Quo vadis, Aida?

Viděno v rámci LUX AWARDS 2022 v kině Lucerna. Neskutečně silný a umně natočený příběh. Na následnou debatu o současné situaci v Evropě jsem již nebyla schopná zůstat. Nemám slov, snad jen: válka je zmrd, a to v jakékoliv podobě, jakékoliv době. A už je na čase, abychom Homo sapiens konečně přejmenovali, protože už jsme se jako lidstvo neskutečně zvrhli v něco, kde rozum je přítomen čím dál míň :-( (08.04.2022)

Prečo som mal počas filmu pocit, že sa pozerám na Hotel Rwanda, len v európskom vydaní? Lebo podstata zabíjania je všade rovnaká, len prostriedky sú rôzne. A dôvodom vždy nenávisť, ktorú tak radi niektorí vyvolávajú a živia, lebo im asi prináša nejaké potešenie. A to všetko na našom (civilizovanom?) európskom kontinente v minulosti dávnej, nedávnej a rovnako aj dnes. Film sa do toho oprel poriadne a vyvrcholil predzáverečnou scéniu obhliadok pozostatkov, a našťastie, neskončil úplne depresívne. –––– Odjeli už tři náklaďáky raněných. Ani jeden nedorazil do nemocnice. Mám z toho fakt blbej pocit. (05.04.2024)

Sugestívne, dôstojné spracovanie veľmi tragickej udalosti. Srebrenica je hanbou "Mäsiara z Bosny" alias Ratka Mladiča (ktorý je v súčasnosti zavretý na doživotie, no pre haldy Srbov je žiaľ Mladič hrdina), hanbou Karadžiča, hanbou vtedajšieho Srbska, ale tiež veľkou hanbou holandských modrých prilieb a hanbou celého "modroprilbového, všemocného" OSN kvôli otrasnému, katastrofálnemu zlyhaniu, ich bezzubosti a neschopnosti (zase a opäť modré prilby pokazili, čo sa dalo). Režisérka Quo vadis, Aida? nestvorila možno veľdielo, ale je to kvalitné, na úrovni a veľmi seriózne spracované, pri tak závažnej, smutnej a desivej téme, je to silný film. Možno by to bolo na 4,5 hviezdy, ale už len to, že niekto mal guráž sa do toho zodpovedne, korektne, do detailov pustiť, otvoriť bolestivú minulosť, otvorene poukázať na vinníkov a vzdať takouto formou česť pamiatke obetiam genocídy v Srebrenici, tak za plný počet smutných, modro-prilbových hviezd. (13.05.2022)

Minimálne v európskych končinách by som novinku režisérky Jasmily Žbanić púšťal na základných a stredných školách ako súčasť dejepisu. Film nie je explicitný, aby ho nemohli sledovať neplnoletí, no zároveň je dostatočne intenzívny na to, aby aj deti pochopili vážnosť tejto tragédie. Osobne by som však prijal, keby tvorcovia vo väčšej miere poukázali na hrôzy, ktoré spáchali jednotky smrti Radka Mladiča. Myslím, že by to lepšie podčiarklo výpovednú hodnotu Quo vadis, Aida?. (21.11.2021)

„Ále, kráčím si takhle vstříc pěkně zkurvené životní mizérii, přičemž u toho budu dost hustě sugestivní, místy až močopudná, taxi holky a pupušové určitě nachystejte kapesníky.“ Dramaticky docela silný až tísnivý film, u kterého si rozhodně nebudete vesele podupávat Verdiho árie či pobrukovat Sienkiewiczovo libreto k nim, jak by mohl název napovídat. Válka je prostě zmrd, kor válka mezi necivilizovanými animálními hovady na obou stranách, kterou pak vesměs odsírají civilisté. Je sice trochu tendenční svinstvo, které leckomu může černovybělit historické události, už tak oběma stranami 25 let post coitum brutálně zkreslované, vyobrazit Srby jako největší kundy a nezmínit, co za SS zvěrstva poturčenecký dobytek z ARBiH pod vedením snad nejhoršího (a asi i nejvychcanějšího) válečného zločince celého konfliktu, Nasera Zkurviče, jenž paradoxně vyklouzl z celé té Haagské frašky, neméně masově prováděl před Srebrenicí etnickým srbským civilistům v rámci účelových provokací, čistek i čirého sadismu. Takže si pěkně zachovejte divácky odstup, jediná pravdivě černobílá věc na celém spektáklu bylo vyobrazení obvyklých zpolitizovaných impotentů z UNPROFOR, kteří naslibovali bezpečné zóny, načež hezky Mladičovi nashromáždili celé porážkové stádo a arivederči, čímž jsou de facto za celou tu masárnu úplně stejně odpovědní. (22.09.2021)