Jabka

Divné je mi slovo divný.          Být distributorem (nebo pojmenovatelem filmových vln), žádný snímek bych adjektivem divný nestigmatizoval, už kvůli jeho pejorativnímu přízvuku a vzhledem k tomu, že – naštěstí! - nikde není kodifikováno, co je a co není v umění divné, a do třetice proto, že přece i nejrázovitější filmový vzmach může být švenknutím pod povrch, k jádru, do jiné perspektivy; a o to, myslím, v umění jde.          Ovšem přišpendlit divný k filmu Jabka, to mě (po)píchlo, protože ať čenichám jak čenichám v jeho vypravěčském stylu, užitých motivech a Arisových motivacích nic, co by dělalo dlouhý nos na filmové standardy, necítím. Film se děje civilně, lineárně, promyšleně, jako když jedním tahem nože oloupete celé jablko. Vůbec se nechce vymykat, spíš se přimknout k divákovi příběhem o osamělé, naveskrz nesnadné vnitřní cestě od nejhlubšího zoufalství k jeho pozvolnému tání, o cestě od Arisova úmyslu podetnout paměť - jako jabloň ověšenou plody-vzpomínkami, k prozření, jakou fatální ránu by tím svojí bytnosti zasadil.           Arisovo revidování vztahu k vlastní paměti připomene, že jen my jsme jedinými autonomními a odpovědnými správci své dospělé paměti, my máme s rozvahou a citem soudit, co je v jejím obsahu hodnotné, živé a relevantní (a čím), - a současně musíme tato práva bystře střežit před těmi, kdo by si je mínili, jakkoli nenápadně, osobovat. (31.10.2021)

Šmarjá, to je zase situace... Jak se rozepsat, abych nezačal spoilerovat a nezkazil tak případným divákům zážitek, pokud by si nějakým nedopatřením přečetli tento můj mozkový výblitek? Nezbývá, než zachovat krajní opatrnost. Jedna pěticípá padla za oběť buď mnohým nelogičnostem nebo mnohým nedovysvětlením. S naprostým klidem bych si z těchto důvodů obhájil před sebou samým i nižší hodnocení, ale do toho se mi nechtělo, protože šlo o hodně zajímavý a zvláštní snímek, v němž se dařilo nenápadnému ale přesto rozpoznatelnému humoru na úkor digitálních technologií, takže jsem si zase jednou užil dobu analogovou. Nejsem sice opěvovatelem minulosti, ale analog měl své kouzlo, protože se lidi alespoň občas podívali kolem sebe, aniž by měli neustále před obličejem displej svého mobilu. Když tak vidím ty poloviční zombíky v ulicích, vždycky si vzpomenu, že nejlepší metodou, jak přimět osla k pohybu, je zavěšení nějaké laskominy před nozdry (jde však jistě o podobnost čistě náhodnou). Já jsem si tu pomalou podivnost vcelku užíval, kazily mi to jen výše zmíněné nedostatky, a přestože bych hlavního hrdinu v jeho jednání nenapodobil, jeho důvody jsem plně chápal. / "Jsi si jistá, že umíš řídit?" "Myslím, že ano." / Poučení: Ztratíš-li paměť, zajdi si do kina na horor. (21.07.2023)

Jabka patřila mezi ty lepší filmy, které jsem na 55. MFFKV letos viděla.  Originální námět a scénář mi připadaly lepší než samotná režie. Film měl místy až uspávací tempo, což mu uškodilo. Ale celkově zajímavé a určitě stojí za vidění. Jenom mě mrzí, že po zjištění pointy už film znovu vidět nemusím. Pro vyznění příběhu je zcela zásadní. (24.08.2021)

Jedno z nejsilnějších dramat letošních Varů, jež exceluje naprostou originalitou a dystopickou atmosférou obohacenou o kvalitní herecké obsazení. Naprosto miluju ten fakt, že i kdybych nevěděla, ze které země tento snímek pochází, jednoznačně bych tipovala Řecko, protože ten feel ve mně stoprocentně evokoval styl Yorgose Lanthimose a jeho citlivý absurdní humor. Výborné téměř po všech stránkách. Opravdu krásná sonda do hloubi duše jednotlivce a hledání identity u příležitosti truchlení nad ztrátou blízkého. Tohle bylo vskutku nádherné a důstojné rozloučení s letošním varským festivalem a dalo to i velký prostor pro přemýšlení. KVIFF 2021 (02.12.2021)

Grékom tieto bizarnosti proste idú. Aj v tomto prípade to bol skutočne kvalitný námet, ktorý mal na to, aby sa rozvinul do parádnej drámy so satiricko-tragickým podtónom (ako to Gréci dokážu). Ale mám pocit, ako keby sa to celé utopilo v takej ťažkopádnosti a nevýraznosti. Chýbala tomu taká nejaká živelnosť a vitalita, ktorá by to nejakým spôsobom spestrila a okorenila. Ale treba uznať, že filozofický rozmer to malo celkom slušný, takže aspoň za túto esenciu som naozaj vďačný. No celkovo to malo na viac, takto aspoň solídne 3* (30.12.2021)