. A. BrabecKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jan JirásekHrají:
Linda Rybová, Bolek Polívka, Kateřina Janečková, Klára Oltová, Karel Dobrý, Sandra Nováková, Stella Zázvorková, Jana Švandová, Alena Mihulová (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Uvidíme sedm vypjatých příběhů o touhách, posedlostech a sobectví Inspirací filmu byla sbírka balad českého autora 19. století K. J. Erbena, jehož tvorba je paralelou k poezii E. A. Poea, plná vášní a přízraků. "Kytice" poprvé vyšla v roce 1853 a patří k základním dílům národní literární klasiky. Spoluscenárista, kameraman a režisér filmu F. A. Brabec natočil dílo vycházející z originální výtvarné stylizace a akcentující vytříbenost jeho obrazového vidění. Vedle strhující vizuální složky je další dominantou této filmové básně o básních hudba J. Jiráska. Výjimečnou kameru, hudbu a zvuk (J. Klenka) ocenila ČFTA Českým lvem. Film byl nominován ČFTA v sedmi kategoriích včetně nejprestižnější nejlepší film. Producentkou filmu a spoluautorkou scénáře, ve spolupráci s M. Macourkem, je úspěšná herečka Deana Jakubisková-Horváthová, manželka významného česko-slovenského režiséra Juraje Jakubiska. Jeho plakát ke Kytici byl oceněn jako nejlepší v roce 2000. Kytice se zařadila k divácky nejúspěšnějším domácím filmům posledních let. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (586)
Vodník a Polednice jsou tahouni, ale Svatební košile tu mám nejraději. S jakou grácií a drzostí zombíka vlastní to Roden zahrál, smekám, odhazuji knížky modlící a spěchám již. ()
Scénář: (smích) Postava se točí kolem dokola. (smích) Scénu naruší neuvěřitelné množství létajících listů/peří/sněhu. ()
No, pro mne by to bylo děsivé, kdybych Kytici neznal. A jelikož Erbenovu Kytici jsem měl rád od dětství a některé balady mi vždy naháněly do očí pláč a některé vždy hrůzu, tak film na mne působil kýčovitě a tak nějak divně. 2* za dobré herce. ()
To bylo přesně podle mého gusta. Vynikající herci, skvělá atmosféra, opravdu nádhera. Takové filmy miluji. ()
6/10 ()
Moja stá recenzia pripadla Kyticiam. Príbehom, ktoré snáď možno považovať ako základ folklóru v oveľa širšom kontexte ako len v Česku či na Slovensku. Príbehom však nie radostným. Vyberiem Vodníka či Poludnicu. Postavy dôverne známe, spracovanie vynikajúce. Podobne ako pri Svadobnej košeli - príbehu dievky, ktorá čakala na svojho milého cestovateľa. Nech neprezrádzam všetko, vyberiem ešte Zlatý kolovrat, príbeh matky a zámeny jej dvoch dcér pre kráľa. Miestami podivný, pri ňom dosť škrel uši hudobný výber, ktorý naozaj neznel ako spred dvesto rokov, ale vsadené úrývky z balady vedeli dojem vždy vyrovnať. Pre fanúšikov klasiky, ktorá patrí k základom našej kultúry, určite odporúčam. ()